Tomáš Kudrna (* 1974) je český režisér a kameraman dokumentárních filmů. Vystudoval na FAMU nejprve katedru kamery (1999) a po té ještě katedru režie (2001). S výjimkou školní televizní inscenace na motivy A. P. Čechova Sboristka (1999) se však...
Životopis
Tomáš Kudrna (* 1974) je český režisér a kameraman dokumentárních filmů. Vystudoval na FAMU nejprve katedru kamery (1999) a po té ještě katedru režie (2001). S výjimkou školní televizní inscenace na motivy A. P. Čechova Sboristka (1999) se však zatím hrané tvorbě nevěnoval a našel výrazné uplatnění právě na poli publicistiky a dokumentaristiky. Kromě spolupráce na vědeckých pořadech ČT České hlavy (2006) a Port (2007) nebo reportáží pro občansky ochraňující cyklus J. Lorencové Za zdí (2004) mapoval aktivity Nadace Vize 97, kde také krátce pracoval (Rekonstrukce kostela sv. Anny, 1999) a postprezidentské aktivity Václava Havla (Pražská křižovatka, 2003).
Do širšího povědomí vstoupil dvojicí syrových filmů o domácím násilí: To všechno z lásky (2004) představuje ženy-jeho oběti a Jen se dívej (2005) se plasticky zabývá jeho svědky, hlavně dětmi. Oba těží ze síly autentické výpovědi, jsou zpracovány minimalistickými prostředky, čímž se jejich účinek ještě umocňuje. Díla vyvolala řadu protestů, ale také byla odměněna čestným uznáním v rámci Trilobita 2004.
Rozměrné televizní portréty Sběrné surovosti (2000) o režiséru Juraji Herzovi a Martin Hilský (Zblízka, 2001) o anglistovi a překladateli byly jen předehrou k zatím největšímu Kudrnovu úspěchu a to i na mezinárodním poli, k filmu o českém vynálezci kontaktních čoček, prof. Otto Wichterlovi. Námět prosadil v rámci mechanismů evropského televizního trhu jako koprodukci ARTE France, ADR Production a českých Armada Film a ČT a vytvořil mimořádný snímek přibližující nejen osobu geniálního vynálezce, ale hlavně dramatický příběh jeho světoznámého patentu. Přiměl přitom k výpovědi i americké investory, kteří koupili od ČSSR patent a narozdíl od vynálezce na výrobě čoček zbohatli. Nebál se využít i hrané pseudodokumentární stylizace.
Film Wichterle (2006) byl uveden jako jeden z mála českých dokumentárních filmů v televizích 30 zemí světa, a kromě českého Trilobita (2006) získal Goldem Remi Award v americkém Houstonu (2006). Tato příležitost přivedla autora k absolvování seminářů pro evropské producenty Discovery Campus Masterschool (2007) a k vývoji dalších projektů. Jeho film s pracovním názvem All that Glitters (Mlčeti zlato, 2010) o sporech obyvatel kyrgyzské vesnice ležící v blízkosti zlatého dolu byl jako první český dokument podpořen americkou nadací Sundance Institute.
Vedle těchto úspěchů se v českém prostředí vyprofiloval jako autor názorově silných autorských filmů, které vždy vyvolaly mediální i společenský ohlas. Zřejmě proto, že přímočaře pojmenovávaly „služební výhody“ politiků První mezi rovnými (2007) nebo mechanismy politické moci prostoupených tajnými dohodami Vládneme, nerušit (2007). Druhý film vznikl v úzké spolupráci s novinářem Erikem Taberym a získal opět Trilobita (2007).
Do širšího povědomí vstoupil dvojicí syrových filmů o domácím násilí: To všechno z lásky (2004) představuje ženy-jeho oběti a Jen se dívej (2005) se plasticky zabývá jeho svědky, hlavně dětmi. Oba těží ze síly autentické výpovědi, jsou zpracovány minimalistickými prostředky, čímž se jejich účinek ještě umocňuje. Díla vyvolala řadu protestů, ale také byla odměněna čestným uznáním v rámci Trilobita 2004.
Rozměrné televizní portréty Sběrné surovosti (2000) o režiséru Juraji Herzovi a Martin Hilský (Zblízka, 2001) o anglistovi a překladateli byly jen předehrou k zatím největšímu Kudrnovu úspěchu a to i na mezinárodním poli, k filmu o českém vynálezci kontaktních čoček, prof. Otto Wichterlovi. Námět prosadil v rámci mechanismů evropského televizního trhu jako koprodukci ARTE France, ADR Production a českých Armada Film a ČT a vytvořil mimořádný snímek přibližující nejen osobu geniálního vynálezce, ale hlavně dramatický příběh jeho světoznámého patentu. Přiměl přitom k výpovědi i americké investory, kteří koupili od ČSSR patent a narozdíl od vynálezce na výrobě čoček zbohatli. Nebál se využít i hrané pseudodokumentární stylizace.
Film Wichterle (2006) byl uveden jako jeden z mála českých dokumentárních filmů v televizích 30 zemí světa, a kromě českého Trilobita (2006) získal Goldem Remi Award v americkém Houstonu (2006). Tato příležitost přivedla autora k absolvování seminářů pro evropské producenty Discovery Campus Masterschool (2007) a k vývoji dalších projektů. Jeho film s pracovním názvem All that Glitters (Mlčeti zlato, 2010) o sporech obyvatel kyrgyzské vesnice ležící v blízkosti zlatého dolu byl jako první český dokument podpořen americkou nadací Sundance Institute.
Vedle těchto úspěchů se v českém prostředí vyprofiloval jako autor názorově silných autorských filmů, které vždy vyvolaly mediální i společenský ohlas. Zřejmě proto, že přímočaře pojmenovávaly „služební výhody“ politiků První mezi rovnými (2007) nebo mechanismy politické moci prostoupených tajnými dohodami Vládneme, nerušit (2007). Druhý film vznikl v úzké spolupráci s novinářem Erikem Taberym a získal opět Trilobita (2007).