Véronique Genest, vlastním jménem Véronique Raymond Marie Combouilhaud, se narodila 26. června 1956 ve dvacetitisícovém francouzském městečku Meaux. Její matka, Colette, pracovala jako sekretářka a otec, Xavier, byl lékařem. Má dva mladší bratry...

Životopis

Véronique Genest, vlastním jménem Véronique Raymond Marie Combouilhaud, se narodila 26. června 1956 ve dvacetitisícovém francouzském městečku Meaux. Její matka, Colette, pracovala jako sekretářka a otec, Xavier, byl lékařem. Má dva mladší bratry - Nicholase a Frederika.

Když jí bylo deset, přišla o otce, ale prý to nebrala tragicky… To přišlo až později, okolo třinácti, když si uvědomila, jak jí chybí. Byl to drsný šok. Když ztratíte tatínka, co může být horšího? Myslela, že nic. Ale jak zjistila o několik let později, v roce 1993, osud si s ní podruhé nepěkně zahrál – ztratila i staršího bratra, Oliviera.

Po smrti otce se celá rodina přestěhovala do Alsaska. Později odešla právě s bratrem Olivierem do Paříže, aby měla blíž k herectví. Stát se herečkou bylo jejím snem už od dětství. V Paříži se živila různými drobnými pracemi. Před kamerou stanula poprvé v roce 1980 ve slavném filmu Bankéřka, ale stejně jako ostatní zůstala ve stínu slavné Romy Schneider, která hrála hlavní roli. Véronique však věděla, že si své místo na slunci musí vydobýt sama a popularitu si získávala postupně. Nejprve ve filmech jako Legitimní násilí, Tango, Spolek darebáků či Ztratit a prodat. Srdce diváků si získala především v televizním miniseriálu Nana, natočeném na motivy novely Emila Zoly.

Nesmrtelnost a také tři prestižní ceny „7 d´Or“ pro nejlepší herečku v letech 1996, 1999 a 2001 jí však přinesla až titulní postava ze seriálu Julie Lescaut. „Přestože Julie není žádná sociální pracovnice, je to ušlechtilá osobnost. A seriál není jen série detektivních příběhů, nýbrž i kronikou života protagonistů. Julie pro mě představuje určitý vzor,“ říká herečka.

Tuto roli jí v roce 1991 nabídl kamarád Jean-Pierre Guerin. Když Véronique natáčela pilotní díl tohoto seriálu, nikdo ani netušil, jaký úspěch bude mít. To však znamenalo natočit asi šest dílů ročně. Dnes už se tento počet snížil jen na čtyři díly, aby herci mohli stíhat i jiné projekty.Julie Lescaut je nejen pekná postava jak říká Véronique,ale je pro mě moc známá znají mě někdy jen z Lescautové a jinak ne to mě ale moc mrzí.

Ve stejném roce, kdy se začal natáčet seriál o Julii Lescaut, si Véronique vzala svého muže Meyera Bokobzu, který je stejně jako její otec lékař. Seznámili se v roce 1989 u společných přátel a velice rychle si uvědomili, že mají společnou vášeň pro motorky, rock a posezení s přáteli.

27. července 1996 se jim narodil syn Sam. Celým jménem Sam Olivier (po jejím zemřelém bratrovi) Xavier (podle jejího otce) Moise-Pacha (podle otce Meyera).

Véronique a Meyer koupili pozemek v přístavním městě Calvi na Korsice, kde si postavili svůj dům snů. Oba jsou také „sběratelé“ motorek a dohromady už jich vlastní asi dvacet. Spolu si také užívají projížďky po Korsice.

Dnes už má herečka na kontě více než 40 rolí, zatím ale zůstala věrná výhradně francouzské kinematografii. Nechce však být závislá jen na televizní nabídce, a proto si spolu s manželem, režisérem a producentem, založila vlastní produkční firmu Sam & Compagnie. Zatím se však o práci zjevně nemusí obávat, protože Francouzi na její půvabnou, nekompromisní komisařku se smyslem pro humor nedají dopustit.

Na otázku, proč je v názvu jejich společnosti synovo jméno, se smíchem odpovídá: „Protože bude dědit…“.

Její výsadní postavení mezi francouzskými herci dokazuje i to, že 29. ledna 2001 převzala cenu „Film Francois“ a v roce 2003 cenu „Le ruban de la légion honneur“ přímo z rukou francouzského prezidenta Jacquese Chiraca.