Pochází z herecké rodiny a celé dětství a mládí strávil na jihofrancouzském venkově. Ve dvaceti letech odešel do Paříže, kde navštěvoval nejprve herecké kurzy Charlese Dullina a v další průpravě pokračoval v letech 1979-81 u Marcela Bluwala,...

Životopis

Pochází z herecké rodiny a celé dětství a mládí strávil na jihofrancouzském venkově. Ve dvaceti letech odešel do Paříže, kde navštěvoval nejprve herecké kurzy Charlese Dullina a v další průpravě pokračoval v letech 1979-81 u Marcela Bluwala, Jean-Paula Roussillona a Antoina Viteze na Státní konzervatoři dramatického umění.

Svá studia si platil z peněz, které si vydělal v pekařství a jako opatrovník dětí. Od roku 1976 působil na pařížských divadelních scénách, zejména v Théâtre de la Ville, kde hrál nejčastěji v klasickém repertoáru (Molière, A. de Musset, P.-A. C. de Beaumarchais, B. Brecht, A. Camus).

Od poč. 80. let se uplatňuje také ve filmu, dlouho se však objevoval pouze ve vedlejších úlohách. Větší příležitost dostal mj. v dobrodružném romantickém snímku Let Sfingy (r. L. Ferrier), v němž ztělesnil intrikánského právníka Tourniera, který zastupuje francouzského podnikatele (François Perrot), hodlajícího v Africe uzavřít výhodný obchod se zbraněmi.

Výrazněji se prosadil teprve rolí cynického a k ženám přezíravého uměleckého kritika Forstera Laffonta, za niž byl v komedii o obyvatelích jednoho pařížského domu Schodiště C (r. J.-Ch. Tacchella) nominován na Césara 1985.

Dramaticky náročnou kreaci předvedl v postavě mladého lékaře Roberta, který se stará v nemocničním ghettu o pacienty umírající na syfilis a navzdory smrtelnému nebezpečí se zamiluje do jedné z postižených dívek (Isabelle Pascová), v psychologickém dramatu z doby renesance Zlo z milování (r. G. Treves).

Jiný typ hrdiny vytvořil v psychologickém thrilleru Masky (r. C. Chabrol), kde se představil jako novinář Roland Wolf, který odhaluje při svém pátrání po zmizelé sestře zločinecké sklony populárního TV komentátora (Philippe Noiret), o němž chce údajně napsat životopisnou knihu.