zavřít
Upravit životopis

Životopis

Zdeněk Svěrák je scenárista, vynikající herec, textař, zpěvák a spisovatel… všechny tyto přívlastky patří sympatickému muži s vřelým úsměvem, který se v roce 2005 „probojoval“ do první třicítky finalistů v divácké soutěži Největší Čech.

Zdeněk Svěrák byl původně učitelem českého jazyka a literatury, čemuž odpovídá jeho předchozí studium VŠ Pedagogické v Praze. Učitelské povolání vykonával však pouhé 4 roky, hned potom se vrhl na mediálnější dráhu a v roce 1961 se stal redaktorem na vlnách Českého rozhlasu, který vysílal jaho pořady o imaginární vinárně U Pavouka. Jeho dalším zaměstnavatelem byla filmová studia Barrandov, kde působil jako scenárista.

Zdeněk tvoří nerozlučitelné dvojice s několika dalšími hvězdami české scény:
Zdeněk Svěrák – Ladislav Smoljak. Tito dva nejen herci spolu úzce spolupracují už velmi dlouhou dobu. Podílejí se na filmových i divadleních scénářích a téměř denně se setkávají na divadelních prknech domovského Žižkovského divadla Járy Cimrmana, fiktivního (?) českého génia, jehož zrození měli na starost již dva zmiňovaní pánové společně s Jiřím Šebánkem.

Zdeněk Svěrák – Jan Svěrák. Se svým jediným synem Janem (nar. 1965) pracuje Zdeněk především na filmové tvorbě, a to od 90. let. Jan je vynikajícím režisérem a talent svého otce „využívá“ nejen k psaní scénářů, ale také k odvedení hereckých rolí. Ku příkladu uveďme například mnohonásobně oceněný film Kolja, jehož autorem (scénáře) je Zdeněk a režisérem právě jeho syn Jan.

Zdeněk Svěrák – Jaroslav Uhlíř. S hudebním skladatelem J. Uhlířem pracuje pan Svěrák především na písničkách pro děti, které se zaslouženě dočkávají ohlasu a úspěchu. Vydali společným úsilím nejeden zpěvník a mohou se chlubit zlatými i platinovými deskami za prodané zvukové nosiče. Snad nejznámější písní, jejíž text složil právě Zdeněk (ovšem pod pseudonymem Emil Synek) a hudbu nikdo jiný, než Jaroslav Uhlíř, je Holubí dům zpíván mnoha interprety, avšak v prvním a, dovoluji si říct, nejlepším podání vynikajícím zpěvákem Jiřím Schelingerem.

Na závěr bych ráda uvedla alespoň pár příkladů autorských filmů Zdeňka Svěráka, které by si nejen jeho fanouškové neměli nechat ujít. Jde totiž o díla, která na vás už po pár minutách dýchnou nepopsatelně vydařenou atmosférou.
Vesničko má středisková; Obecná škola; Na samotě u lesa; Marečku, podejte mi pero!; Vrchní, prchni!; Tři veteráni; Tmavomodrý svět a další…
álnější dráhu a v roce 1961 se stal redaktorem na vlnách Českého rozhlasu, který vysílal jaho pořady o imaginární vinárně U Pavouka. Jeho dalším zaměstnavatelem byla filmová studia Barrandov, kde působil jako scenárista.

Zdeněk tvoří nerozlučitelné dvojice s několika dalšími hvězdami české scény:
Zdeněk Svěrák – Ladislav Smoljak. Tito dva nejen herci spolu úzce spolupracují už velmi dlouhou dobu. Podílejí se na filmových i divadleních scénářích a téměř denně se setkávají na divadelních prknech domovského Žižkovského divadla Járy Cimrmana, fiktivního (?) českého génia, jehož zrození měli na starost již dva zmiňovaní pánové společně s Jiřím Šebánkem.

Zdeněk Svěrák – Jan Svěrák. Se svým jediným synem Janem (nar. 1965) pracuje Zdeněk především na filmové tvorbě, a to od 90. let. Jan je vynikajícím režisérem a talent svého otce „využívá“ nejen k psaní scénářů, ale také k odvedení hereckých rolí. Ku příkladu uveďme například mnohonásobně oceněný film Kolja, jehož autorem (scénáře) je Zdeněk a režisérem právě jeho syn Jan.

Zdeněk Svěrák – Jaroslav Uhlíř. S hudebním skladatelem J. Uhlířem pracuje pan Svěrák především na písničkách pro děti, které se zaslouženě dočkávají ohlasu a úspěchu. Vydali společným úsilím nejeden zpěvník a mohou se chlubit zlatými i platinovými deskami za prodané zvukové nosiče. Snad nejznámější písní, jejíž text složil právě Zdeněk (ovšem pod pseudonymem Emil Synek) a hudbu nikdo jiný, než Jaroslav Uhlíř, je Holubí dům zpíván mnoha interprety, avšak v prvním a, dovoluji si říct, nejlepším podání vynikajícím zpěvákem Jiřím Schelingerem.

Na závěr bych ráda uvedla alespoň pár příkladů autorských filmů Zdeňka Svěráka, které by si nejen jeho fanouškové neměli nechat ujít. Jde totiž o díla, která na vás už po pár minutách dýchnou nepopsatelně vydařenou atmosférou.
Vesničko má středisková; Obecná škola; Na samotě u lesa; Marečku, podejte mi pero!; Vrchní, prchni!; Tři veteráni; Tmavomodrý svět a další…

Ze Zdeňkova soukromí: Zdeněk má dvě děti, dceru Hanu a syna Jana, a několik vnoučat. Mezi jeho zájmy patří manuální práce, především zedničina.

Mohli by vás také zajímat…