Martin Brodeur se narodil 6. května 1972. Nebyl ničím odlišný od ostatních dětí, miloval hru, především pouliční hokej. Do 16 let působil v Saint-Leonardské mládežnické hokejové asociaci a potom vstoupil do Montreal-Bourassa dorosteneckého AAA...
Životopis
Martin Brodeur se narodil 6. května 1972. Nebyl ničím odlišný od ostatních dětí, miloval hru, především pouliční hokej. Do 16 let působil v Saint-Leonardské mládežnické hokejové asociaci a potom vstoupil do Montreal-Bourassa dorosteneckého AAA Týmu. V té době si ho začínali všímat skauti a do budoucna mu předvídali výborné vyhlídky mezi brankáři.
V létě 1988 byl pozván do Calgary na Národní U17 hokejový festival. V tu chvíli si Martin začal plně uvědomovat svůj potenciál. Od tohoto dne se hokej stal centrem jeho života.
V roce 1989 vstoupil do Saint-Hyacinthe Laser v Quebec Major League. Neustále se zlepšoval. Tyčil se nad ostatními díky svému talentu, síle, charakteru a klidu. Během draftu NHL v roce 1990 byl vybrán týmem New Jersey Devils v prvním kole jako 20. v pořadí. Jeho sen se stal skutečností. Martin tím ukončil svou juniorskou kariéru velkolepě.
Svůj první zápas v NHL odehrál 26. března 1992, kdy úspěšně se svým týmem čelil Bostonu Bruins a vyhrál 4-2. Následující sezonu strávil v nižší soutěži AHL v týmu Utica Devils.
V letech 1993-1994, v jeho první sezoně v NHL odehrál 47 zápasů, získal 27 výher s průměrem 2,40 gólů na zápas a třemi vychytanými čistými konty. Za tento výkon si Martin odnesl cenu Calder Trophy, která se každoročně uděluje nejlepšímu nováčkovi sezony.
V následující sezoně sklidili Devils úspěchy díky obrannému systému trenéra Jacquese Lemairea a Brodeur překonal další obrovský mezník. Devils porazili Detroit Red Wings ve čtyřech zápasech a vyhráli v roce 1995 Stanley Cup. Martin Brodeur ve své mladé kariéře získal tu nejcennější trofej, která je snem každého hokejisty. Později se mu to podařilo ještě dvakrát, celkově je tedy jeho jméno na slavném Stanley Cupu vyryto třikrát - 1995, 2000 a 2003.
Svého prvního NHL All-Star Game se účastnil v roce 1996 v Bostonu. Během své kariéry byl pozván na tuto akci desetkrát. Na konci sezóny se připojil k týmu Kanady na mistrovství světa v Rakousku a vrátil se se stříbrnou medailí.
Během sezony 1996-1997 vyhráli Devils svoji Divizi. Pro Martina je to výjimečný rok. Vyhrál William M. Jennings Trophy, která se uděluje brankářům týmu s nejmenším počtem obdržených gólů v sezóně. Získal ji společně se svým kolegou Mikem Dunhamem. Celkově vyhrál tuto trofej pětkrát.
Během play-off proti Montrealu Canadiens se podařilo Martymu skórovat, když při power play soupeře trefil přes celé hřiště prázdnou branku. To jenom podtrhuje jeho skvělou práci s hokejkou, čímž se moc brankářů v NHL pochlubit nemůže.
V roce 1998 se stal členem týmu Kanady na turnaji století - olympijských hrách v japonském Naganu kde za všechny tými nastoupili ti nejlepší z nejlepších. Kryl tady záda jako dvojka zkušenějšímu Patricku Royovi.
V roce 2000 získal podruhé Stanley Cup. Starosta Frank Zampino změnil název místního stadionu Saint-Leonard, kde Marty začal svoji veleúspěšnou kariéru, na Martin Brodeur Arena.
V roce 2002 se vratil z Olympijských her v Salt Lake City se zlatou medailí na krku. Velký úspěch pro celou jeho rodinu, protože jeho otec, Denis, také brankář, získal bronzovou medaili s Kitchener-Waterloo Dutchmen, kterými byla zastoupena Kanada v roce 1956 na olympijských hrách v Cortině d'Ampezzo v Itálii. Pouze Denis a Martin, jakožto otec a syn, dokázali v historii hokeje získat oba medaili na Olympijských hrách.
V roce 2003 New Jersey Devils vyhráli další Stanley Cup v průběhu osmi let a Brodeur získává svou první Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře základní části. Svými skvělími výkony vybojoval později ještě další tři.
Martin se také zúčastnil her v Turíně v Itálii v roce 2006, ale navzdory jeho pozoruhodnému výkonu se Kanada nedostala ani na pódium.
Svým neobvyklým stylem, rychlými reflexy, skvělou prací s holí, hrou obecně a svou skvělou důsledností ve hře Martin pořád dominuje. Jeho statistiky jsou působivé a rekordy jsou na dosah.
Sezona 2008/2009 byla jeho 15. sezónou v New Jersey Devils. Vážné zranění na ruce ho ale drželo mimo hru po dobu 4 měsíců. Vrátil se ale na konci sezony a prekonal historický rekord Patricka Roye v počtu vychytaných výher, který měl hodnotu 552. Je také velmi blízko k metě 103 vychytaných nul Terryho Sawchucka a pokud se nic neočekávaného nestane, tento rekord Marty taky velmi brzo překoná.
Martin Brodeur je ve svých 36 letech na vrcholu kariéry. Jeho ambicí je zůstat. Jsou mladí brankáři hrozba? Ne, jsou výzvou.
V létě 1988 byl pozván do Calgary na Národní U17 hokejový festival. V tu chvíli si Martin začal plně uvědomovat svůj potenciál. Od tohoto dne se hokej stal centrem jeho života.
V roce 1989 vstoupil do Saint-Hyacinthe Laser v Quebec Major League. Neustále se zlepšoval. Tyčil se nad ostatními díky svému talentu, síle, charakteru a klidu. Během draftu NHL v roce 1990 byl vybrán týmem New Jersey Devils v prvním kole jako 20. v pořadí. Jeho sen se stal skutečností. Martin tím ukončil svou juniorskou kariéru velkolepě.
Svůj první zápas v NHL odehrál 26. března 1992, kdy úspěšně se svým týmem čelil Bostonu Bruins a vyhrál 4-2. Následující sezonu strávil v nižší soutěži AHL v týmu Utica Devils.
V letech 1993-1994, v jeho první sezoně v NHL odehrál 47 zápasů, získal 27 výher s průměrem 2,40 gólů na zápas a třemi vychytanými čistými konty. Za tento výkon si Martin odnesl cenu Calder Trophy, která se každoročně uděluje nejlepšímu nováčkovi sezony.
V následující sezoně sklidili Devils úspěchy díky obrannému systému trenéra Jacquese Lemairea a Brodeur překonal další obrovský mezník. Devils porazili Detroit Red Wings ve čtyřech zápasech a vyhráli v roce 1995 Stanley Cup. Martin Brodeur ve své mladé kariéře získal tu nejcennější trofej, která je snem každého hokejisty. Později se mu to podařilo ještě dvakrát, celkově je tedy jeho jméno na slavném Stanley Cupu vyryto třikrát - 1995, 2000 a 2003.
Svého prvního NHL All-Star Game se účastnil v roce 1996 v Bostonu. Během své kariéry byl pozván na tuto akci desetkrát. Na konci sezóny se připojil k týmu Kanady na mistrovství světa v Rakousku a vrátil se se stříbrnou medailí.
Během sezony 1996-1997 vyhráli Devils svoji Divizi. Pro Martina je to výjimečný rok. Vyhrál William M. Jennings Trophy, která se uděluje brankářům týmu s nejmenším počtem obdržených gólů v sezóně. Získal ji společně se svým kolegou Mikem Dunhamem. Celkově vyhrál tuto trofej pětkrát.
Během play-off proti Montrealu Canadiens se podařilo Martymu skórovat, když při power play soupeře trefil přes celé hřiště prázdnou branku. To jenom podtrhuje jeho skvělou práci s hokejkou, čímž se moc brankářů v NHL pochlubit nemůže.
V roce 1998 se stal členem týmu Kanady na turnaji století - olympijských hrách v japonském Naganu kde za všechny tými nastoupili ti nejlepší z nejlepších. Kryl tady záda jako dvojka zkušenějšímu Patricku Royovi.
V roce 2000 získal podruhé Stanley Cup. Starosta Frank Zampino změnil název místního stadionu Saint-Leonard, kde Marty začal svoji veleúspěšnou kariéru, na Martin Brodeur Arena.
V roce 2002 se vratil z Olympijských her v Salt Lake City se zlatou medailí na krku. Velký úspěch pro celou jeho rodinu, protože jeho otec, Denis, také brankář, získal bronzovou medaili s Kitchener-Waterloo Dutchmen, kterými byla zastoupena Kanada v roce 1956 na olympijských hrách v Cortině d'Ampezzo v Itálii. Pouze Denis a Martin, jakožto otec a syn, dokázali v historii hokeje získat oba medaili na Olympijských hrách.
V roce 2003 New Jersey Devils vyhráli další Stanley Cup v průběhu osmi let a Brodeur získává svou první Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře základní části. Svými skvělími výkony vybojoval později ještě další tři.
Martin se také zúčastnil her v Turíně v Itálii v roce 2006, ale navzdory jeho pozoruhodnému výkonu se Kanada nedostala ani na pódium.
Svým neobvyklým stylem, rychlými reflexy, skvělou prací s holí, hrou obecně a svou skvělou důsledností ve hře Martin pořád dominuje. Jeho statistiky jsou působivé a rekordy jsou na dosah.
Sezona 2008/2009 byla jeho 15. sezónou v New Jersey Devils. Vážné zranění na ruce ho ale drželo mimo hru po dobu 4 měsíců. Vrátil se ale na konci sezony a prekonal historický rekord Patricka Roye v počtu vychytaných výher, který měl hodnotu 552. Je také velmi blízko k metě 103 vychytaných nul Terryho Sawchucka a pokud se nic neočekávaného nestane, tento rekord Marty taky velmi brzo překoná.
Martin Brodeur je ve svých 36 letech na vrcholu kariéry. Jeho ambicí je zůstat. Jsou mladí brankáři hrozba? Ne, jsou výzvou.
