Philippe Léotard

herec

Narození:
28. srpna 1940
Úmrtí:
25. srpna 2001
Vystudoval moderní literaturu a angličtinu na pařížské Sorbonně, kde se v roce 1958 seznámil s Ariane Mnouchkinovou, zakladatelkou studentské divadelní asociace, která u něho probudila zájem o divadlo. Po ukončení univerzity učil několik let...

Životopis

Vystudoval moderní literaturu a angličtinu na pařížské Sorbonně, kde se v roce 1958 seznámil s Ariane Mnouchkinovou, zakladatelkou studentské divadelní asociace, která u něho probudila zájem o divadlo.

Po ukončení univerzity učil několik let francouzštinu na gymnáziu Sainte-Barbe a v letech 1964-68 působil v divadle Théâtre du Soleil, jehož vůdčí osobností byla Mnouchkinová. Pro tuto scénu přeložil mj. hru Arnolda Weskera Kuchyně, adaptoval román Théophila Gautiera Kapitán Fracasse a Shakespearovu komedii Sen noci svatojánské a zároveň se uplatnil také jako režisér a herec.

Přestože se i nadále věnoval literární činnosti (vydal čtyři básnické sbírky, např. Portrét umělce s červeným nosem), zahájil poč. 70. let svou profesionální hereckou kariéru na divadle (Théâtre National Populaire, Théâtre de l'Atelier, Théâtre de la Commune d'Aubervilliers), v TV a ve filmu, kde mu první příležitosti poskytl mj. François Truffaut.

Poprvé na sebe výrazněji upozornil rolí pánovitého a hrubiánského québeckého statkáře Antoina Tassyho, jehož manželka (Geneviève Bujoldová) ho nechá z lásky k jinému muži (Richard Jordan) zavraždit, v kanadském dramatu podle románu Anne Hébertové Kamouraska (r. C. Jutra).

Do mezinárodního povědomí vstoupil díky úloze významného člena gangu pašeráků narkotik Jacquese, který učiní zajatého amerického detektiva (Gene Hackman) závislým na heroinu, v kriminálním dramatu Francouzská spojka - Dopadení (r. J. Frankenheimer). Protikladný typ hrdiny vytvořil v postavě sympatického policejního inspektora Marca, s jehož pomocí svádí mladý soudce (Patrick Dewaere) boj proti zločinecké organizaci, v kriminálním dramatu Soudce zvaný šerif (r. Y. Boisset) a za svůj výkon byl nominován na Césara 1977.

Stejně přesvědčivě dokáže ztělesnit záporné či rozporuplné hrdiny nejrůznějšího charakteru, z nichž vyniká Césarem 1982 oceněná postava gangstera a pasáka Dédého, jehož se snaží mladý policejní inspektor (Richard Berry) získat jako náhradu za zavražděného informátora z podsvětí pařížského předměstí, v kriminálním psychologickém dramatu Práskač (r. B. Swaim).

Vedle herecké a literární činnosti rozvíjel i své hudební schopnosti (natočil čtyři písňová alba s texty Lea Ferrého a Antoina Artauda). Jeho život poznamenala řada osobních a profesionálních krizí spojených s alkoholem a drogami (za pašování kokainu byl odsouzen k podmínečnému trestu 18 měsíců vězení a po pokusech o sebevraždu se léčil na psychiatrii).

Určitou rovnováhu našel až koncem 90. let díky manželství a otcovství. Z prvního manželství pocházejí jeho syn Frédéric (nar. 1963) a dcera Laetitia (nar. 1967).

Jeho bratr François Léotard se věnuje politice a v 80. letech byl francouzským ministrem kultury a ministrem obrany.