V roce 1968 ukončil studia herectví na varšavské Vysoké divadelní škole (PWST) a díky své angažovanosti v protestních akcích proti okupaci Československa strávil několik měsíců ve vězení (tento fakt však neohrozil jeho další uměleckou činnost)....

Životopis

V roce 1968 ukončil studia herectví na varšavské Vysoké divadelní škole (PWST) a díky své angažovanosti v protestních akcích proti okupaci Československa strávil několik měsíců ve vězení (tento fakt však neohrozil jeho další uměleckou činnost).

Od roku 1968 byl členem varšavského divadla Ateneum, kde se během dvanáctiletého působení představil zejm. v klasickém repertoáru (mj. Běsi, Don Carlos, Ševci, Racek).

Na poč. 70. let slavil úspěch díky rolím v TV inscenacích podle klasických dramatických a literárních děl. První velkou film. rolí byla postava vysokoškoláka Tomka v sentimentálně propagandistickém snímku Marie, Anna (r. J. Rybkowski).

Během 70. let vytvořil celou kolekci rozporuplných postav, často nesympatických nebo přímo negativních rysů. V komorním psychologickém dramatu Roman a Magda (r. S. Chęciński), příběhu o manželské krizi, dokonale vykreslil hořkou portrét cynického egoisty.

Jeho hereckou kariéru zásadním způsobem ovlivnila spolupráce s režisérem Andrzejem Wajdou, v jehož filmech, díky nimž vstoupil do mezinárodního povědomí, vykreslil většinou portréty přisluhovačů komunistického režimu, cynické pragmatiky, frustrované intelektuály a slabošské typy: syn německého majitele lodžské tkalcovny Max Baum v přepisu románu W. S. Reymonta Země zaslíbená; milenec Jacek Rościszewski, protivník hlavního hrdiny (Zbigniew Zapasiewicz) dramatu Bez umrtvení; dirigent provinčního orchestru Adam Pietrzyk, který nedozrál ani do svých uměleckých ambicí, ani do role manžela a otce, v psychologickém dramatu Dirigent (Stříbrný medvěd na MFF v Západním Berlíně 1980); kapitán tajné státní policie Wirski ve společensko-historickém dramatu Člověk ze železa; Dantonův zrádce Bourdon v adaptaci historické hry Stanisławy Przybyszewské Danton.

Od poč. 80. let působil v zahraničí, kde byl čtyři roky členem divadelního souboru Petera Brooka, v jehož monumentální inscenaci podle staroindického eposu Mahábhárata hrál dvě role: Durjódhana (ve francouzské verzi) a Judhišthiru (v anglické a ve film. verzi).

Prosadil se i na francouzských divadelních scénách (např. National Populaire v Lyonu a Théâtre Amandiers v Nanterre) v inscenacích předních režisérů, např. v dramatech Paula Claudela Výměna (Antoine Vitez), Henrika Ibsena Peer Gynt (Patrice Chéreau) a Wytkacyho Oni (Andrzej Wajda).

Od roku 1993 je členem pařížského divadla Comédie Française. Podobně jako jeho generační kolegové Daniel Olbrychski a Wojciech Pszoniak, kteří za svůj úspěch v zahraničí vděčí také nejvíc Wajdovi, upoutal i A. S. pozornost významných evropských filmařů.

Také o něho projevil zájem Steven Spielberg, když hledal představitele titulní role historického dramatu Schindlerův seznam (nakonec mu svěřil úlohu nacistického generála Scherera).

Na sklonku 90. let se vrátil do polské kinematografie dvěma vedlejšími rolemi šlechticů v ekranizacích klenotů polské literatury (Ohněm a mečem, Pan Tadeáš) a zejm. titulní postavou legendárního kardinála Stefana Wyszyńského, jenž i za cenu vězení dokázal vzdorovat komunistickému režimu, v životopisném dramatu Primas. Tři roky z tisíce (r. T. Kotlarczyková).

Z manželství s herečkou Krystynou Jandovou pochází dcera Maria Sewerynová (nar. 1975), která se rovněž věnuje herectví.