Když jí byl rok, otec zemřel. Jako osmiletá začala studovat klasický tanec u Any Lazarové a od čtrnácti let se věnovala baletu. Roku 1975 hostovala v populárním TV pořadu Un, dos, tres responda otra vez (Jedna, dva, tři, odpověz ještě...

Životopis

Když jí byl rok, otec zemřel. Jako osmiletá začala studovat klasický tanec u Any Lazarové a od čtrnácti let se věnovala baletu.

Roku 1975 hostovala v populárním TV pořadu Un, dos, tres responda otra vez (Jedna, dva, tři, odpověz ještě jednou), který posléze sama moderovala stejně tak jako další pořad 625 líneas (1977, 625 linek).

Od pol. 70. let sbírala herecké zkušenosti před film. kamerou a na divadle jako členka souborů Tirsa de Moliny a Luise Prendese. Zájem film. a TV tvůrců o ní vzrostl během 80. let, kdy se ve své vlasti stala jednou z nejpopulárnějších mladých hereček. Do mezinárodního povědomí ji uvedl zejm. režisér Vicente Aranda, který v ní nalezl půvabnou protagonistku mnoha svých filmů; za roli manželky potulného zloděje ve snímku El Lute, jdi nebo chcípni obdržela cenu na MFF v San Sebastianu 1987 a úlohou mladé vdovy Luisy v melodramatu Milenci si vysloužila Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně 1991.

Prosadila se rovněž v zahraničí, zejm. ve Francii, kde se dokonce rolí žárlivé milenky Belly z psychologického dramatu Měsíc v kanálu (r. J.-J. Beineix) ucházela o Césara 1983, na něhož byla znovu navržena o rok později za postavu krásné kleptomanky Patty v dramatu z vězeňského prostředí Účet (r. D. Amar).

Ke zvýšení její světové popularity přispěl v poslední době režisér Pedro Almodóvar, v jehož milostné komedii Spoutej mě! vytvořila ústřední part herečky druhořadých filmů Mariny a jako TV hlasatelka Rebecca, které komplikuje život dávné trauma, zaujala v jeho melodramatické komedii s kriminální zápletkou Vysoké podpatky.

Za roli ve filmu Nikdo o nás nemůže mluvit, když jsme mrtví (r. A. Diaz Yanes) byla oceněna Stříbrnou mušlí na MFF v San Sebastianu 1995.