zavřít
Upravit životopis

Životopis

Petr Parléř byl německý architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář, nejvýznamnější představitel rodiny Parléřů. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky, působil převážně v českých zemích.

Jeho otcem byl stavitel Jindřich Parléř. Hutě, v nichž členové rozvětvené rodiny působili, byly po celé Evropě - v Norimberku, Vídni, Basilej, Ulmu, Záhřebu a na dalších místech. Vzdělání získal v huti svého otce, jenž vedl stavbu kostela svatého Kříže v Švábském Gmündu a od roku 1336 stavěl také dóm v Augsburgu. Ve svých dvaceti letech pracoval v této huti na stavbě kostela Panny Marie v Norimberku, jehož západní část založil Karel IV. Působil i na stavbě katedrály v Kolíně nad Rýnem, odkud si přivezl svoji první ženu, dceru kolínského kameníka Hamma. Doložen je i jeho pobyt při stavbě katedrály ve Štrasburku.

S císařem Karlem IV. se setkal na stavbě v Švábském Gmündu pravděpodobně v létě 1353. Roku 1356 ho císař povolal do Prahy, aby po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval ve stavbě katedrály sv. Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek. Byl to především kamenný most přes Vltavu (později nazvaný Karlův), Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Barbory v Kutné Hoře.

V Praze zakoupil Parléř dům v dnešní Loretánské ulici, stal se váženým měšťanem a konšelem hned ve dvou pražských městech - na Hradčanech a ve Starém městě Pražském. Stál v čele významné císařské stavební huti, kterou založil Matyáš z Arrasu. V jeho díle do roku 1406 pokračoval syn Jan, který huť vedl od roku 1398. Druhý syn Václav se po vyučení v otcově huti v roce 1397 stal vedoucím huti při stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Po Janově smrti převzal pražskou huť mistr zvaný Petrlík. Parléřovská huť v Čechách zanikla kolem roku 1419 v době husitských válek, i když určitá aktivita pod vedením mistra Petrlíka, jenž zemřel roku 1454, je zaznamenána při stavbě věže a trojlodí pražské katedrály ještě ve třicátých letech 15. století.