Kdyby se všechno vyvíjelo trošičku jinak,dnes jsme se s Petrou Černockou třeba setkali v Národním divadle,kde by nám zpívala (a taky Jeníkovi) Věrné milování.Vystudovala totiž operní zpěv a hru na klavír na pražské konzervatoři,ale pak se...
Životopis
Kdyby se všechno vyvíjelo trošičku jinak,dnes jsme se s Petrou Černockou třeba setkali v Národním divadle,kde by nám zpívala (a taky Jeníkovi) Věrné milování.Vystudovala totiž operní zpěv a hru na klavír na pražské konzervatoři,ale pak se objevila ve skupině Pastýři,odkud pochází její první nejznámější písnička Ovečka.
Ani ona se nevyhnula Semaforu a mj. tu hrála ve hře Čarodějky.Kde by jí asi napadlo,že pár let nato,bude hrát hlavní roli v kouzelnickém filmu Dívka na koštěti a zpívat titulní píseň o Saxaně.Herecky se uplatnila i ve třídílném seriálu bratislavské televize Nepokojná láska,kde si zahrála vesnickou dívku ,později pak hrála ve slovenském filmu Otec.Dlouhá léta zpívala se skupinou Kardinálové Zdeňka Merty.
Po rozpadu skupiny se nějaký čas objevovala na koncertech po boku zpěváka Jířího Štědroně se skupinou Golf.V této skupině se také seznámila se svým nynějším manželem kytaristou Jiřím Pracným a v současnosti spolu vystupují po celé republice, ale i na Slovensku,kde je Petra velmi žádanou zpěvačkou.Koncertuje, vydává desky a nepravidelně se objevuje jako moderátorka TV hudebních pořadů.Je vášnivou milovnicí a sponzorkou opuštěných zvířat a zvířat chovaných v zoo.
Mezi ostatními zpěvačkami představuje typ obyčejné,ničím nekomplikované ženy,která má prostě starosti jako kterákoli jiná a nechybí při žádné legraci.Písničky,které zpívá,jsou tomu typu ideální.Nic nepředstírají,netváří se hlubokomyslně a tisíce příznivců Petry Černocké určitě potěší. Z prvního manželství s Janem Vaculíkem, má Petra dceru Báru Vaculíkovou.V listopadu 2006 vydala autorské CD Souhvězdí střelce a natočila volné pokračování Dívky na koštěti, které má název Saxana a Lexikon kouzel.V současné době (2014) natočila pohádku Tři bratři, kde hraje rozkošnou sudičku. Nyní Petra Černocká dostala hlavní roli ve filmu Andílek na nervy.Natáčení filmu je v plném proudu a tak se budeme těšit na uvedení do kin.
Diskografie: Více než 60 singlů
LP desky:
- Lidí se ptej
- Ten kluk už dávno se mnou není
- Monitor
Vydaná CD:
- Náklaďák
- Tennessee Whiskey
- 20xPetra Černocká
- Lásku blízko mám
- Saxana dětem
- Souhvězdí střelce
Autobiografická kniha
- Co mě maminky (ne)naučily.
PETRA ČERNOCKÁ SAMA O SOBĚ:
Narodila jsem se, mamince úřednici a tatínkovi právníkovi, jako druhé dítě. To první byl můj o pár let starší bratr Pavel, který stejně jako já, projevoval určité umělecké sklony a svého času byl úspěšným zpěvákem bigbítové skupiny Donald. Později se stal uznávaným diskžokejem.
Moji rodiče ve shodě s přijímací komisí na Pražské Konzervatoři usoudili, že jsem dost muzikální na to, abych se stala studentkou oboru operní zpěv a klavír. Ještě za dob studií jsem s kapelou Pastýři, která se skládala převážně z konzervatoristů a kterou vedl Petr Hannig, natočila svoji první vlastní písničku Ovečka, která se stala populární a vyšla na desce.
Můj absolventský koncert, na kterém jsem zpívala třeba árii kuchtíka z Rusalky, byl mým posledním živým kontaktem s klasickou hudbou, protože v tu dobu jsem už měla angažmá v divadle Semafor, kde už se jednalo o tak zvaně lehký žánr.
Začínala jsem v souboru Grosmanna a Šimka ve hře Besídka v rašeliništi a o rok později jsem přešla k Suchému a Šlitrovi. Zde mohu přispět i konkrétním časovým údajem, protože se jednalo o smutný rok 1968, který jen těžko překonávalo divadlo které mělo být veselé. Vstup Sovětských vojsk a následná normalizace v tu dobu postupně likvidovala anglicky zpívající, české bigbítové kapely, jako byla třeba skupina The Cardinals, která mi nabídla spolupráci. Tento tah, se do jisté míry vydařil, protože s česky zpívající zpěvačkou soubor přežil, ale s bigbítovým duchem odešli i někteří skvělí muzikanti, jako kytarista Josef Kůstka, nebo zpěvák Lešek Semelka. V podstatě již popovou skupinu Kardinálové, pak mnoho let vedl talentovaný skladatel Zdeněk Merta. V rámci celé této transformace došlo i k jedné potěšující události, a totiž k mému sňatku s Janem Vaculíkem, bývalým zpěvákem a později manažerem Kardinálů. Tento muž se stal mým manželem po dalších dvanáct rušných let, kdy křivka mé popularity zajímavě stoupala. Byla to léta, především koncertních úspěchů, jak doma, tak v zahraničí (Polsko, Rusko, Německo).
Tehdy jediné vydavatelství Supraphon, zároveň zásobovalo posluchače úctyhodnou řadou asi šedesáti singlů a několika LP desek. Byly na nich písničky převzaté z anglických originálů, sporadicky mé vlastní a především úspěšné písničky Zdenka Merty. K těm patřila třeba i řada, z mého pohledu, milých duetů, jako byly Střevíčky v rose, Setkání nebo Hleďte kam padá déšť. Tu poslední, abych byla přesná, napsal Zdeněk Barták.
V roce 1971 se stala velice populární píseň Saxana (Michajlov, Kopta), které mnoho bodů nasbíral, především film Václava Vorlíčka a Miloše Macourka Dívka na koštěti, kde jsem po úspěšném konkurzu, měla to potěšení hrát hlavní roli. Především díky tomuto oblíbenému filmu mě dodnes novináři označují lichotivým titulem herečka a zpěvačka. V roce 1999 mi byla dokonce za tuto písničku Supraphonem udělena zlatá deska a zároveň vzniklo CD, na kterém jsem celý filmový příběh převyprávěla. Díky Saxaně jsem se taky stala majitelkou Kutálkovy sošky, která mi byla udělena už v roce 1971 u příležitosti získání titulu Herečka roku. Pro pořádek je třeba říct, že to byla cena divácká.
Abych svůj životopis nekončila připomínkou filmu, který ve mně občas vyvolává komplex z toho, že správné bylo zahrát si Saxanu a zemřít, přidám ještě několik důležitých faktů.
V době posametové jsem vydala čtyři CD, z nichž první s názvem Náklaďák navazovalo stylově na kdysi známý countryový hit, který byl v mém podání poměrně populární. U "kytarových písniček" jsem už zůstala, protože v komorních recitálech vystupuji s Jiřím Pracným. Uhodli jste, je to kytarista.
Za jeden z mých životních úspěchů považuji i svoji dceru Barboru, která studuje novinařinu a v poslední době i zpívá.
O svých dalších výrazných počinech budu laskavé čtenáře, díky tomuto zařízení, samozřejmě informovat. Pokud by na této stránce dlouho nedocházelo k žádné inovaci, neznamená to nic jiného, než že k mojí osobě nemám co dodat.
Ani ona se nevyhnula Semaforu a mj. tu hrála ve hře Čarodějky.Kde by jí asi napadlo,že pár let nato,bude hrát hlavní roli v kouzelnickém filmu Dívka na koštěti a zpívat titulní píseň o Saxaně.Herecky se uplatnila i ve třídílném seriálu bratislavské televize Nepokojná láska,kde si zahrála vesnickou dívku ,později pak hrála ve slovenském filmu Otec.Dlouhá léta zpívala se skupinou Kardinálové Zdeňka Merty.
Po rozpadu skupiny se nějaký čas objevovala na koncertech po boku zpěváka Jířího Štědroně se skupinou Golf.V této skupině se také seznámila se svým nynějším manželem kytaristou Jiřím Pracným a v současnosti spolu vystupují po celé republice, ale i na Slovensku,kde je Petra velmi žádanou zpěvačkou.Koncertuje, vydává desky a nepravidelně se objevuje jako moderátorka TV hudebních pořadů.Je vášnivou milovnicí a sponzorkou opuštěných zvířat a zvířat chovaných v zoo.
Mezi ostatními zpěvačkami představuje typ obyčejné,ničím nekomplikované ženy,která má prostě starosti jako kterákoli jiná a nechybí při žádné legraci.Písničky,které zpívá,jsou tomu typu ideální.Nic nepředstírají,netváří se hlubokomyslně a tisíce příznivců Petry Černocké určitě potěší. Z prvního manželství s Janem Vaculíkem, má Petra dceru Báru Vaculíkovou.V listopadu 2006 vydala autorské CD Souhvězdí střelce a natočila volné pokračování Dívky na koštěti, které má název Saxana a Lexikon kouzel.V současné době (2014) natočila pohádku Tři bratři, kde hraje rozkošnou sudičku. Nyní Petra Černocká dostala hlavní roli ve filmu Andílek na nervy.Natáčení filmu je v plném proudu a tak se budeme těšit na uvedení do kin.
Diskografie: Více než 60 singlů
LP desky:
- Lidí se ptej
- Ten kluk už dávno se mnou není
- Monitor
Vydaná CD:
- Náklaďák
- Tennessee Whiskey
- 20xPetra Černocká
- Lásku blízko mám
- Saxana dětem
- Souhvězdí střelce
Autobiografická kniha
- Co mě maminky (ne)naučily.
PETRA ČERNOCKÁ SAMA O SOBĚ:
Narodila jsem se, mamince úřednici a tatínkovi právníkovi, jako druhé dítě. To první byl můj o pár let starší bratr Pavel, který stejně jako já, projevoval určité umělecké sklony a svého času byl úspěšným zpěvákem bigbítové skupiny Donald. Později se stal uznávaným diskžokejem.
Moji rodiče ve shodě s přijímací komisí na Pražské Konzervatoři usoudili, že jsem dost muzikální na to, abych se stala studentkou oboru operní zpěv a klavír. Ještě za dob studií jsem s kapelou Pastýři, která se skládala převážně z konzervatoristů a kterou vedl Petr Hannig, natočila svoji první vlastní písničku Ovečka, která se stala populární a vyšla na desce.
Můj absolventský koncert, na kterém jsem zpívala třeba árii kuchtíka z Rusalky, byl mým posledním živým kontaktem s klasickou hudbou, protože v tu dobu jsem už měla angažmá v divadle Semafor, kde už se jednalo o tak zvaně lehký žánr.
Začínala jsem v souboru Grosmanna a Šimka ve hře Besídka v rašeliništi a o rok později jsem přešla k Suchému a Šlitrovi. Zde mohu přispět i konkrétním časovým údajem, protože se jednalo o smutný rok 1968, který jen těžko překonávalo divadlo které mělo být veselé. Vstup Sovětských vojsk a následná normalizace v tu dobu postupně likvidovala anglicky zpívající, české bigbítové kapely, jako byla třeba skupina The Cardinals, která mi nabídla spolupráci. Tento tah, se do jisté míry vydařil, protože s česky zpívající zpěvačkou soubor přežil, ale s bigbítovým duchem odešli i někteří skvělí muzikanti, jako kytarista Josef Kůstka, nebo zpěvák Lešek Semelka. V podstatě již popovou skupinu Kardinálové, pak mnoho let vedl talentovaný skladatel Zdeněk Merta. V rámci celé této transformace došlo i k jedné potěšující události, a totiž k mému sňatku s Janem Vaculíkem, bývalým zpěvákem a později manažerem Kardinálů. Tento muž se stal mým manželem po dalších dvanáct rušných let, kdy křivka mé popularity zajímavě stoupala. Byla to léta, především koncertních úspěchů, jak doma, tak v zahraničí (Polsko, Rusko, Německo).
Tehdy jediné vydavatelství Supraphon, zároveň zásobovalo posluchače úctyhodnou řadou asi šedesáti singlů a několika LP desek. Byly na nich písničky převzaté z anglických originálů, sporadicky mé vlastní a především úspěšné písničky Zdenka Merty. K těm patřila třeba i řada, z mého pohledu, milých duetů, jako byly Střevíčky v rose, Setkání nebo Hleďte kam padá déšť. Tu poslední, abych byla přesná, napsal Zdeněk Barták.
V roce 1971 se stala velice populární píseň Saxana (Michajlov, Kopta), které mnoho bodů nasbíral, především film Václava Vorlíčka a Miloše Macourka Dívka na koštěti, kde jsem po úspěšném konkurzu, měla to potěšení hrát hlavní roli. Především díky tomuto oblíbenému filmu mě dodnes novináři označují lichotivým titulem herečka a zpěvačka. V roce 1999 mi byla dokonce za tuto písničku Supraphonem udělena zlatá deska a zároveň vzniklo CD, na kterém jsem celý filmový příběh převyprávěla. Díky Saxaně jsem se taky stala majitelkou Kutálkovy sošky, která mi byla udělena už v roce 1971 u příležitosti získání titulu Herečka roku. Pro pořádek je třeba říct, že to byla cena divácká.
Abych svůj životopis nekončila připomínkou filmu, který ve mně občas vyvolává komplex z toho, že správné bylo zahrát si Saxanu a zemřít, přidám ještě několik důležitých faktů.
V době posametové jsem vydala čtyři CD, z nichž první s názvem Náklaďák navazovalo stylově na kdysi známý countryový hit, který byl v mém podání poměrně populární. U "kytarových písniček" jsem už zůstala, protože v komorních recitálech vystupuji s Jiřím Pracným. Uhodli jste, je to kytarista.
Za jeden z mých životních úspěchů považuji i svoji dceru Barboru, která studuje novinařinu a v poslední době i zpívá.
O svých dalších výrazných počinech budu laskavé čtenáře, díky tomuto zařízení, samozřejmě informovat. Pokud by na této stránce dlouho nedocházelo k žádné inovaci, neznamená to nic jiného, než že k mojí osobě nemám co dodat.
