Michal Malý je bývalý český a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou stranu.Profesně je k roku 1990 uváděn jako stavbyvedoucí, bytem Kadaň,...
Životopis
Michal Malý je bývalý český a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanskou demokratickou stranu.
Profesně je k roku 1990 uváděn jako stavbyvedoucí, bytem Kadaň, od roku 1992 jako podnikatel.
V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po listopadové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 64 – Most-Chomutov, Severočeský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Mandát za OF obhájil ve volbách roku 1990. Po rozpadu Občanského fóra přešel do parlamentního klubu Občanské demokratické strany, jíž je spoluzakladatelem. Za ODS byl opětovně zvolen ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.
V únoru 1990 provázel Václava Havla při jeho prezidentské návštěvě Kadaně.
Je ženatý, manželka Jitka Malá, má dospělého syna Michala
Členství v politických stranách:
ODS (1991–1998)
Svobodní (2017–2019)
Trikolóra . příznivec od 11.6.2019
Politická činnost:
Federálné shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky - poslanec
Volební období 30. 1. 1990 do 5. 6. 1990 Sněmovna lidu, navržen 30.1.1990 přímo na schůzi FS, kooptován, Výbor pro životní prostředí, Komise pro odsun spojeneckých vojsk, kooptován za OF
Volební období 7. 6. 1990 do 4. 6. 1992 Sněmovna lidu, Výbor XYZ, zvolen za OF, přešel do klubu MKDP, následně do ODS, které je spolu zakládajícím členem.
Volební období 6. 6. 1992 - 31. 12. 1992 Sněmovna lidu, Výbor pro obranu, zvolen za ODS
V prosinci 1989 se zapojil se do činnosti Občanského fóra a vedl OF v Kadani. Ve volbách roku 1990 v tehdejší ČSFR kandidoval za OF do Sněmovny lidu (volební obvod Severočeský kraj). Byl stoupencem konzervativně-liberálního proudu v OF, který se postupně vydělil v rámci frakce Meziparlamentní klub demokratické pravice a později vedl k rozštěpení OF v roce 1991. Po rozkladu OF vstoupil v dubnu 1991 do poslaneckého klubu ODS, mezi jejíž zakládající členy patřil. Ve volbách v červnu 1990 získal 31 348 preferenčních hlasů. Mandát obhájil ve volbách v červnu 1992 za ODS, kdy získal 33 577 preferenčních hlasů a postoupil tak z 15 místa na kandidátce na třetí.. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.
Do povědomí veřejnosti vstoupil ještě jako „nepolitik“ pozváním a doprovodem prezidenta Václava Havla na jeho návštěvě Chomutova, Kadaně, Litvínova a Mostu kde jej provázel již jako poslanec FS. Prezidenta Havla doprovázel i při různých akcích zejména v roce 1990, jako například při návštěvě Liberce, kladení věnců v Terezíně, na podzim 1991 se však názorově rozešli a přestali se stýkat. Při patové situaci v tzv. „pomlčkové válce“ o název republiky navrhl na společném klubu OF-VPN kompromisní název státu Česká a Slovenská Federativní Republika, který byl 23.4.1990 schválen FS a platil až do rozdělení státu.
Nápad znovu natřít Smíchovský tank dostali jednoho dne poslanci Devátý, Malý, Pospíšil a Toman. Poslanec Vandas dodal barvy a zapůjčil montérky s nápisem „poslanec FS ČSFR“ na zádech. Barva se namíchala za spoluúčasti některých herců v prostorách tehdejšího Realistického divadla na Smíchově. Skupina 15 poslanců, mezi kterými byli například Jan Ruml, Petr Gandalovič, Stanislav Devátý, Michal Malý, Petr Kulan, Tomáš Kopřiva, Jana Petrová, Jiří Pospíšil či Klára Samková dne 12. května 1991 tank znovu natřela v odpoledních hodinách tank na růžovo, kdy využili shromáždění lidí u tanku na demonstraci, kterou organizoval KAN.
V letech 1990 – 2 byl Michal Malý členem Výboru pro životní prostředí a následně i Branně-bezpečnostního výboru. V oblasti životního prostředí se mu podařilo zastavit výstavbu popílkoviště Vernéřov a překladiště kontejnerů u zdrojů pitné vody na Chomutovsku. Několikrát interpeloval ministra pro životní prostředí, zejména ve věci výsadby nevhodných jehličnanů v Krušných horách, či ve věci skládek v Severočeském kraji. Podařilo se mu zajistit ze státního rozpočtu příspěvek pro okres Chomutov na záchranu památek ve výši 35 mil. korun, z toho pro město Kadaň osm milionů.
Angažoval se i ve věci odsíření elektráren, snížení prašnosti popílkovišť, či smysluplnosti rekultivací. Spolu s poslancem Soldátem připomínkovali návrh nové energetické koncepce ministra paliv a energetiky Jaroslava Sůvy natolik, že byl jeho návrh na jejich popud přepracován. V oblasti životního prostředí se věnoval zejména snižování dopadu činnosti elektráren a hnědouhelných dolů na životní prostředí. V rámci této činnosti, po iniciativě lékařů nemocnice Kadaň, se mu podařilo pomoci prosadit zřízení služby rychlé záchranné pomoci a na ředitelství šachty a elektráren domluvit finanční příspěvky na nákup sanitních vozů.
V Branně-bezpečnostním výboru se věnoval jak problematice police, vězeňství, tak i armády. Navštívil osobně několik věznic a mnoho policejních oddělení po celé republice, zejména v Severočeském kraji a na Ostravsku a díky získaným informacím se zasazoval o lepší vybavení policistů a služeben. Byl předkladatelem Zákona o Federální železniční policii a Zákona o služebním poměru. Podílel se na novele Zákona o zbraních s střelivu, či na znění tzv. „Lustračního zákona“. Spolupracoval se členy Vyšetřovací komise událostí 17. listopadu.
Po mnoha konzultacích s důstojníky armády navrhoval zásadní změnu koncepce armády ČSFR zejména co do počtu mužstva, výzbroje a přeměny armády na dobrovolnou, profesionální. Tehdejší ministr obrany Miroslav Vacek označil ve své knize tento návrh za amatérský, avšak následná rekonstrukce armády do dnešní podoby koresponduje s tehdejším návrhem Michala Malého. V problematice armády je nejznámější jeho interpelace ministra obrany Dobrovského, jež vzbudila v armádě obrovský rozruch a nastartovala následné odvolání či demise několika generálů a mnoho důstojníků. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0612_01.htm
Vedle popsaných aktivit se Michal Malý věnoval i problematice domovů důchodců a podmínek v nich a dále i problematice kojeneckých ústavů. Usiloval o zlepšení podmínek v nich a již v letech 1990-2 poukazoval na nezbytnost důchodové reformy. Krátce po své kooptaci usiloval o zákaz KSČ, ke kterému nedošlo zejména díky odporu Václava Havla, který měl tehdy na OF i FS zásadní vliv. Dále prosazoval zmrazení majetku KSČ a SSM, opět přes odpor vlastního klubu OF, který byl ovlivněn požadavky Václava Havla. Podal několik trestních oznámení na funkcionáře totalitního ÚV KSČ a vedení Lidových milicí k rukám někdejšího městského prokurátora JUDr. Tomáše Sokola. Tato oznámení nebyla nikdy nijak řešena.
Interpelace:
Michal Malý často interpeloval písemně či ústně i členy „vlastní“ vlády. Mezi nejdůležitější patří tyto interpelace:
Listopad 1990: interpelace ministra vnitra ČSFR Ing. Jána Langoše ve věci působení soukromé policie. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/009schuz/s009021.htm
Březen 1990: interpelace ministra zahraničních věcí ČSSR Jiřího Dienstbiera a ministra životního prostředí ČSR RNDr. Bedřicha Moldána CSc. ve věci náhrady škod způsobených vojsky SSSR od 21. srpna 1968 do dnešních dnů. http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0346_00.htm
Březen 1990: interpelace ministra národní obrany genplk. Miroslava Vacka ve věci přehodnocení vojenských prostorů ČSA. http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0349_00.htm
26.4.1991: Interpelace ministra obrany PhDr. Luboše Dobrovského ve věci snah některých důstojníků ČSA násilně potlačit demonstrace v listopadu 1989 a jejich následných kontroverzních aktivitách. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0612_01.htm
Leden 1992: Interpelace na ministryni kontroly ČSFR Ing. Květoslavu Kořínkovou, CSc. ve věci evidence zbraní LM. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1225_00.htm
Březen 1992: Interpelace ministra obrany PhDr. Luboše Dobrovského k obchodu se zbraněmi a vojenskou technikou.http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1431_00.htm
Březen 1992: Interpelace na předsedu Federální vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfu ve věci obchodu ČSFR se zbraněmi. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1432_00.htm
Duben 1992: Druhá interpelace na ministra obrany PhDr. Luboše Dobrovského k obchodu se zbraněmi a vojenskou technikou.http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1529_00.htm
Další interpelace:
26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, Michala Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra vnitra ČSSR JUDr. Richarda Sachera ve věci přijetí opatření k zabránění růstu kriminality a snížení procenta neobjasněných případů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0354_00.htm
26.3.1990 Interpelace poslance Sněmovny lidu, v.o. 64, Michala Malého na předsednictvo vlády ČSSR, ministra zahraničních věcí ČSSR Jiřího Dienstbiera a ministra životního prostředí ČSR RNDr. Bedřicha Moldána CSc. ve věci náhrady škod způsobených vojsky SSSR od 21. srpna 1968 do dnešních dnů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0346_00.htm
28.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M.Malého na ministra národní obrany genplk. M. Vacka ve věci přehodnocení vojenských prostorů ČSA http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0349_00.htm
26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M. Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra vnitra ČSSR JUDr. R. Sachera ve věci přijetí opatření k zabránění růstu kriminality a snížení procenta neobjasněných případů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0354_00.htm
26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M. Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra životního prostředí ČSR RNDr. B. Moldána, CSc., ministra ČSR lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Ing. J. Bočka a ministra zemědělství a výživy MVDr. O. Burského ve věci hospodaření s lesními porosty v ČSSR, zejm. však v Severočeském kraji http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0355_00.htm
Další aktivity v parlamentu:
Duben 1990: Spoluinicioval usnesení ze 4. dubna 1990 č. 116, kdy poslanci branných a bezpečnostních výborů ostře odsoudili zničení archivních materiálů Státní bezpečnosti, které mohly přispět k objektivitě prověrek, a požadovali zavést disciplinární řízení s těmi, kdo neoprávněně provedli skartaci nebo umožnili odcizení archivních materiálů. Schůze FS, jež tuto záležitost projednávala byla neveřejná. V rámci této schůze poslanec Malý upozornil na to, že část svazků StB, které se týkaly některých poslanců a možní i členů tehdejší vlády se ztratila v době, kdy tehdejší ministr vnitra Sacher tvrdil, že je má uzamčeny ve svém trezoru.
Únor 1992: opakovaný požadavek na zveřejnění seznamu pracovníků a spolupracovníků StB. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/020schuz/s020123.htm
Členství v politických stranách:
Do 12/1989 bezpartijní
12/1989 -91 OF, OH, MKDP
1991 – 1998 ODS
2017 – dosud: Svobodní – Strana svobodných občanů
Michal Malý o sobě napsal:
Jsem Čech, který má rád svoji zemi. Jsem euroskeptik, zásadně odmítám jakýkoli diktát EU, přijetí Eura, řízenou ilegální migraci a islamizaci Evropy. Stejně důrazně se vymezuji vůči jakékoli xenofobii či rasismu. V dnešní době prosazovaná hyperkorektnost nutí lidi říkat něco jiného, než co si myslí. Navíc platí pouze pro jednu stranu. Multikulturalismus nám vnucuje, že všichni lidé jsou stejní, bez ohledu na barvu pleti. Nejsme stejní. Každý člověk jedinečný, opak by byl tragédií. Je v naprostém pořádku, aby vedle sebe žili lidé různé pleti, národnosti, víry. Je ale nezbytné, aby respektovali zákony, tradice a zvyky země, ve které žijí. Aby druhým nevnucovali „to své“ a nijak je neomezovali.
Odmítám omezování naší státnosti, suverenity a odzbrojování obyvatelstva. Jsem zastáncem většinového volebního systému a posílení pravomocí Senátu. Odmítám jakékoli porušování nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, svobody podnikání, slova a vyznání. Prosazuji štíhlý stát a občanskou svobodu. Stávající byrokracie a zátěž podnikatelů je neúnosná. Stát musí sloužit občanovi a ne občan státu. Vždy jsem, ať jako poslanec v tehdejším Federálním shromáždění, či jako řadový občan hájil zájmy této země. Rád bych v tom pokračoval opět jako politik, pokud dostanu Vaši důvěru.
Do roku 1989 jsem nebyl členem žádné politické strany. V listopadu 1989 jsem byl spoluzakladatelem OF v Kadani a na jaře 1990 jsem byl kooptován do tehdejšího FS. V letech 1990-2 jsem se v tehdejším Federálním shromáždění zapojil aktivně jako poslanec do budování demokratické společnosti. (Více zde *1) Jsem spoluzakladatelem ODS, jejíž členem jsem byl do roku 1998, kdy jsem členství ukončil pro odklon strany od původního programu a cílů. Následující roky jsem byl aktivní jako nestraník v místě svého bydliště, po povodních v Karlíně jsem pomáhal s odstraňováním škod a s organizací pomoci. Od roku 2017 jsem členem Svobodných a členem Republikového výboru strany.
Více jak deset let píši blogy a vyjadřuji se tak k veřejnému dění, zejména k politice. Nelíbí se mi, jak dopadly ideály listopadu a polistopadového období. Nesouhlasím s federalizací Evropy a oklešťováním samostatnosti a suverénnosti naší země. Symboly naší státnosti jsou zastiňovány a pomalu nahrazovány symboly EU. O zásadních věcech již nerozhodujeme my, ale Brusel, jehož nařízením se musíme podřizovat. Neúnosně stoupá byrokracie, přibývají nařízení a sankce, omezuje se svoboda člověka, omezuje se svoboda projevu, nastupuje cenzura.
Uvědomuji se, že kritizovat a psát blogy nestačí. Vždy jsem žil veřejným děním, politikou. Poukazovat na nešvary, kritizovat, navrhovat řešení psaním blogů je málo. Potřebuji se do dění aktivně zapojit a udělat tak maximum pro pozitivní změny. Proto kandiduji do Senátu za volební obvod Praha 8 a do Zastupitelstva MČ Prahy 8. Obě funkce si nekonkurují, naopak, doplňují se. V době, kdy jsem byl poslancem FS jsem se aktivně věnoval i svému regionu, tedy i komunální politice. Stali jsme se smetištěm Evropy a její levnou pracovní silou. Za „odměnu“ nám posílají potraviny ze separátů. To musí skončit.
Vnímám to, co se děje v Evropě a jsem zásadně proti její řízené islamizaci a proti organizované migraci. Proti tomu ale nelze „bojovat“ populismem, xenofobijí, či rasismem. To zásadně odmítám. Pokud vyslovíme vlastní názor, hrozí nám blokováním, případně pokutami a sankcemi. Nastupuje cenzura. Tohle musí skončit. Toto je naše země a budeme si o ní rozhodovat sami. Na rozdíl od mnoha ostatních, profesně úspěšných kandidátů, kteří jsou bez jakékoli politické zkušenosti, já tuto zkušenost mám a jsou za mnou nejen slova, ale i činy. Úspěch v odborné profesi neznamená automaticky úspěšnost politickou. Ostatně, je patrno z historie, jak v politice dopadla většina ve svém oboru proslavených osobností.
Prioritou pro mne je svoboda ve všech směrech. Projevu, vyznání a víry, podnikání, pohybu, volby…. Současná byrokracie a přebujelá administrativa je neúnosná, stát každoročně navyšuje počet úředníků o desetitisíce. Úředníků, kteří nic nevytvářejí, nepodílí se na růstu HDP, úředníků placených z našich daní. Kde je to slibované daňové přiznání na jednu A4? Je třeba razantně „zeštíhlit stát“.
Prioritou pro mne je zachování suverenity naší země, její státnosti, kultury, zvyků a tradic. Stejnou prioritou pro mne je nedovolit „Bruselu“, aby naši zemi dále ovládal jako „kolonii“, sankcionalizoval ji, nařizoval jakékoli kvóty. Není možné, aby „Evropské mocnosti“ rozhodovaly o ostatních, aby o nás rozhodovali byrokraté z Bruselu. Další z mých priorit je „daňová reforma“. V současné době si stát z našich mezd bere cca 62% na odvodech, daních, DPH, spotřební dani a dalším. Je od levice (a nejen od ní) absurdní populisticky slibovat levnější bydlení, je třeba přestat lidem brát odměnu za jejich práci, tedy danit jim mzdu 62% a pak na bydlení a další mít budou.
Diktát úředníků z Bruselu, zasahování Bruselu do vnitřních záležitostí členských států jsou neúnosné. Musíme zůstat suverénním samostatným národním státem, Českou republikou. Bez jakéhokoli diktátu. O nás musíme a budeme rozhodovat my sami.
Profesně je k roku 1990 uváděn jako stavbyvedoucí, bytem Kadaň, od roku 1992 jako podnikatel.
V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po listopadové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 64 – Most-Chomutov, Severočeský kraj) jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Mandát za OF obhájil ve volbách roku 1990. Po rozpadu Občanského fóra přešel do parlamentního klubu Občanské demokratické strany, jíž je spoluzakladatelem. Za ODS byl opětovně zvolen ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.
V únoru 1990 provázel Václava Havla při jeho prezidentské návštěvě Kadaně.
Je ženatý, manželka Jitka Malá, má dospělého syna Michala
Členství v politických stranách:
ODS (1991–1998)
Svobodní (2017–2019)
Trikolóra . příznivec od 11.6.2019
Politická činnost:
Federálné shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky - poslanec
Volební období 30. 1. 1990 do 5. 6. 1990 Sněmovna lidu, navržen 30.1.1990 přímo na schůzi FS, kooptován, Výbor pro životní prostředí, Komise pro odsun spojeneckých vojsk, kooptován za OF
Volební období 7. 6. 1990 do 4. 6. 1992 Sněmovna lidu, Výbor XYZ, zvolen za OF, přešel do klubu MKDP, následně do ODS, které je spolu zakládajícím členem.
Volební období 6. 6. 1992 - 31. 12. 1992 Sněmovna lidu, Výbor pro obranu, zvolen za ODS
V prosinci 1989 se zapojil se do činnosti Občanského fóra a vedl OF v Kadani. Ve volbách roku 1990 v tehdejší ČSFR kandidoval za OF do Sněmovny lidu (volební obvod Severočeský kraj). Byl stoupencem konzervativně-liberálního proudu v OF, který se postupně vydělil v rámci frakce Meziparlamentní klub demokratické pravice a později vedl k rozštěpení OF v roce 1991. Po rozkladu OF vstoupil v dubnu 1991 do poslaneckého klubu ODS, mezi jejíž zakládající členy patřil. Ve volbách v červnu 1990 získal 31 348 preferenčních hlasů. Mandát obhájil ve volbách v červnu 1992 za ODS, kdy získal 33 577 preferenčních hlasů a postoupil tak z 15 místa na kandidátce na třetí.. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.
Do povědomí veřejnosti vstoupil ještě jako „nepolitik“ pozváním a doprovodem prezidenta Václava Havla na jeho návštěvě Chomutova, Kadaně, Litvínova a Mostu kde jej provázel již jako poslanec FS. Prezidenta Havla doprovázel i při různých akcích zejména v roce 1990, jako například při návštěvě Liberce, kladení věnců v Terezíně, na podzim 1991 se však názorově rozešli a přestali se stýkat. Při patové situaci v tzv. „pomlčkové válce“ o název republiky navrhl na společném klubu OF-VPN kompromisní název státu Česká a Slovenská Federativní Republika, který byl 23.4.1990 schválen FS a platil až do rozdělení státu.
Nápad znovu natřít Smíchovský tank dostali jednoho dne poslanci Devátý, Malý, Pospíšil a Toman. Poslanec Vandas dodal barvy a zapůjčil montérky s nápisem „poslanec FS ČSFR“ na zádech. Barva se namíchala za spoluúčasti některých herců v prostorách tehdejšího Realistického divadla na Smíchově. Skupina 15 poslanců, mezi kterými byli například Jan Ruml, Petr Gandalovič, Stanislav Devátý, Michal Malý, Petr Kulan, Tomáš Kopřiva, Jana Petrová, Jiří Pospíšil či Klára Samková dne 12. května 1991 tank znovu natřela v odpoledních hodinách tank na růžovo, kdy využili shromáždění lidí u tanku na demonstraci, kterou organizoval KAN.
V letech 1990 – 2 byl Michal Malý členem Výboru pro životní prostředí a následně i Branně-bezpečnostního výboru. V oblasti životního prostředí se mu podařilo zastavit výstavbu popílkoviště Vernéřov a překladiště kontejnerů u zdrojů pitné vody na Chomutovsku. Několikrát interpeloval ministra pro životní prostředí, zejména ve věci výsadby nevhodných jehličnanů v Krušných horách, či ve věci skládek v Severočeském kraji. Podařilo se mu zajistit ze státního rozpočtu příspěvek pro okres Chomutov na záchranu památek ve výši 35 mil. korun, z toho pro město Kadaň osm milionů.
Angažoval se i ve věci odsíření elektráren, snížení prašnosti popílkovišť, či smysluplnosti rekultivací. Spolu s poslancem Soldátem připomínkovali návrh nové energetické koncepce ministra paliv a energetiky Jaroslava Sůvy natolik, že byl jeho návrh na jejich popud přepracován. V oblasti životního prostředí se věnoval zejména snižování dopadu činnosti elektráren a hnědouhelných dolů na životní prostředí. V rámci této činnosti, po iniciativě lékařů nemocnice Kadaň, se mu podařilo pomoci prosadit zřízení služby rychlé záchranné pomoci a na ředitelství šachty a elektráren domluvit finanční příspěvky na nákup sanitních vozů.
V Branně-bezpečnostním výboru se věnoval jak problematice police, vězeňství, tak i armády. Navštívil osobně několik věznic a mnoho policejních oddělení po celé republice, zejména v Severočeském kraji a na Ostravsku a díky získaným informacím se zasazoval o lepší vybavení policistů a služeben. Byl předkladatelem Zákona o Federální železniční policii a Zákona o služebním poměru. Podílel se na novele Zákona o zbraních s střelivu, či na znění tzv. „Lustračního zákona“. Spolupracoval se členy Vyšetřovací komise událostí 17. listopadu.
Po mnoha konzultacích s důstojníky armády navrhoval zásadní změnu koncepce armády ČSFR zejména co do počtu mužstva, výzbroje a přeměny armády na dobrovolnou, profesionální. Tehdejší ministr obrany Miroslav Vacek označil ve své knize tento návrh za amatérský, avšak následná rekonstrukce armády do dnešní podoby koresponduje s tehdejším návrhem Michala Malého. V problematice armády je nejznámější jeho interpelace ministra obrany Dobrovského, jež vzbudila v armádě obrovský rozruch a nastartovala následné odvolání či demise několika generálů a mnoho důstojníků. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0612_01.htm
Vedle popsaných aktivit se Michal Malý věnoval i problematice domovů důchodců a podmínek v nich a dále i problematice kojeneckých ústavů. Usiloval o zlepšení podmínek v nich a již v letech 1990-2 poukazoval na nezbytnost důchodové reformy. Krátce po své kooptaci usiloval o zákaz KSČ, ke kterému nedošlo zejména díky odporu Václava Havla, který měl tehdy na OF i FS zásadní vliv. Dále prosazoval zmrazení majetku KSČ a SSM, opět přes odpor vlastního klubu OF, který byl ovlivněn požadavky Václava Havla. Podal několik trestních oznámení na funkcionáře totalitního ÚV KSČ a vedení Lidových milicí k rukám někdejšího městského prokurátora JUDr. Tomáše Sokola. Tato oznámení nebyla nikdy nijak řešena.
Interpelace:
Michal Malý často interpeloval písemně či ústně i členy „vlastní“ vlády. Mezi nejdůležitější patří tyto interpelace:
Listopad 1990: interpelace ministra vnitra ČSFR Ing. Jána Langoše ve věci působení soukromé policie. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/009schuz/s009021.htm
Březen 1990: interpelace ministra zahraničních věcí ČSSR Jiřího Dienstbiera a ministra životního prostředí ČSR RNDr. Bedřicha Moldána CSc. ve věci náhrady škod způsobených vojsky SSSR od 21. srpna 1968 do dnešních dnů. http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0346_00.htm
Březen 1990: interpelace ministra národní obrany genplk. Miroslava Vacka ve věci přehodnocení vojenských prostorů ČSA. http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0349_00.htm
26.4.1991: Interpelace ministra obrany PhDr. Luboše Dobrovského ve věci snah některých důstojníků ČSA násilně potlačit demonstrace v listopadu 1989 a jejich následných kontroverzních aktivitách. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0612_01.htm
Leden 1992: Interpelace na ministryni kontroly ČSFR Ing. Květoslavu Kořínkovou, CSc. ve věci evidence zbraní LM. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1225_00.htm
Březen 1992: Interpelace ministra obrany PhDr. Luboše Dobrovského k obchodu se zbraněmi a vojenskou technikou.http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1431_00.htm
Březen 1992: Interpelace na předsedu Federální vlády ČSFR JUDr. Mariána Čalfu ve věci obchodu ČSFR se zbraněmi. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1432_00.htm
Duben 1992: Druhá interpelace na ministra obrany PhDr. Luboše Dobrovského k obchodu se zbraněmi a vojenskou technikou.http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1529_00.htm
Další interpelace:
26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, Michala Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra vnitra ČSSR JUDr. Richarda Sachera ve věci přijetí opatření k zabránění růstu kriminality a snížení procenta neobjasněných případů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0354_00.htm
26.3.1990 Interpelace poslance Sněmovny lidu, v.o. 64, Michala Malého na předsednictvo vlády ČSSR, ministra zahraničních věcí ČSSR Jiřího Dienstbiera a ministra životního prostředí ČSR RNDr. Bedřicha Moldána CSc. ve věci náhrady škod způsobených vojsky SSSR od 21. srpna 1968 do dnešních dnů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0346_00.htm
28.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M.Malého na ministra národní obrany genplk. M. Vacka ve věci přehodnocení vojenských prostorů ČSA http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0349_00.htm
26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M. Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra vnitra ČSSR JUDr. R. Sachera ve věci přijetí opatření k zabránění růstu kriminality a snížení procenta neobjasněných případů http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0354_00.htm
26.3.1990 Interpelace poslance SL, v.o. 64, M. Malého na předsednictvo vlády ČSSR a ministra životního prostředí ČSR RNDr. B. Moldána, CSc., ministra ČSR lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Ing. J. Bočka a ministra zemědělství a výživy MVDr. O. Burského ve věci hospodaření s lesními porosty v ČSSR, zejm. však v Severočeském kraji http://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0355_00.htm
Další aktivity v parlamentu:
Duben 1990: Spoluinicioval usnesení ze 4. dubna 1990 č. 116, kdy poslanci branných a bezpečnostních výborů ostře odsoudili zničení archivních materiálů Státní bezpečnosti, které mohly přispět k objektivitě prověrek, a požadovali zavést disciplinární řízení s těmi, kdo neoprávněně provedli skartaci nebo umožnili odcizení archivních materiálů. Schůze FS, jež tuto záležitost projednávala byla neveřejná. V rámci této schůze poslanec Malý upozornil na to, že část svazků StB, které se týkaly některých poslanců a možní i členů tehdejší vlády se ztratila v době, kdy tehdejší ministr vnitra Sacher tvrdil, že je má uzamčeny ve svém trezoru.
Únor 1992: opakovaný požadavek na zveřejnění seznamu pracovníků a spolupracovníků StB. http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/020schuz/s020123.htm
Členství v politických stranách:
Do 12/1989 bezpartijní
12/1989 -91 OF, OH, MKDP
1991 – 1998 ODS
2017 – dosud: Svobodní – Strana svobodných občanů
Michal Malý o sobě napsal:
Jsem Čech, který má rád svoji zemi. Jsem euroskeptik, zásadně odmítám jakýkoli diktát EU, přijetí Eura, řízenou ilegální migraci a islamizaci Evropy. Stejně důrazně se vymezuji vůči jakékoli xenofobii či rasismu. V dnešní době prosazovaná hyperkorektnost nutí lidi říkat něco jiného, než co si myslí. Navíc platí pouze pro jednu stranu. Multikulturalismus nám vnucuje, že všichni lidé jsou stejní, bez ohledu na barvu pleti. Nejsme stejní. Každý člověk jedinečný, opak by byl tragédií. Je v naprostém pořádku, aby vedle sebe žili lidé různé pleti, národnosti, víry. Je ale nezbytné, aby respektovali zákony, tradice a zvyky země, ve které žijí. Aby druhým nevnucovali „to své“ a nijak je neomezovali.
Odmítám omezování naší státnosti, suverenity a odzbrojování obyvatelstva. Jsem zastáncem většinového volebního systému a posílení pravomocí Senátu. Odmítám jakékoli porušování nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, svobody podnikání, slova a vyznání. Prosazuji štíhlý stát a občanskou svobodu. Stávající byrokracie a zátěž podnikatelů je neúnosná. Stát musí sloužit občanovi a ne občan státu. Vždy jsem, ať jako poslanec v tehdejším Federálním shromáždění, či jako řadový občan hájil zájmy této země. Rád bych v tom pokračoval opět jako politik, pokud dostanu Vaši důvěru.
Do roku 1989 jsem nebyl členem žádné politické strany. V listopadu 1989 jsem byl spoluzakladatelem OF v Kadani a na jaře 1990 jsem byl kooptován do tehdejšího FS. V letech 1990-2 jsem se v tehdejším Federálním shromáždění zapojil aktivně jako poslanec do budování demokratické společnosti. (Více zde *1) Jsem spoluzakladatelem ODS, jejíž členem jsem byl do roku 1998, kdy jsem členství ukončil pro odklon strany od původního programu a cílů. Následující roky jsem byl aktivní jako nestraník v místě svého bydliště, po povodních v Karlíně jsem pomáhal s odstraňováním škod a s organizací pomoci. Od roku 2017 jsem členem Svobodných a členem Republikového výboru strany.
Více jak deset let píši blogy a vyjadřuji se tak k veřejnému dění, zejména k politice. Nelíbí se mi, jak dopadly ideály listopadu a polistopadového období. Nesouhlasím s federalizací Evropy a oklešťováním samostatnosti a suverénnosti naší země. Symboly naší státnosti jsou zastiňovány a pomalu nahrazovány symboly EU. O zásadních věcech již nerozhodujeme my, ale Brusel, jehož nařízením se musíme podřizovat. Neúnosně stoupá byrokracie, přibývají nařízení a sankce, omezuje se svoboda člověka, omezuje se svoboda projevu, nastupuje cenzura.
Uvědomuji se, že kritizovat a psát blogy nestačí. Vždy jsem žil veřejným děním, politikou. Poukazovat na nešvary, kritizovat, navrhovat řešení psaním blogů je málo. Potřebuji se do dění aktivně zapojit a udělat tak maximum pro pozitivní změny. Proto kandiduji do Senátu za volební obvod Praha 8 a do Zastupitelstva MČ Prahy 8. Obě funkce si nekonkurují, naopak, doplňují se. V době, kdy jsem byl poslancem FS jsem se aktivně věnoval i svému regionu, tedy i komunální politice. Stali jsme se smetištěm Evropy a její levnou pracovní silou. Za „odměnu“ nám posílají potraviny ze separátů. To musí skončit.
Vnímám to, co se děje v Evropě a jsem zásadně proti její řízené islamizaci a proti organizované migraci. Proti tomu ale nelze „bojovat“ populismem, xenofobijí, či rasismem. To zásadně odmítám. Pokud vyslovíme vlastní názor, hrozí nám blokováním, případně pokutami a sankcemi. Nastupuje cenzura. Tohle musí skončit. Toto je naše země a budeme si o ní rozhodovat sami. Na rozdíl od mnoha ostatních, profesně úspěšných kandidátů, kteří jsou bez jakékoli politické zkušenosti, já tuto zkušenost mám a jsou za mnou nejen slova, ale i činy. Úspěch v odborné profesi neznamená automaticky úspěšnost politickou. Ostatně, je patrno z historie, jak v politice dopadla většina ve svém oboru proslavených osobností.
Prioritou pro mne je svoboda ve všech směrech. Projevu, vyznání a víry, podnikání, pohybu, volby…. Současná byrokracie a přebujelá administrativa je neúnosná, stát každoročně navyšuje počet úředníků o desetitisíce. Úředníků, kteří nic nevytvářejí, nepodílí se na růstu HDP, úředníků placených z našich daní. Kde je to slibované daňové přiznání na jednu A4? Je třeba razantně „zeštíhlit stát“.
Prioritou pro mne je zachování suverenity naší země, její státnosti, kultury, zvyků a tradic. Stejnou prioritou pro mne je nedovolit „Bruselu“, aby naši zemi dále ovládal jako „kolonii“, sankcionalizoval ji, nařizoval jakékoli kvóty. Není možné, aby „Evropské mocnosti“ rozhodovaly o ostatních, aby o nás rozhodovali byrokraté z Bruselu. Další z mých priorit je „daňová reforma“. V současné době si stát z našich mezd bere cca 62% na odvodech, daních, DPH, spotřební dani a dalším. Je od levice (a nejen od ní) absurdní populisticky slibovat levnější bydlení, je třeba přestat lidem brát odměnu za jejich práci, tedy danit jim mzdu 62% a pak na bydlení a další mít budou.
Diktát úředníků z Bruselu, zasahování Bruselu do vnitřních záležitostí členských států jsou neúnosné. Musíme zůstat suverénním samostatným národním státem, Českou republikou. Bez jakéhokoli diktátu. O nás musíme a budeme rozhodovat my sami.