Vladimír Drha, dnes již představitel zralé střední generace, jedna z nejvýraznějších osobností české filmové a televizní tvorby, se narodil 7.5.1944. Jeho všestrannost a scenáristická erudice mu dala možnost vyniknout i na poli dokumentu – a to již v druhé polovině 60.let (On o stoupající hvězdě K.Gotta, O malém světě), tak i mnohem později: jeho celovečerní dokument Velká pardubická koňská opera (1999) například získal Velkou cenu a Cenu za nejlepší dokument na MFF sportovních filmů v Liberci.

Drha rovněž patří k významným osobnostem televizní dramatické tvorby. Vrchol českého televizního filmu 80.let (navzdory nelibosti tehdejších oficiálních míst) tvoří právě Drhovy snímky Chladna zrána, Radostné události a Restaurace, k nimž v následujícím desetiletí přiřadil mimo jiné dvoudílného Čechovova Racka, Pierotem oceněný televizní film Na krásné vyhlídce, jakož i snímky Král a blázen (podle scénáře MARTINA ŠAFRÁNKA, mj. s hereckým objevením Jiřího Macháčka v titulní roli), Nejsem svůj pes podle stejnojmenné divadelní hry Bolka Polívky a první řada oblíbeného televizního seriálu Nováci pro TV NOVA. V současné době je ústřední režisérskou osobností TV PRIMA – je podepsán po jejími nejúspěšnějšími seriály Bazén, Rodinná pouta III a Velmi křehké vztahy.

Jeho hraná filmová tvorba byla násilně přerušena uprostřed natáčení debutu Návštěvy (podle Z.Salivarové-Škvorecké) počátkem roku 1970 – film zůstal nedokončen, a jako j e d i n ý barrandovský snímek se v archívu nedochoval, protože rozběsnění normalizátoři nechali zničit negativ! K hranému filmu se dostal až po desetileté nucené přestávce – po povídce Věrné milování z triptychu Jak rodí chlap natočil svůj celovečerní kinematografický debut Dneska přišel nový kluk (1981), který získal mnoho festivalových cen – mj. Velkou cenu za debut a Cenu FIPRESCI (kritiky) a FICC (mezinárodní federace filmových klubů) na MFF Karlovy Vary 1982 – a udal tón celé početné vlně vznikajících českých filmů, z pohledu mladých hrdinů kriticky zachycujících stav společnosti. Z dalších snímků jmenujme zejména Mezka (1983), Do zubů a do srdíčka (1985), Citlivá místa (1987) a Muka obraznosti (1989), dále pohádky Jestřábí moudrost (1989), O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli (1996) a O perlové panně (1997). Zatím posledním Drhovým celovečerním filmem je Početí mého mladšího bratra (2000), který mj. získal Zvláštní cenu mezinárodní poroty filmových klubů FICC na Finále Plzeň a byl uveden v hlavní soutěže MFF Moskva, což tehdy znamenalo po třech letech opět účast českého filmu v zahraniční soutěži nejvyšší festivalové kategorie A.