Spike Lee je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností současné černošské kinematografie, která se začala objevovat v šedesátých a sedmdesátých letech. Jde o tendence ze strany černošské menšiny vytvořit ucelenou filmařskou komunitu. A Spike Lee je právě jedním z nejznámějších představitelů této kinematografie.

Narodil se jako Shelton Jackson Lee v Atlantě v Georgii 20. března roku 1957. Vyrůstal však v Brooklynu v New Yorku, který hraje v jeho filmech značnou roli. Říká se, že je zarputilý newyorčan stejně jako Woody Allen. Jeho matka Jacquelyn pracovala jako učitelka a právě ona mu vštípila nadšení pro černé umění a literaturu. Jeho otec Bill je jazzový hudebník, který ho zasvětil do afroamerického jazzu a folkových legend jako byli třeba Miles Davis nebo Odetta.

Přezdívku Spike dostal již na škole. Dala mu ji jeho matka pro jeho velkou odhodlanost. Lee a jeho sourozenec měli možnost chodit na soukromou školu, která byla určena převážně pro bílé děti. Tato možnost se jim naskytla proto, že tam jejich matka učila. A právě zde se to ve Leeovi začalo příčit. Raději se dal na veřejnou dráhu a šel studovat na Morehouse College v Atlantě, kde žil jeho otec a děda. Specifikoval se na masovou komunikaci.

V roce 1977 byl právě v Atlantě, když se dozvěděl, že neočekávaně zemřela jeho matka. Lee byl její smrtí velmi zdrcen a nemohl se s tím smířit. Jeho kamarádi se ho snažili všemožně povzbuzovat a nakonec ho začali brát do kina. Právě tehdy si oblíbil takové velikány jako Bernarda Bertolucciho, Martina Scorseseho nebo Akira Kurosawu. Film, který ho však definitivně zlákal na dráhu režiséra byl Lovec jelenů od Michaela Cimina.

Lee si uvědomil, co chce vlastně dělat. Chtěl točit filmy, ve kterých by se věnoval černošské tématice. Chtěl se stát filmařem, ať to stojí co to stojí, byl ochoten udělat všechno. Hnal se za svou vášní, až skončil na New Yorské univerzitě, kde se zapsal do ročníku na Uměleckou školu v oboru organizace výroby filmu. Byl jedním z mála černošských studentů a netrvalo dlouho, aby se vystavil nevraživosti svých kantorů pro jeho originální přístup k filmu.

Jeho prvním projektem bylo desetiminutové dílko pod jménem The Answer. Film byl o černošském scénáristovi, který chtěl napsat novou verzi jednoho ze slavných filmů Davida Warka Griffithe Zrození národa. To samozřejmě nezůstalo bez odezvy. Sice sklidil obdiv za to, že vtěsnal děj do deseti minut, ale to mu nebylo nic platné. Lee se domníval, že jeho kritici byli přímo znechuceni a podrážděni „rýpáním“ do legendárního režiséra stereotypním portrétem černošského charakteru. Za to byl málem vyhozen ze školy.

Pak se pustil do vlastního projektu a natočil pětačtyřiceti minutový snímek Joe´s Bed – Stuy Barbershop: We Cut Heads. Za tento počin dostal v roce 1983 studentského Oscara. Následovaly ceny v Montrealu a Locarnu.

Díky dluhům začal pracovat pro filmovou distribuci a peníze vkládal do poloautobiografického filmu s názvem The Messenger. Neměl však dostatek peněz a film musel zrušit. Lee o tom řekl, že udělal chyby jako každý mladý filmař. Měl příliš velké ambice a pustil se do něčeho bez jakéhokoli majetku a zkušeností.

O rok později natočil snímek s názvem She´s Gotta Have It (Ona to musí mít). Film se vešel do rozpočtu jen tak tak. Stál téměř 175 000 dolarů. Byl točen na jednom místě s velice omezeným hereckým obsazením. Stříhal ho na vypůjčeném stroji ve svém bytě. Když byl film dokončen, topil se Lee v dluzích. Hrozilo, že laboratoř film vydraží. Nakonec však společnost Island Picture souhlasila s jeho distribucí. Do kin byl film uveden v roce 1986. Film se stal velmi populární, vydělal přes 8 milionů dolarů a stal se tak překvapivým hitem. Lee si tam i sám zahrál, což je u něj běžné, že si napíše nějakou roli menší či větší. Konečně měl na svém kontě hit, který mu nejen odstartoval kariéru, ale hlavně otevřel dveře.

Jeho filmy nejsou tuctové, svou tématikou jsou téměř jedinečné. Ačkoli je spousta jiných černošských režisérů, tak se k nám vůbec nedostanou. Ale Lee se stal jedním z nejuznávanějších režisérů na světě. Přestože jeho filmy byly někdy přijaty s mírným odporem, vždy se o nich diskutovalo. Dodnes Lee stále natáčí filmy a vyučuje na newyorské filmové škole. Vytáhl téměř všechny nynější černošské herecké hvězdy stříbrného plátna jako jsou například Denzel Washington, Halle Barry, nebo Wesley Snipes a jiní. Mezi černošskými režiséry je zatím nepřekonaný jako kronikář afroamerického života v Americe, zvláště pak v New Yorku.

K nám do kin byl naposledy uveden jeho vynikající film 25. Hodina s Edwardem Nortonem v hlavní roli.

Autor: Martin Král