Zdeněk Lukáš se narodil 21. srpen 1928 v Praze.
Hudební skladatel Zdeněk Lukáš byl dokonalým mistrem svého řemesla od osudu obdařeným neuvěřitelnou invencí a pracovitostí. Autorskou tvorbu Z. Lukáše výrazně ovlivnil sice folklor, ale používal také novodobé kompoziční techniky. V letech 1953-64 Lukáš pracoval jako programový pracovník plzeňského studia Českého rozhlasu. Nejhranější a nejzpívanější autor soudobé vážné hudby Zdeněk Lukáš zemřel zcela nečekaně půl hodiny před půlnocí ve svém bytě ve věku nedožitých 79 let.

Hudba:
Výjimečný hudební talent Zdeňka Lukáše se projevil již v jeho 7 letech, kdy byl bez jakékoliv hudební průpravy schopen zapisovat melodie zpívající maminkou. První hudební výcvik na Lukáše čekal v pražském učitelském ústavu, kde se vzdělával ve hře na housle a kde byl nucen zabývat se elementární hudební teorií. Svou profesionální hudební dráhu zahájil Lukáš v Plzni při výkonu základní vojenské služby, kde založil a vedl tamní pěvecký sbor. Svůj další sbor Česká píseň založil roku 1954 a těleso mělo sloužit především k pravidelnému pořizování nahrávek úprav lidových písní pro pořad Hrají a zpívají Plzeňáci. Sbor 2o let Lukáš vedl, ale pro neshody s politickými představiteli Plzně a pro obtíže se Státní bezpečností z vedení sboru odešel. Vrátil se do Prahy, kde ač neměl vystudovanou konzervatoř, 2 roky počátkem 70. let učil harmonii a kontrapunkt.
Roku 1975 se Zdeněk Lukáš stal sbormistrem Ženského sboru Československého státního souboru písní a tanců. Ve funkci působil 4 roky a poté se stal hudebním skladatelem na volné noze. Hudbu komponoval jak chtěl, jak ji cítil a za celou dobu uměleckého působení vytvořil na 350 děl všech kompozičních oblastí. V jeho odkazu najdeme jak Requiem, tak duchovní nebo komorní skladby. Lukáš dokázal komponovat i písně pro pěvecké sbory a neexistuje sborové tělěso, které by na svém repertoáru některou z Lukášových skladeb nemělo.
Roku 1996 vytvořil Zdeněk Lukáš společně s dalšími skladateli L. Fišerem, O. Máchou a S. Bodorovou volné sdružení hudebníků Quattro. Skladby z hudební dílny Zdeňka Lukáše získávaly mnohá ocenění nejenom doma, ale i v zahraničí. Vysoce hodnocen je Lukášův sborový cyklus Vivat, iuventus!, cyklus hudební Parabolae Salomonis nebo jeho 5. symfonie. Pouhý měsíc před smrtí získal Zdeněk Lukáš výroční cenu Ochranného svazu autorského za dílo Pater noster, které se stalo nejčastěji živě hranou vážnou skladbou.

Skladatelská tvorba (souhrn):
cca 350 opusů;
7 symfonií;
koncerty s orchestrem pro skoro všechny hudební nástroje;
několik oper;
řada vokálních děl;
hudební cykly a kantáty.

Skladatelská tvorba (výběr):
Parabolae Salomonis (hudební cyklus);
Pater noster;
Pocta tvůrcům;
Podej mi ruku (smíšený sbor pro 8 hlasú);
Requiem;
Vivat, iuventus! (sborový cyklus) a další

Tituly a ocenění:
Roku 1980 byl Lukáš oceněn Českým hudebním fondem za kantátu pro osmihlasý smíšený sbor Podej mi ruku. Skladba Pocta tvůrcům přinesla Lukášovi bronz v soutěži pro hudební skladatele v Jihlavě, když zlato ani stříbro nebyly uděleny. Cyklus Parabolae Salomonis získal čestné uznání ve skladatelské soutěži Ernsta Blocha v USA. Dílo Pater noster obdrželo výroční cenu Ochranného svazu autorského pro nejčastěji živě hranou vážnou skladbu.