Adolf Loos byl klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu.
Spolu s Leopoldem Bauerem, Josefem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou...
Životopis
Adolf Loos byl klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu.
Spolu s Leopoldem Bauerem, Josefem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu.
Brněnský rodák Adolf Loos se po studiích na průmyslové škole v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity má pamětní desku) usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. Na secesní vídeňský vkus působil jeho asketický účelný styl jako červená barva na býka. Architekti jako on prý nepotřebují tužku, stačí jim guma. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken) a terasový Scheuův dům bodří Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím.
Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.
Stavby a realizace:
- Café Museum ve Vídni (1899);
- Haus Steiner (Steinerův dům) ve Vídni (1910);
- Manzovo knihkupectví ve Vídni
- American Bar ve Vídni
- obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni (1911);
- Haus Scheu ve Vídni (1913);
- Cukrovar a vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna (1915);
- Vila majitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna (1917);
- Dům a studio Tristana Tzary v Paříži (1926);
- Müllerova vila v Praze (1930);
Řada bytových interiérů v Plzni :
- byt v Bendově ul. 10 (1930-1931) - movitá kulturní památka
- Klatovská tř.12 (1929);
- Klatovská tř.140 (1930);
- Klatovská tř.19 (1931-1932);
- byt v Husově ul.20 (1931-1932);
- Klatovská tř.110 (1931-1934);
- přestavba domu v Husově ul.58 (1928-1929);
- Weinerův byt na nám. Republiky 22 (1931);
Spolu s Leopoldem Bauerem, Josefem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu.
Brněnský rodák Adolf Loos se po studiích na průmyslové škole v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity má pamětní desku) usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. Na secesní vídeňský vkus působil jeho asketický účelný styl jako červená barva na býka. Architekti jako on prý nepotřebují tužku, stačí jim guma. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken) a terasový Scheuův dům bodří Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím.
Loos odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.
Stavby a realizace:
- Café Museum ve Vídni (1899);
- Haus Steiner (Steinerův dům) ve Vídni (1910);
- Manzovo knihkupectví ve Vídni
- American Bar ve Vídni
- obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni (1911);
- Haus Scheu ve Vídni (1913);
- Cukrovar a vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna (1915);
- Vila majitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna (1917);
- Dům a studio Tristana Tzary v Paříži (1926);
- Müllerova vila v Praze (1930);
Řada bytových interiérů v Plzni :
- byt v Bendově ul. 10 (1930-1931) - movitá kulturní památka
- Klatovská tř.12 (1929);
- Klatovská tř.140 (1930);
- Klatovská tř.19 (1931-1932);
- byt v Husově ul.20 (1931-1932);
- Klatovská tř.110 (1931-1934);
- přestavba domu v Husově ul.58 (1928-1929);
- Weinerův byt na nám. Republiky 22 (1931);