Viliam Široký

politik

Narození:
31. května 1902
Úmrtí:
6. října 1971
Upravit profil
Viliam Široký byl vysoký komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1953–1963. Jeho jméno je úzce spjato s nejtemnějším obdobím vlády KSČ – s padesátými lety dvacátého století. Podle historičky Muriel Blaive byl Široký etnický Maďar...

Životopis

Viliam Široký byl vysoký komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1953–1963. Jeho jméno je úzce spjato s nejtemnějším obdobím vlády KSČ – s padesátými lety dvacátého století. Podle historičky Muriel Blaive byl Široký etnický Maďar ze Slovenska, což ale žádný slovenský zdroj nepotvrzuje.

Počátek kariéry za první republiky
Viliam Široký byl původem železničář, již ve svých devatenácti letech vstoupil do KSČ. Brzy se stal pracovníkem aparátu strany a po nástupu Klementa Gottwalda do jejího čela velice rychle stoupal ve stranické hierarchii (již na začátku třicátých let byl členem Ústředního výboru KSČ).

Společně s Václavem Kopeckým patřil Široký k agentům sovětské tajné služby – byl aktivním členem NKVD, jehož úkolem bylo informovat moskevské vedení především o činnosti Gottwalda.

Těsně před válkou se stal předsedou zemského vedení KSČ na Slovensku.

Období druhé světové války
Na podzim 1938 odešel Široký kvůli sílící hrozbě ze strany nacistického Německa do SSSR. Za války působil nejprve jako člen exilového zahraničního sekretariátu KSČ v Paříži, později v podobné funkci také v Moskvě.

V roce 1941 byl vyslán na Slovensko, kde byl brzy zatčen a odsouzen do vězení. Počátkem roku 1945 se mu podařilo uprchnout a přejít blížící se frontu k Rudé armádě.

Padesátá léta
Po návratu se Viliam Široký stal jedním z nejmocnějších mužů v KSČ a blízkým spolupracovníkem Klementa Gottwalda. Byl nejprve náměstkem předsedy vlády (1945–1953), později předsedou vlády (1953–1963), předsedou KSS (1945–1954) a především členem předsednictva Ústředního výboru KSČ.

Z této pozice je dnes považován za jednoho z hlavních strůjců bolševického teroru v Československu – likvidace demokratických oponentů KSČ na konci čtyřicátých a v první polovině padesátých let. Proslulým se stal také proces se „slovenskými nacionalisty“, pomocí kterého docílil Široký odsouzení svého hlavního ideového oponenta a soka v boji o moc v řadách slovenských komunistů – Gustáva Husáka.

Konec kariéry
Počátkem šedesátých let, kdy začalo docházet k postupnému uvolnění bolševické diktatury, se Široký stal nepohodlným pro stranické vedení v čele s Antonínem Novotným. V rámci projednávání rehabilitací některých komunistických politiků odsouzených na začátku padesátých let byl Široký spolu s dalším sovětským agentem Brunem Köhlerem obětován – byl zbaven všech stranických i státních postů. V roce 1968 mu bylo pozastaveno členství v KSČ, které mu bylo navráceno těsně před smrtí v roce 1971 jeho „velkorysým“ triumfujícím soupeřem Husákem.