Steve Caballero se narodil v San Jose v Kalifornii. Narodil se do rozhozeného rodinného života, tedy bez otce.
Steve se narodil s vrozenou skoliózou. Skolióza je křivá páteř a malému Stevovi možná i díky ní, rostl krk a krční svaly rychleji k...
Životopis
Steve Caballero se narodil v San Jose v Kalifornii. Narodil se do rozhozeného rodinného života, tedy bez otce.
Steve se narodil s vrozenou skoliózou. Skolióza je křivá páteř a malému Stevovi možná i díky ní, rostl krk a krční svaly rychleji k jedné straně. Výsledkem je jeho neustále nakloněná hlava k jedné straně. Ale jak víme, nic z toho mu nezabránilo jezdit na skateu na špičkové profesionální úrovni.
K prknu se dostal jako spousty jeho vrstevníků. Prohlížel si sk8 časopisy té doby, jako byl například Skateboarder, pak přejmenovaný na Action Now. Odkoukával tehdejší triky od starších riderů a někdy v roce 1976 si pořídil prkno. V té době startuje jeho kariéra.
Od svých vrstevníků se odlišuje tím samým, čím se odlišují všechny legendy v jakémkoli sportu. Zapáleností pro věc, zaujetím přímo hraničícím s posedlostí skateboardingem. Prvním sponzorem Steve Caballera je skatepark Campbell. Nevím, jestli jsem našel na netu ten správný Campbell skatepark, ale zdá se že ano. Pryč jsou zřejmě ty doby, kdy to zde Cab brázdil a překážky zůstali dobové. Dalším sponzorem, tentokrát už prknovým, není nikdo jiný než Powell-Peralta. Stacey Peraltu popisuje jako svůj vzor a stejně jako se stal Cab vzorem pro spoustu dalších dětí, tak Steacey byl vzorem pro Caba.
Píše se rok 1979. V roce 1980 je ze Steve Caballera profesionál a on sám o sobě říká, že jedním z těch šťastných, kteří nikdy nezažili práci typu od osmi do pěti.
Od roku 1981 začíná pravidelně závodit a závodů se účastní a vyhrává je v letech sedmdesátých, osmdesátých i devadesátých. Pamatuje si aktivně doby, kdy to šlo se skateboardingem dolu i nahoru. Pamatuje si boom v letech osmdesátých, kdy se jezdila převážně vertka a on létal v rekordních tři a půl metrových bs airech.
Špatná období, kdy se zavíraly parky prožívá po svém. Na dvorku u domu staví s přáteli svou první U-Rampu a veškeré dění se přesunuje z místního parku na dvorek ke Caballerům. Stejně tak jsou skateři vyhnáni do ulic a do poolu. Zde dochází také k jedné z evolucí v Cabově životě a Cab se učí street. V těchto temných dobách uzavírá smlouvu s firmou Vans, neboť boty jsou dobrým obchodním artiklem i v době kdy se prkna neprodávají zrovna nejlépe.
Za jeho kariéry dosáhl hned několika významných vítězství. Titul Skater of the Year jej provází v letech 1981 - 1984. O jeho talentu vypovídá druhé místo v roce 1979 při Winchesteru Open.
Je všestranným skaterem a jako důkaz postačí první místo v poolu v roce 1983 na UpLand Pro-Am, první místo na Titus World Cupu ve streetu v roce 1989 a o rok později vyhrává mini rampu na Hawaii v NSA contestu. V roce 1996 jezdí při závěrečném ceremoniálu na OH v Atlantě. O jeho mnoha vítězství ve vertce nemá cenu psát. Jeho vrcholem je označován rok 1999, kdy dostává cenu Skater století. Je také prvním skaterem, kterému v jednom roce vydaly vlastní boty a vlastní desku. Konkrétně u Caba to jsou roky 1980 a 1989. V roce 2002 vydali Vans již osmou řadu bot Steve Caballera, zvanou Vans Cab 8 a boty typu Half Cab se prodávají dodnes.
K jeho dalším zájmům kromě skateboardingu patří také focení, točení na video a hra na elektrickou kytaru. Má za sebou i působení v pár kapelách a zde je jejich přehled. Od roku 1981 do roku 1984 hrál ve skupině The Faction, ve skupině Odd Man Out hrál od roku 1986 do roku 1989. Léta 1992 až 1994 prožil ve skupině Shovellhead a v současné době by měl hrát v kapele Soda. Hrál střídavě na basovku a na elektriku.
K jeho dalším zájmům patří i motocross.
V showbussinesu je znám i prostřednictvím své filmografie. Kromě skate videií typu Bones Brigade, si zahrál i ve třech velkofilmech. Prvním z nich byl v roce 1983 Escape from El Diablo, kde hrál jednoho z lmadých cápků co se dostanou do mexického vězení a posléze z něj utíkají. Dalším jeho počinem je film o poolařech, legendární Thrashin. Jeho posledním kouskem je Policejní Akademie 4.
Poslední velkou poctou vůči panu Caballerovi je 25-ti leté výročí jeho působení u firmy Powell-Peralta. Bylo oceněno vydáním speciální edice desek, čítající pouhými 500 kusy. Všechny jsou podepsány osobně Stevem Caballerem.
Steve se narodil s vrozenou skoliózou. Skolióza je křivá páteř a malému Stevovi možná i díky ní, rostl krk a krční svaly rychleji k jedné straně. Výsledkem je jeho neustále nakloněná hlava k jedné straně. Ale jak víme, nic z toho mu nezabránilo jezdit na skateu na špičkové profesionální úrovni.
K prknu se dostal jako spousty jeho vrstevníků. Prohlížel si sk8 časopisy té doby, jako byl například Skateboarder, pak přejmenovaný na Action Now. Odkoukával tehdejší triky od starších riderů a někdy v roce 1976 si pořídil prkno. V té době startuje jeho kariéra.
Od svých vrstevníků se odlišuje tím samým, čím se odlišují všechny legendy v jakémkoli sportu. Zapáleností pro věc, zaujetím přímo hraničícím s posedlostí skateboardingem. Prvním sponzorem Steve Caballera je skatepark Campbell. Nevím, jestli jsem našel na netu ten správný Campbell skatepark, ale zdá se že ano. Pryč jsou zřejmě ty doby, kdy to zde Cab brázdil a překážky zůstali dobové. Dalším sponzorem, tentokrát už prknovým, není nikdo jiný než Powell-Peralta. Stacey Peraltu popisuje jako svůj vzor a stejně jako se stal Cab vzorem pro spoustu dalších dětí, tak Steacey byl vzorem pro Caba.
Píše se rok 1979. V roce 1980 je ze Steve Caballera profesionál a on sám o sobě říká, že jedním z těch šťastných, kteří nikdy nezažili práci typu od osmi do pěti.
Od roku 1981 začíná pravidelně závodit a závodů se účastní a vyhrává je v letech sedmdesátých, osmdesátých i devadesátých. Pamatuje si aktivně doby, kdy to šlo se skateboardingem dolu i nahoru. Pamatuje si boom v letech osmdesátých, kdy se jezdila převážně vertka a on létal v rekordních tři a půl metrových bs airech.
Špatná období, kdy se zavíraly parky prožívá po svém. Na dvorku u domu staví s přáteli svou první U-Rampu a veškeré dění se přesunuje z místního parku na dvorek ke Caballerům. Stejně tak jsou skateři vyhnáni do ulic a do poolu. Zde dochází také k jedné z evolucí v Cabově životě a Cab se učí street. V těchto temných dobách uzavírá smlouvu s firmou Vans, neboť boty jsou dobrým obchodním artiklem i v době kdy se prkna neprodávají zrovna nejlépe.
Za jeho kariéry dosáhl hned několika významných vítězství. Titul Skater of the Year jej provází v letech 1981 - 1984. O jeho talentu vypovídá druhé místo v roce 1979 při Winchesteru Open.
Je všestranným skaterem a jako důkaz postačí první místo v poolu v roce 1983 na UpLand Pro-Am, první místo na Titus World Cupu ve streetu v roce 1989 a o rok později vyhrává mini rampu na Hawaii v NSA contestu. V roce 1996 jezdí při závěrečném ceremoniálu na OH v Atlantě. O jeho mnoha vítězství ve vertce nemá cenu psát. Jeho vrcholem je označován rok 1999, kdy dostává cenu Skater století. Je také prvním skaterem, kterému v jednom roce vydaly vlastní boty a vlastní desku. Konkrétně u Caba to jsou roky 1980 a 1989. V roce 2002 vydali Vans již osmou řadu bot Steve Caballera, zvanou Vans Cab 8 a boty typu Half Cab se prodávají dodnes.
K jeho dalším zájmům kromě skateboardingu patří také focení, točení na video a hra na elektrickou kytaru. Má za sebou i působení v pár kapelách a zde je jejich přehled. Od roku 1981 do roku 1984 hrál ve skupině The Faction, ve skupině Odd Man Out hrál od roku 1986 do roku 1989. Léta 1992 až 1994 prožil ve skupině Shovellhead a v současné době by měl hrát v kapele Soda. Hrál střídavě na basovku a na elektriku.
K jeho dalším zájmům patří i motocross.
V showbussinesu je znám i prostřednictvím své filmografie. Kromě skate videií typu Bones Brigade, si zahrál i ve třech velkofilmech. Prvním z nich byl v roce 1983 Escape from El Diablo, kde hrál jednoho z lmadých cápků co se dostanou do mexického vězení a posléze z něj utíkají. Dalším jeho počinem je film o poolařech, legendární Thrashin. Jeho posledním kouskem je Policejní Akademie 4.
Poslední velkou poctou vůči panu Caballerovi je 25-ti leté výročí jeho působení u firmy Powell-Peralta. Bylo oceněno vydáním speciální edice desek, čítající pouhými 500 kusy. Všechny jsou podepsány osobně Stevem Caballerem.
