Valerij Pavlovič Čkalov byl sovětský testovací pilot, Hrdina Sovětského svazu (1938).

Narodil se ve vesnici Vasiljevo (dnes Čkalovsk) v Nižněnovgorodské oblasti. Pracoval jako dělník a topič. Od roku 1919 dobrovolně sloužil v Rudé armádě jako letecký mechanik.

Po získání pilotního průkazu se Čkalov stal v roce 1930 testovacím pilotem sovětského letectva. Během svého života testoval 70 různých letadel, přitom se zajímal i o leteckou akrobacii. Vyvinul několik nových akrobatických „figur“.

Ve dnech 20. až 22. června vykonal 9374 kilometrů dlouhý let s letounem Tupolev ANT-25. Druhým pilotem byl Georgij Bajdukov a navigátorem A. Bielakov. Letěli z Moskvy nad Severním ledovým oceánem až k městu Petropavlovsk-Kamčatskija ostrov Udd, zpět přes Jakutsk a Nikolajevsk. Let trval 56 hodin a 20 minut. Po tomto letu získal 20. července 1936 vyznamenání Hrdina Sovětského svazu.

Později provedli ještě jeden let 12 411 kilometrů dlouhý a trvající 75 hodin a 2 minuty.

Proslavil se 63 hodinovým transpolárním letem (63 hodin a 25 minut, přes 12 000km) z Moskvy přes severní pól do Vancouveru ve Spojených státech na tomtéž letounu a se stejnou posádkou. Letci odstartovali 18. června a po 9130 kilometrech přistáli 20. června.

Čkalov zahynul při testování prototypu Polikarpov I-180, kterému selhal motor.

Vesnice Vasiljevo, se v současnosti jmenuje Čkalovsk. Město Orenburg se mezi lety 1938 a 1957 jmenovalo Čkalov. Po slavném letci byly pojmenovány i ulice v Moskvě, Nižném Novgorodu a dalších městech. Ve městě Vancouver ve státě Washington také od sedmdesátých let existuje Chkalov Drive. Po Valeriji Čkalovovi byly pojmenovány i stanice metra v Moskvě, Nižném Novgorodu, a Petrohradu.