Max Švabinský (celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský) byl český malíř a rytec.

Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě.

Ocenění
Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar, členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie, vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. Dále byl Doctor honoris causa Masarykovy university v Brně, rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze, osmkrát jejím rektorem, doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, nositelem Řádu republiky, akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů.

Dílo
Mezi grafické techniky, kterým se v průběhu života Švabinský věnoval, patřila: olejomalba, perokresba, litografie, mozaika, akvarel, mezzotinta, lept, pastel, dřevoryt, návrh na vitráž, kresba suchou jehlou, rudkou, černou křídou, tužkou, uhlem.

Umělcův žánrový rejstřík: portréty, krajinomalba, ilustrace, erotické náměty, plakáty, exlibris, návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.

Mezi nejznámější obrazy Švabinského patří:
- Chudý kraj 1900 olej, plátno, 179x246cm
- Splynutí Duší 1896 olej, plátno, 65,5x45,5cm
- Růžový portrét 1898 olej, plátno, 152x135cm
- Kulatý portrét 1897 olej, plátno, Ø 105,5cm
- Kamélie 1903 pero, štětec, tuš, akvarel, 1220x607mm
- U stavu (1901)
- Dvě matky (1903)
- Žnečka (1910), sgrafito na štítě Pecháčkova statku v Kozlově u České Třebové
- Malá rodinná podobizna (1912)