zavřít
upravit profil

aktivistkám za práva černochů v usa

narozena: 4. 2. 1913 Tuskegee, Alabama, USA  † 24. 10. 2005 Detroitu, Michigan, USA

Upravit životopis

Životopis

Rosa Parksová patřila k nejznámějším aktivistkám za práva černochů v USA. V prosinci 1955 byla v městě Montgomery na jihu USA zatčena, protože odmítla v autobusu uvolnit místo bělochovi. Tento případ vedl k velkým protirasistickým protestům a vzniku hnutí za zrovnoprávnění černých obyvatel USA. Rosa Parksová se stala symbolem pro boj amerických černochů za jejich práva.

Segregace a rasová diskriminace v USA v padesátých letech 20. století byla zejména v jižních státech normálním a běžným jevem. To se týkalo možnosti návštěv restaurací, kin, škol a také užívání prostředků hromadné dopravy. V městě Montgomery (stát Alabama) platil zákon, že v přední části autobusu smí sedět pouze bílí; v prostřední části si směli sednout i černí resp. barevní občané, ale museli uvolnit celou řadu, chtěl-li si tam sednout i jen jeden běloch. V této situaci se stalo, že Rosa Parksová 1. prosince 1955 během jízdy v autobusu odmítla vstát. Přivolaná policie ji zatkla a u soudu jí o čtyři dny později byla udělena pokuta 14 dolarů.

Reakce byla na tehdejší poměry překvapivá. Došlo k bojkotu městské autobusové dopravy, který trval déle než jeden rok (382 dní) a jehož se zúčastnila většina černého obyvatelstva města (tehdy necelých 50 000 obyvatel). S protesty se solidarizovali i černí taxikáři, kteří po celou dobu vozili černé pracující do práce za symbolickou cenu 10 centů (stejně stála i autobusová jízdenka).

Dne 19. června 1956 rozhodl federální soud, že politika rasové segregace je v rozporu s ústavou USA. Zástupci města Montgomery podali okamžitě odvolání proti tomuto rozsudku. Rasová diskriminace byla ve městě samotném zesílena. 13. listopadu 1956 však Nejvyšší soud prohlásil segregaci v autobusech města Montgomery za ilegální a protiústavní.

Jedním z iniciátorů tohoto bojkotu, známého jako Montgomery Bus Boycott, byl tehdy ještě poměrně neznámý Martin Luther King, baptistický kazatel. Tento protest vedl jednak ke zrušení segregace v městských autobusech, zejména je však považován za zrod hnutí za občanská práva v USA.

Rosa Parksová samotná i její manžel ztratili zaměstnání, po mnoha hrozbách se její muž nervově zhroutil. Parksovi se roku 1957 odstěhovali do Detroitu, zůstali však i zde aktivní v hnutí za občanská práva.

Ocenění
Rosa Parksová obdržela za svůj život řadu medailí a ocenění. V roce 1979 obdržela od National Association for the Advancement of Colored People Spingarnovu medaili, která je určena Afroameričanům, jež dosáhli významných úspěchů. O rok později získala cenu Martina Luthera Kinga Jr. Roku 1990 byla členkou skupiny osobností, které vítaly Nelsona Mandelu po propuštění z jihoafrického vězení. 9. září 1996 udělil prezident Bill Clinton Parksové prezidentskou medaili za svobodu, nejvyšší ocenění americké vlády. O tři roky později ji časopis Time zařadil mezi dvacítku nejvlivnějších osobností 20. století.

Rosa Parksová

92 let, aktivistkám za práva černochů v usa