Její rodný kraj okolo Železnice v Podkrkonoší je známý četností a kvalitou ochotnických souborů, a tak i malá Tereza po boku svých rodičů pilně hrála v mnohých představeních místního souboru. Několikráte se dostala i na Jiráskův Hronov. Logicky...
Životopis
Její rodný kraj okolo Železnice v Podkrkonoší je známý četností a kvalitou ochotnických souborů, a tak i malá Tereza po boku svých rodičů pilně hrála v mnohých představeních místního souboru. Několikráte se dostala i na Jiráskův Hronov. Logicky následovalo studium na konzervatoři. Nejprve to bylo v Brně, kde jejími pedagogy byli nynější kolegové Vladimír Krátký a Jaroslav Kuneš. Další dva roky studovala v Praze pod vedením Jaroslava Satoranského, Jany Preissové a Ladislava Mrkvičky.
V roce 1994 ji tehdejší šéf činohry František Derfler angažuje do svazku činohry Národního divadla Brno. Její první rolí je Princezna Pampeliška ve stejnojmenné pohádce Jaroslava Kvapila, kterou v Mahenově divadle nastudoval režisér Radovan Lipus. Hraje řadu dalších krásných rolí, jako například Checcu v Goldoniho Poprasku na laguně, Biancu v Shakespearově Zkrocení zlé ženy.
Úspěšně zvládne konkurs na natáčení filmu v Itálii. Výsledkem je přerušení angažmá v brněnském divadle a několik let strávených na Apeninském poloostrově, jehož výsledkem jsou dva filmy a dva televizní seriály, kde se před kamerami setkala i s Terencem Hillem. Potvrzením toho, že její působení v Itálii bylo úspěšné, je to, že jí byla udělena cena za přínos italské kultuře a cena novinářského syndikátu.
V roce 2003 se vrací na jeviště Národního divadla Brno. Své italské zkušenosti výborně uplatní v Čičvákově inscenaci Goldoniho Treperend, kde hraje postavu Anzoletty. V Shakespearových Veselých paničkách windsorských hraje Alici Brodovou.
Na Malé scéně Mahenova divadla hraje v úspěšné inscenaci Rostislava Pospíšila pro nejmenší diváky Jak si spolu hráli a na téže scéně hlavní ženskou roli v inscenaci hry španělského autora Palomy Pedrera Noci letmé lásky v režii Jany Janěkové a roli Marthy Washingtonové ve hře chorvatského autora Mira Gavrana Lásky George Washingtona. V Čičvákově představení Tisíc a jedna noc jsme ji mohli vidět v roli Faidry, v Drdových Dalskabátech hrála na jevišti Reduty v postavě ve Fassbinderově hře Hořké slzy Petry von Kant.
Vytvořila také jednu ze stěžejních rolí – Melánii Galatissovou – v Rajmontově inscenaci hry Huga von Hofmannsthala Škola manželů.
V Tylově Strakonickém dudákovi se s ní můžeme setkat v rolích Běleny a Divuky, v Thomasových Osmi ženách v postavě Blanche a v Pasti na myši v roli slečny Caswellové.
V Plachého adaptaci Dumasovy Královny Margot hraje Jindřišku de Nevers, v Groszmannově a Šotkovského Náměstíčku podle Goldoniho se s chutí opět vrátí do Itálie v postavě Catte a v Drábkově inscenaci Furianti 2008 hraje Marii Dubskou.
Hrála rovněž v televizním filmu Slečna Guru, v televizním dvanáctidílném seriálu Motel Anathema hrála jednu z hlavních rolí a princeznu Linu ztvárnila v televizní pohádce O třech ospalých princeznách.
V roce 1994 ji tehdejší šéf činohry František Derfler angažuje do svazku činohry Národního divadla Brno. Její první rolí je Princezna Pampeliška ve stejnojmenné pohádce Jaroslava Kvapila, kterou v Mahenově divadle nastudoval režisér Radovan Lipus. Hraje řadu dalších krásných rolí, jako například Checcu v Goldoniho Poprasku na laguně, Biancu v Shakespearově Zkrocení zlé ženy.
Úspěšně zvládne konkurs na natáčení filmu v Itálii. Výsledkem je přerušení angažmá v brněnském divadle a několik let strávených na Apeninském poloostrově, jehož výsledkem jsou dva filmy a dva televizní seriály, kde se před kamerami setkala i s Terencem Hillem. Potvrzením toho, že její působení v Itálii bylo úspěšné, je to, že jí byla udělena cena za přínos italské kultuře a cena novinářského syndikátu.
V roce 2003 se vrací na jeviště Národního divadla Brno. Své italské zkušenosti výborně uplatní v Čičvákově inscenaci Goldoniho Treperend, kde hraje postavu Anzoletty. V Shakespearových Veselých paničkách windsorských hraje Alici Brodovou.
Na Malé scéně Mahenova divadla hraje v úspěšné inscenaci Rostislava Pospíšila pro nejmenší diváky Jak si spolu hráli a na téže scéně hlavní ženskou roli v inscenaci hry španělského autora Palomy Pedrera Noci letmé lásky v režii Jany Janěkové a roli Marthy Washingtonové ve hře chorvatského autora Mira Gavrana Lásky George Washingtona. V Čičvákově představení Tisíc a jedna noc jsme ji mohli vidět v roli Faidry, v Drdových Dalskabátech hrála na jevišti Reduty v postavě ve Fassbinderově hře Hořké slzy Petry von Kant.
Vytvořila také jednu ze stěžejních rolí – Melánii Galatissovou – v Rajmontově inscenaci hry Huga von Hofmannsthala Škola manželů.
V Tylově Strakonickém dudákovi se s ní můžeme setkat v rolích Běleny a Divuky, v Thomasových Osmi ženách v postavě Blanche a v Pasti na myši v roli slečny Caswellové.
V Plachého adaptaci Dumasovy Královny Margot hraje Jindřišku de Nevers, v Groszmannově a Šotkovského Náměstíčku podle Goldoniho se s chutí opět vrátí do Itálie v postavě Catte a v Drábkově inscenaci Furianti 2008 hraje Marii Dubskou.
Hrála rovněž v televizním filmu Slečna Guru, v televizním dvanáctidílném seriálu Motel Anathema hrála jednu z hlavních rolí a princeznu Linu ztvárnila v televizní pohádce O třech ospalých princeznách.
