Alan Arkin je na divadelních prknech, na plátně a v televizi uznávaným hercem velkého talentu. Vyrůstal v Brooklynu v židovské rodině, jejíž předkové pocházeli z Německa a Ruska. Vzdělání získal na Los Angeles City College a potom studoval drama na Bennington College. Uměleckou kariéru začínal na sklonku 50. let jako zpívající kytarista folkové skupiny The Tarriers (1956 napsal a nahrál dokonce písňový hit The Banana Boat Song), než se připojil k satirickému souboru Chicago Second City, na jehož improvizovaných revuálních produkcích se podílel nejen herecky, ale také autorsky a režijně.

Po návratu do New Yorku poč. 60. let hrál a režíroval na mimobroadwayských scénách, kde zaujal zejména inscenací černé komedie Julesa Feiffera Malé vraždy, kterou také převedl 1971 pod stejným názvem do film. podoby. 1963 úspěšně debutoval na Broadwayi v komedii Carla Reinera Vstupte se smíchem, jež mu vynesla ceny Tony a Theatre World Award. Před filmovou kamerou se prosadil hned svou první rolí ruského námořního důstojníka Rozanova, za jejíž ztvárnění v komedii o zbloudilé sovětské ponorce v amerických vodách Rusové přicházejí! (r. N. Jewison) obdržel Zlatý glóbus 1966 a byl nominován na Oscara 1966. Režíroval také televizní adaptaci broadwayské divadelní hry Twigs, ve které hrála Carol Burnett, a v The Visitor s Jeffem Danielsem, Swoozie Kurtz a Julií Hagerty, které bylo ve světě několikrát oceněno.

Minul ho rovněž Oscar 1968, na něhož byl navržen za úlohu hluchoněmého rytce Johna Singera, který neunese tíži své osamělosti a raději volí dobrovolnou smrt, v psychologickém dramatu Srdce je osamělý lovec (r. R. E. Miller). Působivý portrét psychopata předvedl v thrilleru Čekej do tmy (r. T. Young), kde ztělesnil zločince Harryho Roata, který násilím vymáhá od slepé mladé ženy (Audrey Hepburnová) zásilku narkotik, náhodně ukrytou v jejím bytě. Podobně jako na divadle také ve filmu s jeho hereckým naturelem nejlépe souzněly tragikomické postavy frustrovaných a smolařských hrdinů, kteří se však trpně nepoddávají ranám osudu, ačkoliv jejich zápas je často předem odsouzen k nezdaru. Jako oběť zákeřné vraždy končí svůj marný souboj s absurdní a cynickou vojenskou zvůlí letecký důstojník Yossarian, jemuž se zprotivily stále nesmyslnější rozkazy nadřízených, v protiválečném satirickém snímku podle románu Josepha Hellera Hlava 22 (r. M. Nichols).

Příležitostně se věnuje také film. a TV režii; po nadotočení krátkých filmů T.G.I.F. (1967) a People Soup (1969, Lidová polévka), který získal nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší krátký film, si vyzkoušel své schopnosti za kamerou při realizaci celovečerních hraných snímků, černých komedií Malé vraždy a Výprodej při požáru, v nichž navíc ještě hrál. Jako host vystoupil v TV seriálech East Side/West Side, St. Elsewhere Chicago Hope (Nemocnice Chicago Hope - ČTV). Mj. režíroval pilotní díl seriálu Fay a dvě epizody seriálu Trying Times (Těžké časy).

V poslední době zaujal úlohou zoufalého realitního agenta George Aaronowa, jednoho ze zaměstnanců firmy, jejíž vedení vyhlásí nelítostnou soutěž, ve filmovém přepisu dramatu Davida Mameta Konkurenti (r. J. Foley). Proslavil se rovněž jako autor několika knih z oblasti dětské literatury, sci-fi a jógy: Tony's Hard Work Day (1972, Tonyho perný pracovní den), Halfway Through the Door: An Actor's Journey Towards the Self (1979, Jednou nohou ve dveřích: Hercova cesta do sebe), The Clearing (1986, Paseka), The Lemming Condition (1989, Lumíkův stav) a Some Fine Grandpa (199?, Bezva děda). Nadace The Book Sellers of America jeho knihy umístila na prestižní místo do knihovny Bílého domu. V roce 1998 zrežíroval, zahrál si a spolupodílel se na realizaci úspěšného titulu Eh?, v němž se objevil i Dustin Hoffman. Jeho další snímky jsou například: Then and Now, Dokud nás smrt nerozdělí, Střihoruký Edward, Havana, Four Days in September, Matka noc, Brloh v Beverly Hills, Gattaca, Steal Big, Steal Little, Jakob Lhář, Jasný terč, Zlatíčka pro každého, Třináct rozhovorů o tomtéž, Dárek z lásky, The Novice, Pancho Villa osobně a Firewall. Arkin hrál v ceněné sérii 100 Centre Street v produkci A&E, kterou napsal a režíroval Sidney Lumet. Z dalších projektů uveďme na Emmy nominovaný snímek Akta Pentagon z produkce FX Network a Útěk ze Sobiboru.

Napsal jednoaktovou komedii Virtual Reality (Virtuální realita), kterou 1998 sám zinscenoval na mimobroadwayské scéně Manhattan Theatre Club a se svým synem Anthonym v ní vytvořil jediné dvě postavy. Nevzdal se zcela ani svých hudebních ambicí. 1955-60 byl ženatý s Jeremy Yaffeovou a jeho druhou manželkou je od 1964 herečka a spisovatelka Barbara Danaová. Synové z prvního manželství Adam (nar. 1956) a Matthew (nar. 1960) Arkinové i nejmladší syn Anthony Arkin (nar. 1965) se také věnují herectví.

Autor: Miloš Fikejz