Vyrůstal v chudých poměrech jako syn natěrače lodí. Po třech semestrech filologie na londýnské University College studoval herectví na Royal Academy of Dramatic Art (RADA). 1960-61 byl členem bristolského divadla Old Vic, kde hrál mj. Konstantina...

Životopis

Vyrůstal v chudých poměrech jako syn natěrače lodí. Po třech semestrech filologie na londýnské University College studoval herectví na Royal Academy of Dramatic Art (RADA). 1960-61 byl členem bristolského divadla Old Vic, kde hrál mj. Konstantina Trepleva v Čechovově Rackovi. Během svého působení na provinčních scénách (Manchester, Chichester) sbíral herecké zkušenosti jak v klasickém repertoáru (W. Shakespeare, Molière, A. P. Čechov), tak v dílech současných autorů (T. Stoppard, E. Bond).

Na Broadwayi se představil poč. 80. let rolí homosexuálního garderobiéra Normana v dramatu Ronalda Harwooda z divadelního prostředí Garderobiér, v jehož stejnojmenné film. verzi (r. P. Yates) vytvořil tutéž tragikomickou postavu. Před film. kamerou se prosadil hned svou první úlohou mladistvého a vzdorovitého chovance kárného domova Colina Smithe ve film. zpracování povídky Alana Sillitoa Osamělost přespolního běžce (r. T. Richardson). Za její ztvárnění byl jako herecká naděje odměněn cenou BAFTA 1962.

Do mezinárodního povědomí se zapsal především díky filmům tvůrců z hnutí Free Cinema, kteří v něm nalezli ideálního představitele introvertních antihrdinů, marně se pokoušejících bouřit proti zavedeným pořádkům v britské společnosti 50. let. Tragická postava dezertujícího vojína Arthura Hampa v protiválečném pamfletu Za krále, za vlast (r. J. Losey) mu vynesla Volpiho pohár na MFF v Benátkách 1964 a za roli komsomolce Paši Strelnikova ve film. adaptaci románu Borise Pasternaka Doktor Živago (r. D. Lean) byl nominován na Oscara 1965.

S nepřízní osudu se vyrovnávají i další antihrdinové T. C., kteří byli vrženi za ostnaté dráty zajateckých či koncentračních táborů: poručík Le Grey ve film. přepisu románu Jamese Clavella Král krysa (r. B. Forbes), vězeň ze sibiřského stalinského lágru Ivan Denisovič v ekranizaci proslulého románu Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Denisoviče (r. C. Wrede) a francouzský mim Antoine Moreau, přinucený nacisty k vystoupení v židovském ghettu, v dramatu Poslední motýl (r. K. Kachyňa). Dnes se T. C. věnuje zejména divadelní činnosti. 1989 pobýval v Československu v rámci natáčení snímku Poslední motýl. Od 1973 je ženatý s herečkou Cheryl Kennedyovou.