zavřít
upravit profil

politik, armádní generál

narozen: 24. 9. 1890 Revúca, Rakousko-Uhersko  † 4. 2. 1945 KL Flossenburg, Německo

Upravit životopis

Životopis

Rudolf Viest byl slovenský divizní generál, velitel povstalecké armády na Slovensku v době Slovenského národního povstání a jediný slovenský generál v předválečné ČSR.

Meziválečné období
Mezi lety 1920 – 1939 působil jako důstojník Československé armády v diplomatických a velitelských funkcích. Nejvyšší funkce dosáhl jako velitel 6. a 7. armádního sboru. Roku 1933 dosáhl hodnost brigádního generála, v roce 1938 byl povýšen do hodnosti divizního generála. Byl členem delegace na československo-maďarských mezivládních jednáních 9. až 13. října 1938, na kterých se ve smyslu Mnichovské dohody měla vyřešit otázka maďarské menšiny v Československu.

Druhá světová válka
Od roku 1939 byl příslušníkem slovenské armády. Patřil ke skupině protifašisticky orientovaných důstojníků, udržoval styk s domácím odbojem i československou exilovou vládou v Londýně. Dne 14. března 1939 jako první podepsal prohlášení, ve kterém vystoupil proti činnosti, která vedla k odtržení Slovenska od ČSR. 29. srpna 1939 emigroval přes Maďarsko do Francie. Od 17. října 1939 byl členem Československého národního výboru v Paříži a velitelem tvořícího se exilového československého vojska. Od ledna 1940 velel 1. československé divizi ve Francii. Po okupaci Francie v červnu 1940 odešel do Anglie. Následně se stal členem Státní rady československé a ministrem československé exilové vlády v Londýně. Byl stoupencem E. Beneše.

Od 20. června 1944 byl zástupcem československého vládního delegáta pro osvobozená území. 22. srpna 1944 odletěl s československou vládní delegací z Anglie do SSSR. Odtud odletěl 6. října 1944 přes Moskvu s částí 2. československé paradesantní brigády do Banské Bystrice na pomoc SNP.

Poté se stal velitelem 1. československé armády na Slovensku po J. Golianovi a taktéž předsedou Rady na obranu Slovenska. Jeho prostřednictvím se československá exilová vláda pokoušela získat větší vliv ve vedení SNP a v armádě. V tomto období se však vojenská situace povstalecké armády začala zhoršovat. V noci z 27. na 28. října 1944 vydal v Donovalech poslední rozkaz: „Boj za slobodu Československa sa nekončí, bude pokračovať v horách“. Ve složitých podmínkách však nebyl schopen zabezpečit, aby se rozkaz dostal do všech povstaleckých vojenských jednotek, čímž přispěl k rozkladu povstalecké armády.

Dne 3. listopadu 1944 byl Viest s Golianem v Pohronském Bukovci zajat. Byl vyšetřován v Banské Bystrici a Bratislavě. Následoval transport do Berlína a odsouzení německým soudem k trestu smrti. V německém koncentračním táboře Flossenburg byl pravděpodobně popraven společně s Golianem.

Vyznamenání
In memoriam byl Rudolf Viest vyznamenán Řádem SNP I. třídy (v roce 1945), Československým válečným křížem 1939 (1945), Řádem červenej zástavy (1969), také mnoha dalšími československými a zahraničními medailemi. V roce 1945 byl in memoriam povýšen do hodnosti armádního generála.

Rudolf Viest

54 let, politik, armádní generál