Pieter Brueghel

malíř

Úmrtí:
15. září 1569
Upravit profil
Pieter Bruegel starší [brechel] byl slavný nizozemský malíř, který se stal zakladatelem dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Zkomolením jeho příjmení vzniklo české slovo slovo brajgl, vyjadřující zmatek či nepořádek, a to...

Životopis

Pieter Bruegel starší [brechel] byl slavný nizozemský malíř, který se stal zakladatelem dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Zkomolením jeho příjmení vzniklo české slovo slovo brajgl, vyjadřující zmatek či nepořádek, a to vzhledem ke zdánlivé chaotičnosti výjevů na obrazech tohoto malíře.

Záznamy ukazují, že se narodil v Bredě, není však jasné, jestli jde o nizozemské město Breda nebo belgické město Bree (latinsky Breda). Roku 1551 se stal členem malířského cechu v Antverpách. V letech 1552-1555 procestoval celou Itálii a dojmy z této cesty přenesl do svých obrazů. V roce 1559 si vyškrtl ze svého příjmení „h“ a začal se podepisovat jako Bruegel.

Roku 1563 se oženil s Marií Coecke van Aelstovou a přestěhoval se do Bruselu. Měli spolu 2 děti - rovněž velmi talentované malíře: Jana Bruegela staršího a Pietra Bruegela mladšího. Zemřel 15. září 1569 v Bruselu, kde je i pohřben v kostele Kapellekerk.

Dílo
Na začátku své kariéry se věnoval krajinomalbě. Dokázal jedinečně zachytit atmosféru přírody. Velmi rád maloval rozlehlé, do daleka se táhnoucí krajiny s odehrávajícími se biblickými nebo mytologickými příběhy. Vytvořil velké množství mědirytin, mezi nejznámější patří série rytin Sedm smrtelných hříchů a Sedm ctností (1557). Známé jsou jeho moralistní didaktické malby.

Do dnešní doby se zachovalo 45 autentických maleb, jedna třetina v Kunsthistorisches Museum ve Vídni. Další se ztratily. Dochovalo se také větší množství kreseb, rytin a leptů. V České republice je k vidění malba Senoseč z cyklu měsíců, ve sbírkách rodiny Lobkowitzů v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě a Květinové zatiší na Zámku Valtice.

Mezi jeho nejslavnější obrazy patří Nizozemská Přísloví, které namaloval roku 1559. V tomto obraze se vyskytuje velmi mnoho postav, jež symbolizují různá přísloví. Obraz Stavba babylonské věže z roku 1563 je považován za jakousi jeho závěť. Gigantická stavba je tvořená ze změti různých architektonických stylů a působí absurdně díky prostředí, do kterého tuto věž umístil - do prosté středoevropské krajiny.