Susannah York
herečka, scénáristka
- Narození:
- 9. ledna 1939
- Úmrtí:
- 15. ledna 2011, důvod: Rakovina
Upravit profil
Vyrůstala na skotském venkově. Už jako devítiletá vystupovala ve školních pantomimických show. Po studiích na Marr College ve skotském Troonu absolvovala 1956-58 odbornou hereckou průpravu na Royal Academy of Dramatic Art (RADA) v Londýně....
Životopis
Vyrůstala na skotském venkově. Už jako devítiletá vystupovala ve školních pantomimických show. Po studiích na Marr College ve skotském Troonu absolvovala 1956-58 odbornou hereckou průpravu na Royal Academy of Dramatic Art (RADA) v Londýně. Profesionální dráhu zahájila na provinčních divadelních scénách a v seriálech TV stanice BBC.
Od poč. 60. let sbírala také zkušenosti před film. kamerou a výrazněji na sebe upozornila rolí statkářovy dcery Žofie Westernové, jejíž láska k záletnému hrdinovi (Albert Finney) dojde po mnoha peripetiích svého naplnění, ve stejnojmenné film. adaptaci románu Henryho Fieldinga Tom Jones (r. T. Richardson).
Zaujala také úlohou Margarety, energické a inteligentní dcery anglického filozofa a státníka Thomase Morea (Paul Scofield), v ekranizaci historické hry Roberta Bolta Člověk pro každé počasí (r. F. Zinnemann). Přesvědčivě se zhostila postavy lesbické TV herečky Alice "Childie" McNaughtové, o jejímž vztahu ke dvěma ženám (Beryl Reidová a Coral Browneová) vypráví černá melodramatická komedie podle hry Franka Marcuse Jak vraždili sestru Jiřinu (r. R. Aldrich). Poměrně rychle se prosadila i v Hollywoodu.
Působivou kreaci, jež jí vynesla cenu BAFTA 1970 a nominaci na Oscara 1969, předvedla v postavě plavovlasé dívky jménem Alice Le Blancová, která téměř na konci tanečního maratónu zešílí, v dramatu podle románu Horace McCoye Koně se také střílejí (r. S. Pollack). Psychickými poruchami v podobě halucinací trpí schizofrenní Cathryn, za jejíž ztvárnění v psychologickém dramatu Vidiny (r. R. Altman) obdržela S. Y. cenu na MFF v Cannes 1972.
Pozici hvězdy si upevnila zejména úlohou Supermanovy matky Lary, kterou ztělesnila ve dvou comicsových fantaziích Superman a Superman II (obě r. R. Lester). Stejně tak úspěšně se uplatnila v TV, kde se mj. představila jako hrdinka dramatizace románu Charlotty Brontëové Jana Eyrová (nominace na cenu Emmy 1970). Často se vrací také k divadlu; úspěchy slavila mj. ve hrách Jeana Genêta Služky (1974), Jamese M. Barrieho Peter Pan (1977), Henrika Ibsena Hedda Gablerová (1981) nebo Johna Pielmeyera Anežka boží (1983).
Kromě hereckých aktivit rozvíjí ještě své literární ambice; je autorkou knih In Search of Unicorns (1973, Při hledání jednorožce), Lark's Castle (1974, Žertovný zámek) a The Big One (1984, Velikán). Od 1960 do konce 70. let byla provdána za herce Michaela Wellse, s nímž má dvě děti.
Od poč. 60. let sbírala také zkušenosti před film. kamerou a výrazněji na sebe upozornila rolí statkářovy dcery Žofie Westernové, jejíž láska k záletnému hrdinovi (Albert Finney) dojde po mnoha peripetiích svého naplnění, ve stejnojmenné film. adaptaci románu Henryho Fieldinga Tom Jones (r. T. Richardson).
Zaujala také úlohou Margarety, energické a inteligentní dcery anglického filozofa a státníka Thomase Morea (Paul Scofield), v ekranizaci historické hry Roberta Bolta Člověk pro každé počasí (r. F. Zinnemann). Přesvědčivě se zhostila postavy lesbické TV herečky Alice "Childie" McNaughtové, o jejímž vztahu ke dvěma ženám (Beryl Reidová a Coral Browneová) vypráví černá melodramatická komedie podle hry Franka Marcuse Jak vraždili sestru Jiřinu (r. R. Aldrich). Poměrně rychle se prosadila i v Hollywoodu.
Působivou kreaci, jež jí vynesla cenu BAFTA 1970 a nominaci na Oscara 1969, předvedla v postavě plavovlasé dívky jménem Alice Le Blancová, která téměř na konci tanečního maratónu zešílí, v dramatu podle románu Horace McCoye Koně se také střílejí (r. S. Pollack). Psychickými poruchami v podobě halucinací trpí schizofrenní Cathryn, za jejíž ztvárnění v psychologickém dramatu Vidiny (r. R. Altman) obdržela S. Y. cenu na MFF v Cannes 1972.
Pozici hvězdy si upevnila zejména úlohou Supermanovy matky Lary, kterou ztělesnila ve dvou comicsových fantaziích Superman a Superman II (obě r. R. Lester). Stejně tak úspěšně se uplatnila v TV, kde se mj. představila jako hrdinka dramatizace románu Charlotty Brontëové Jana Eyrová (nominace na cenu Emmy 1970). Často se vrací také k divadlu; úspěchy slavila mj. ve hrách Jeana Genêta Služky (1974), Jamese M. Barrieho Peter Pan (1977), Henrika Ibsena Hedda Gablerová (1981) nebo Johna Pielmeyera Anežka boží (1983).
Kromě hereckých aktivit rozvíjí ještě své literární ambice; je autorkou knih In Search of Unicorns (1973, Při hledání jednorožce), Lark's Castle (1974, Žertovný zámek) a The Big One (1984, Velikán). Od 1960 do konce 70. let byla provdána za herce Michaela Wellse, s nímž má dvě děti.
