Stella Zázvorková pocházela z umělecké rodiny: otec Jan Zázvorka byl architektem (autor Památníku na Žižkově), starší bratr Jan patřil k nejvýznamnějším filmovým a televizním scénografům. Sama herečka patří i po své smrti k nejoblíbenějším...

Životopis

Stella Zázvorková pocházela z umělecké rodiny: otec Jan Zázvorka byl architektem (autor Památníku na Žižkově), starší bratr Jan patřil k nejvýznamnějším filmovým a televizním scénografům. Sama herečka patří i po své smrti k nejoblíbenějším ženským komikům českého jeviště, filmu i televize.

Prošla hereckou školou E. F. Buriana, za války hrála v Divadle pro mládež M. Mellanové a v divadle Větrník. V letech 1945-48 hrála v Divadle satiry, poté byla členkou Realistického divadla a Armádního uměleckého souboru. V roce 1955 ji angažoval do Divadla ABC J. Werich. V roce 1962 se stala členkou Městských divadel pražských, kde hrála až do roku 1993.

Svým výjimečným komediálním talentem poutala Stella Zázvorková pozornost diváků od samých počátků umělecké dráhy. Na jevišti se etablovala jako představitelka svérázných lidových typů, prostořekých a hašteřivých žen, domovnic i paniček, ale i laskavých maminek a babiček. Po desetiletí patřila také k předním rozhlasovým komikům. Je vynikající vypravěčkou humorných příběhů, anekdot a mnohý satirický skeč by bez jejího umění nevyzněl naplno. Ve filmu kromě svého osobitého hlasu k dosažení komického účinku postavy využívala i svůj plnoštíhlý až korpulentní zjev (Limonádový Joe, Ženy v ofsajdu, Což takhle dát si špenát, Co je doma, to se počítá, Zítra to roztočíme, drahoušku, Pane, vy jste vdova, Jak utopit dr. Mráčka, Slaměný klobouk). Méně už byly využity její schopnosti charakterní herečky (například Klára, Hubač: Lístek do památníku). Její herecký výkon po boku J. Wericha v Čechovově aktovce Medvěd náleží ke klasickému pokladu české televizní tvorby.

Vedle Wericha hrála často po boku dalších předních herců: L. Lipského, M. Kopeckého, J. Beka, J. Sováka, V. Brodského i V. Menšíka. S. Zázvorková účinkovala jak v prvních českých televizních seriálech (Bláhovi, Tři chlapi v chalupě), tak v divácky oblíbených pohádkových seriálech 80. let (Arabela) a v poslední době film Vladimíra Michálka Babí Léto.

Z filmografie: Procesí k Panence, Anděl na horách, Až přijde kocour, Mezi námi zloději, Limonádový Joe, Svatba jako řemen, Utrpení mladého Boháčka, Jak utopit dr. Mráčka aneb…, Zítra to roztočíme, drahoušku, Což takhle dát si špenát, Oči pro pláč, Pelíšky, Román pro ženy.

Na počátku roku 2005 byla hospitalizována kvůli srdeční arytmii a zemřela 18. května 2005 ve svém bytě v Praze. Příčinou úmrtí byl zřejmě infarkt.