Zdeněk Černín je český režisér, pedagog, herec. Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a herectví na brněnské JAMU pod vedením profesorů Rudolfa Krátkého, Jaroslava Dufka a Pavla Hradila.

Své první profesionální angažmá nastoupil v Severomoravském divadle v Šumperku, kde během dvou sezón vytvořil např. role Thyla Ulenspiegla ve stejnojmenné Gorinově hře, D´Artagnana v muzikálu Tři mušketýři po třiceti letech či hlavní mužskou roli v Gelmanově hře My, níže podepsaní.

Po dvou letech šumperského působení se Zdeněk Černín vrací do Brna, tentokrát do souboru Mahenovy činohry. Jednou z nejvýznamnějších rolí se stal Amadeus (1982) ve stejnojmenné Shafferově hře, kterou později režíroval na jevišti Městského divadla Brno.

K dalším významným rolím patřil poručík Emil ve Slaměném klobouku (1987), Bulanov v Lese (1987), Orin ve hře Smutek sluší Elektře (1988), sluha Pomet ve hře Dundo Maroje (1989) či učitel Kudrlička v Našich furiantech (1989).

V roce 1992 odchází Zdeněk Černín ze souboru Mahenovy činohry a působí nejdříve jako herec, později režisér v Městském divadle Brno. Zde se uvedl jako herec v titulní roli Nashovy komedie Obchodník s deštěm a v roce 1994 zde debutoval jako režisér inscenací Naše městečko.

Jeho režijní práce pak pokračovala řadou dalších inscenací - Alžběta Anglická (1995), za niž představitelka hlavní role Zdena Hefortová obdržela cenu Thálie, Heda Gablerová (1996), Othello (1996), Kean IV. a Amadeus (1997), Les (1998), Mistr a Markétka; Naši furianti (1999), Sluha dvou pánů (2000), vlastní text hry Libuša (2001), Libertin (2002), Přelet nad kukaččím hnízdem (2002), Gogolovy Hráči (2003), Čekání na Godota (2003), Racek (2004).

Kromě působení v Městském divadle Brno hostuje Zdeněk Černín také v dalších divadlech u nás i v zahraničí. V říjnu 2001 se poprvé představil jako operní režisér na scéně Moravského divadla Olomouc režií Mozartova Dona Giovanniho. Mimo Městské divadlo Brno působí dnes jako umělecký šéf Slezského divadla v Opavě.

Nyní hraje v seriálu Ulice advokáta Vodičku.