Richard Lauda byl český malíř a grafik, významný jihočeský umělec, zanícený demokrat a kulturně činný člověk.
Syn jistebnického koželuha a barvíře studoval na gymnáziu v Táboře, učil se také kupcem. Absolvoval pražskou Akademii v letech 1895...
Životopis
Richard Lauda byl český malíř a grafik, významný jihočeský umělec, zanícený demokrat a kulturně činný člověk.
Syn jistebnického koželuha a barvíře studoval na gymnáziu v Táboře, učil se také kupcem. Absolvoval pražskou Akademii v letech 1895 až 1901 u profesora Maxe Pirnera, stejně jako Laudův vrstevník a kolega Max Švabinský.
Po návratu (1901) do rodné obce cestoval na Jadran a do Itálie a v roce 1904 odjel do Mnichova, kde se zdokonalil v litografii. Dále studoval, v roce 1911 pobýval tři měsíce v Paříži, u světově známého grafika profesora T. F. Šimona si zdokonaloval své leptařské postupy.
První vystoupení grafika bylo v publikacích z roku 1903 a 1907 – „Radosti mladých“ a „Rodiče a děti“ (vydala Česká grafická unie). V roce 1919 vyšel Laudův cyklus leptů Jihočeské motivy (nakladatelství F.Topiče). V Paříži vytvořil v Louvru 19 kopií obrazů starých mistrů, doma mnoho samostatných grafických listů ( např.Starci, Rozsévač (1919), Čtenářka (1925) a v roce 1924 cyklus leptů Tábor; posledním grafickým dílem byla série leptů Stavba mostu v Bechyni (z let 1926-1928). Lauda je také znám jako autor ve své době oblíbených školních obrazů – nástěnných litografií (známé „čtvero ročních období“) a ilustrátor knih. V jeho působivém díle je zachycen krásný kraj Jistebnicka a Táborska. „Mám svůj kraj rád a nesmírně rád mám hemžení našeho rolnického lidu ve volné přírodě…,“ řekl ve svém vyznání sám Lauda.
Richard Lauda od roku 1925 žil v Táboře a významně se zde podílel na kulturním a společenském životě. Jako jeden z organizátorů velké „Jihočeské výstavy“ - v létě 1929 v Táboře - obětavě zachraňoval exponáty když smršť a bouře 4. července ničila pavilony na břehu Jordánu. Zde vyčerpán prochladl a za tři týdny zemřel na zápal plic.
1)Lauda byl členem:
- Sdružení výtvarných umělců Mánes
- Sdružení českých umělců grafiků Hollar
- Sdružení jihočeských výtvarníků (čestný člen)
2)Jeho malířská a grafická díla jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Husitského muzea v Táboře.
3)Knížka Radosti malých (1903): Lauda se při její tvorbě inspiroval anglickými obrázkovými knihami, ale zvolil ryze českou variantu - podle svých vzpomínek vytvořil 24 obrázků dětského života v proměnách ročních dob (v krajině Jistebnicka) a doprovodil je lidovými říkadly K.J.Erbena a také těmi ze svých poznámek. (Knížka vyšla ve 4.vydání - reprint vyd. nakladatelství Paseka (Praha a Litomyšl) 1996)
Připomínání
Táborská ulice ve vilové čtvrti pod Kotnovem nese jeho jméno. V Jistebnici byla 29. listopadu 1980 (v „zámečku“ na náměstí) otevřena Pamětní síň Richarda Laudy, umělce, který jako jeden z prvých měl odvahu se plně věnovat životní tematice svého rodného kraje.Je zde stálá výstava z jeho díla.
Malířův bratr Bohuš Lauda je znám jako sochař.
Syn jistebnického koželuha a barvíře studoval na gymnáziu v Táboře, učil se také kupcem. Absolvoval pražskou Akademii v letech 1895 až 1901 u profesora Maxe Pirnera, stejně jako Laudův vrstevník a kolega Max Švabinský.
Po návratu (1901) do rodné obce cestoval na Jadran a do Itálie a v roce 1904 odjel do Mnichova, kde se zdokonalil v litografii. Dále studoval, v roce 1911 pobýval tři měsíce v Paříži, u světově známého grafika profesora T. F. Šimona si zdokonaloval své leptařské postupy.
První vystoupení grafika bylo v publikacích z roku 1903 a 1907 – „Radosti mladých“ a „Rodiče a děti“ (vydala Česká grafická unie). V roce 1919 vyšel Laudův cyklus leptů Jihočeské motivy (nakladatelství F.Topiče). V Paříži vytvořil v Louvru 19 kopií obrazů starých mistrů, doma mnoho samostatných grafických listů ( např.Starci, Rozsévač (1919), Čtenářka (1925) a v roce 1924 cyklus leptů Tábor; posledním grafickým dílem byla série leptů Stavba mostu v Bechyni (z let 1926-1928). Lauda je také znám jako autor ve své době oblíbených školních obrazů – nástěnných litografií (známé „čtvero ročních období“) a ilustrátor knih. V jeho působivém díle je zachycen krásný kraj Jistebnicka a Táborska. „Mám svůj kraj rád a nesmírně rád mám hemžení našeho rolnického lidu ve volné přírodě…,“ řekl ve svém vyznání sám Lauda.
Richard Lauda od roku 1925 žil v Táboře a významně se zde podílel na kulturním a společenském životě. Jako jeden z organizátorů velké „Jihočeské výstavy“ - v létě 1929 v Táboře - obětavě zachraňoval exponáty když smršť a bouře 4. července ničila pavilony na břehu Jordánu. Zde vyčerpán prochladl a za tři týdny zemřel na zápal plic.
1)Lauda byl členem:
- Sdružení výtvarných umělců Mánes
- Sdružení českých umělců grafiků Hollar
- Sdružení jihočeských výtvarníků (čestný člen)
2)Jeho malířská a grafická díla jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Husitského muzea v Táboře.
3)Knížka Radosti malých (1903): Lauda se při její tvorbě inspiroval anglickými obrázkovými knihami, ale zvolil ryze českou variantu - podle svých vzpomínek vytvořil 24 obrázků dětského života v proměnách ročních dob (v krajině Jistebnicka) a doprovodil je lidovými říkadly K.J.Erbena a také těmi ze svých poznámek. (Knížka vyšla ve 4.vydání - reprint vyd. nakladatelství Paseka (Praha a Litomyšl) 1996)
Připomínání
Táborská ulice ve vilové čtvrti pod Kotnovem nese jeho jméno. V Jistebnici byla 29. listopadu 1980 (v „zámečku“ na náměstí) otevřena Pamětní síň Richarda Laudy, umělce, který jako jeden z prvých měl odvahu se plně věnovat životní tematice svého rodného kraje.Je zde stálá výstava z jeho díla.
Malířův bratr Bohuš Lauda je znám jako sochař.