Ve čtyřech letech jsem na svém prvním veřejném vystoupení zpíval šlágry Petra Kotvalda. Na jméno Petr jsem slyšel až do sedmi. V hudebním rozletu mně bránili různí učitelé hudby, nenáviděl jsem ta věčná cvičení, kterými se mi postupně znechutili...

Životopis

Ve čtyřech letech jsem na svém prvním veřejném vystoupení zpíval šlágry Petra Kotvalda. Na jméno Petr jsem slyšel až do sedmi. V hudebním rozletu mně bránili různí učitelé hudby, nenáviděl jsem ta věčná cvičení, kterými se mi postupně znechutili nástroje jako baryton, klasická kytara i klavír.

Ovšem hudbu jsem stále miloval, zvláště ve chvílích, když jsem se vysvlékl do půl těla, tvář pomazal zubní pastou, zatáhl závěsy, vzal do ruky tenisovou raketu a řekl bráchovi, ať pustí Pearl Jam a lampičkou mi dělá světelnou show. Pouhá hra na slavnýho rockera mě přestala bavit ve dvanácti letech, a tak jsem se naučil pár akordů, abych mohl být slavný rocker doopravdy.