Herečka, režisérka, tanečnice a zpěvačka Adéla Gáborová se narodila v okrese Humenné, dětství prožila v Košicích a celou svoji kariéru prožila v Nitře. Kromě herectví se Gáborová často zapojovala i do různých alternativních projektů, ráda pracovala s posluchači kněžského semináře Theologické fakulty, s ochotníky i recitátory, která připravovala na různé soutěže. Matka režiséra Petra Gábora byla také oblíbenou profesorkou herecké tvorby na fakultách loutkového a činoherního herectví Vysoké školy muzických umění Bratislava a pracovala jako předsedkyně Sdružení divadelníků na Slovensku.
Adéla Gáborová prohrála svůj boj s dlouhou a těžkou chorobou a zemřela jako významná osobnost slovenské kultury ve věku 67 let.

Divadlo:
Hereckou dráhu zahájila Gáborová r. 1961, když po absolutoriu herectví na Vysoké škole muzických umění v Bratislavě nastoupila do Divadla Andreje Bagára v Nitře, které se od té doby stalo jejím divadelním domovem. Za téměř 45 let práce na tomto jevišti vytvořila 14o rozličných postav a již od počátku své umělecké kariéry poutala schopností analyzovat postavu a dát jí psychologickou přesvědčivost. Herecké umění rozvíjela Gáborová v mnoha režiích, pod Pavlem Hasprou, Josefem Bednárikem, Janem Antonínem Pitínským, Vladimírem Morávkem i dalších. Doménou divadelního herectví Gáborové se staly složité ženy s nejednoznačným složitým charakterem, kterým vtiskla dynamiku s přídechem tragiky a melancholie. Složité herecké kreace, které jeviště Gáborové nabídlo, dostatečně zobrazovaly její výjimečný talent a cit pro postavu. Postupem času se z A. Gáborové stala u lidí oblíbená dramatická herečka a pro odborníky jedna z nejvýraznějších osobností a opor slovenského divadla. Protože ve svých rolích Gáborová spojovala lyriku s dramatičností, hrála převážně náročné postavy světového divadelního repertoáru. Byla Lady Macbeth, Kapuletovou ve Shakespearově Romeovi a Julii; služkou v Domě Bernardy Alby; Arkadinou v Rackovi A.P: Čechova; Kristínou v drámě Smutek sluší Elektře nebo Marií Stuartovnou ve stejnojmenném Schillerově dramatu. Spontánní a přirozené herectví A. Gáborové se ale osvědčilo nejenom v tragediích, ale též v mnoha komediích a muzikálech. Ostatně role Jekatěriny z muzikálu Divotvorný hrnec byla Gáborové poslední divadelní úlohou. Nezapomenutelné výkony podávala Adéla Gáborová také v monodramatech. Její představení Dnešní Medea bylo ozdobou nejednoho divadleního festivalu a právě proto ji tento specifický herecký obor vynesl nesmrtelný přídomek 1. dáma slovenské monodramy.

Film, rozhlas, televize:
A. Gáborové jako herečky s přístupem, pokorou i nasazením si všímali také filmaři a s nimi natočila okolo 3o celovečerních filmů a 12o filmů televizních. Hlas Gáborové budeme stále slýchat díky dabingovým studiím a četným rozhlasovým inscenacím. Adéla Gáborová dokázala i na četných televizních záznamech divadelních muzikálových představení, že byla umělkyní velkých rozměrů.
Tituly a ocenění: Za ztvárnění titulní úlohy Lady Macbeth v Shakespearově hře Macbeth získala v r. 1999 Gáborová prestižní slovenské divadelní ocenění Desky pro nejlepší herecký výkon roku. V r. 2oo6 udělil na bratislavském hradě u příležitosti Státního svátku Adéle Gáborové slovenský president Ivan Gašparovič za její významné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky v oblasti divadla nejvyšší státní vyznamenání Pribinův kříž II. třídy.