Sergej Michajlovič Ejzenštejn byl ruský, původně divadelní režisér ale získal největší slávu na poli hraného filmu. Jeho snad nejslavnějším snímkem je Křižník Potěmkin (SSSR, 1925), který je řazen mezi nejlepší snímky světové kinematografie a v Belgii v roce 1958 v rámci World's Fair byl historiky filmu zvolen jako nejlepší film všech dob.

Křižník Potěmkin pojednává o poražené revoluci z roku 1905. Je mistrem střihu a sledu záběrů a scén a jeho specifické postupy se stávají základem syntaxe filmového jazyka, kterou Ejzenštejn právě v Potěmkinovi vyvinul. Tento film dosáhl celosvětového úspěchu, Ejzenštejn měl i mnoho nabídek k působení v USA (Paramount). Mezi další snímky tohoto autora patří Stávka z roku 1924, Deset dní, které otřásly světem z roku 1927 či poslední jeho němý film Generální linie“(1929). Velký úspěch zaznamenaly i snímky zvukové (pustil se cestou tzv. asynchronního neboli kontrapunktického zvuku) - Alexandr Něvský (1938) či třídílný epos Ivan Hrozný (1945, 1946, 1948), jehož kompletní realizaci však přerušila autorova smrt zapříčiněná srdečním infarktem v roce 1948. Oba tyto snímky prosluly i díky spolupráci režiséra se skladatelem Sergejem Prokofjevem, který k nim vytvořil vynikající hudbu. Ejzenštejn je považován za jednoho z mistrů filmového jazyka.

Bibliografie
- Kamerou, tužkou i perem, čes. 1959 a 1962, přeložil Jiří Taufer
- O stavbě uměleckého díla, čes. 1963
- Paměti, čes. 1987