zavřít
Upravit životopis

Životopis

Roberta Vinciová je italská profesionální tenistka a od 15. října 2012 světová jednička ve čtyřhře – spolu s Erraniovou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA vyhrála osm turnajů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.
V roce 2012 se s krajankou Erraniovou probojovaly do finále ženské čtyřhry na Australian Open, v němž podlehly Kuzněcovové a Zvonarevové.

Na pařížském French Open 2012 společně vyhrály první granslam kariéry v soutěži ženské čtyřhry. Na US Open 2012 pak obě získaly druhý deblový titul, díky němuž se poprvé posunula na druhou příčku světové klasifikace ve čtyřhře. Na Turnaji mistryň 2012 se kvalifikovala do čtyřhry. V ženské čtyřhře Australian Open 2013 přidala se stabilní spoluhráčkou Erraniovou třetí výhru z grandslamu.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2013 na 11. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2012 na 1. místě. Trénuje ji Francesco Cina.

Itálii reprezentovala na athénských Letních olympijských hrách 2004 ve čtyřhře spolu s Garbinovou. Pár skončil ve druhém kole. Na dalších Hrách XXIX. olympiády 2008 v Pekingu startovala v ženské čtyřhře s krajankou Santangelovou. V úvodním kole je vyřadil první nasazený pár Safinová a Kuzněcovová. Na londýnských hrách 2012 podlehla v úvodní fázi singlu Clijstersové a ve čtyřhře skončily s Erraniovou ve čtvrtfinále.

V italském fedcupovém týmu debutovala v roce 2001 dubnovou baráží o Světovou skupinu proti Chorvatsku, v níž po boku Pizzichiniové zaznamenala výhru ve čtyřhře. Do roku 2013 v soutěži nastoupila k 21 mezistátním utkáním s bilancí 1–3 ve dvouhře a 17–0 ve čtyřhře. V letech 2006, 2009 a 2010 Fed Cup vyhrála.

Spolu s Erraniovou se v sezóně 2012 staly nejlepším deblovým párem roku a také mistryně světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

Tenis začala hrát v šesti letech.

S krajankou Flavií Pennettaovou získala deblový titul na juniorce French Open 1999. Premiérovou účast v hlavní soutěži na Grand Slamu zaznamenala na newyorském US Open 2001, kde v úvodním kole prohrála s Martinou Suchou.

Debutová výhra na okruhu WTA přišla v únoru 2001, když s Francouzkou Sandrine Testudovou získaly deblový titul na Qatar Ladies Open. Se stejnou spoluhráčkou prošly do semifinále čtyřhry na French Open 2004.

V sezóně 2005 dokázala ve čtvrtfinále eastbournského turnaje Hastings Direct International Championships porazit bývalou světovou dvojku Anastasii Myskinovou. První singlový titul kariéry získala v únoru 2001 na bogotském turnaji, když ve finále zdolala nejvýše nasazenou krajanku Tathianu Garbinovou. V rozhodujícím dějství, kdy prohrávala 0–3 na gamy, zápas soupeřka skrečovala.

Na antuce katalánského Barcelona Ladies Open vyhrála dvouhru v letech 2009 a 2011. V prvním případě v boji o titul porazila ruskou tenistku Marii Kirilenkovou a ve druhém pak Češku Lucii Hradeckou.  V roce 2010 na tomto turnaji ve finále podlehla Italce Francesce Schiavoneové. Mimoto si z této události v letech 2010 a 2012 se Sarou Erraniovou připsala dvě vítězství ve čtyřhře. V sezóně 2010 také triumfovala na BGL Luxembourg Open, když ve finále přehrála německou tenistku Julii Görgesovou poměrem 6–3, 6–4.

2012
Čtyřhra se Sarou Erraniovou
Roberta Vinciová nastupovala celou sezónu se stabilní partnerkou Sarou Erraniovou, s níž zaznamenala strmý vzestup, když vyhrály osm turnajů, včetně dvou grandslamů. Vyrovnané výkony v průběhu celého roku se odrazily v žebříčkovém postavení. Obě hráčky se v závěrečné fázi okruhu postupně staly světovými jedničkami ve čtyřhře, když Vinciová na této pozici vystřídala Erraniovou.

Premiérový titul sezóny si připsaly v únoru na mexickém Monterrey Open po finálové výhře nad zkušeným japonsko-čínským párem Kimiko Dateová Krummová a Šuaj Čangová poměrem 6–2, 7–6(8–6). Na druhou výhru dosáhly následující týden na acapulském Abierto Mexicano Telcel, když si v boji o titul poradily se španělskou dvojicí Lourdes Domínguezová Linová a Arantxa Parraová Santonjaová po hladkém průběhu 6–2 a 6–1. V dubnu pak triumfovaly na evropslé antuce během Barcelona Ladies Open, kde si bez problémů poradily s krajankami Flavií Pennettaovou a Francescou Schiavoneovou jednoznačným výsledkem 6–0 a 6–2.

Poté zaznamenaly sérii čtyř turnajových výher v řadě a pokaždé se v boji o titul utkaly s ruskými soupeřkami. Šňůra začala v polovině května na modré antuce Mutua Madrid Open, kde zdolaly dvojici Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová 6–1, 3–6 a [10–4]. O týden později se všechny hráčky potkaly ve finále římského Internazionali BNL d'Italia, opět s vítězným koncem pro Italky, tentokrát poměrem 6–2 a 7–5.

Premiérovým grandslamovým vítězstvím se stalo pařížské Roland Garros, kde rozhodující bitvu s výsledkem 4–6, 6–4 a 6–2, sehrály proti páru Maria Kirilenková a Naděžda Petrovová. Na vítězné vlně se udržely i v dalším turnaji UNICEF Open, kde na jejich raketách zůstaly ve finále znovu Kirilenková s Petrovovou po těsné bitvě 6–4, 3–6 a [11–9]. Druhou grandslamovou trofej si přivezly z newyorského US Open, na němž ve finále nedaly šanci Češkám Andree Hlaváčkové a Lucii Hradecké po setech 6–4 a 6–2. V polovině října se stala po Pennettaové a Erraniové třetí Italkou v historii, která dosáhla na čelo světové klasifikace.

Dvakrát v sezóně odešly jako poražené finalistky, a pokaždé se jejich přemožitelkami staly ruské tenistky. Nejdříve nestačily na lednovém Australian Open na pár Světlana Kuzněcovová a Věra Zvonarevová ve třech sadách 7–5, 4–6 a 3–6. Na březnovém Miami Masters je zdolaly také Kirilenková s Petrovovou, když po prvních dvou setech 6–7(0–7) a 6–4, o osudu utkání rozhodl až závěrečný supertiebreak [4–10].

Roberta Vinci

34 let, tenistka