Mgr. Aleš Březina je český hudební skladatel a muzikolog, který se zabývá především osobností a dílem Bohuslava Martinů. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů.ŽivotVystudoval hudební konzervatoř v Plzni (obor housle) a muzikologii na Karlově...
Životopis
Mgr. Aleš Březina je český hudební skladatel a muzikolog, který se zabývá především osobností a dílem Bohuslava Martinů. Je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů.
Život
Vystudoval hudební konzervatoř v Plzni (obor housle) a muzikologii na Karlově univerzitě v Praze a na univerzitě v Basileji. Věnuje se dílu Bohuslava Martinů, o němž napsal řadu studií, od roku 1994 působí jako ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Řídí kritické souborné vydání děl Martinů a sám připravil kritická vydání několika jeho skladeb.
V roce 1998 úspěšně zrekonstruoval původní verzi opery Bohuslava Martinů Řecké pašije, která pak byla uvedena na hudebním festivalu v Bregenzu ve světové premiéře.
Kromě Bohuslava Martinů popularizuje i další hudební skladatele (Leoše Janáčka, Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova) i v televizních pořadech České televize, rakouské televize ORF a televizního programu 3SAT, jejichž byl spoluautorem.
Skladatelská tvorba
Březina složil hudbu k více než 20 filmům např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern) a Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Sukničkáři). Za svou filmovou hudbu byl 2x nominován na cenu Český lev, za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. Soundtracky vyšly u firem Sony Bonton Music a Milan Records v Paříži.[1] Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Šimonem Cabanem, Martinou Schlegelovou ad.
Pro zpěvačku Soňu Červenou zkomponoval melodram A-ha! a pracoval na opeře o osudech Milady Horákové s názvem Zítra se bude aneb Hra na proces na libreto Jiřího Nekvasila. Opera Zítra se bude aneb Hra na proces, která od premiéry v roce 2008 měla více než 70 vyprodaných repríz nejen v Praze, ale i na řadě míst České republiky, v Nitře, Vratislavi a Helsinkách a je dodnes na repertoáru Divadla Kolowrat (cena nadace Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010).
Dále napsal např. Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory a smyčcový kvintet a cembalový cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha). V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. V září 2011 měla v Terešově premiéru jeho kantáta Terešov 1361, kterou složil jako komunitní edukativní projekt k výročí 650 let od první písemné zmínky o této západočeské obci.
V dubnu 2012 měl premiéru dokumentární film Olgy Sommerové Věra 68 o Věře Čáslavské, ve stejném měsíci se uskutečnila premiéra inscenace Beaumarchaisovy Figarovy svatby v ND Praha (režie Michal Dočekal). V září 2012 uvede Karel Košárek s Pražskou komorní filharmonií ve světové skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. Ve stejném měsíci přijde do kin dokumentární film Olgy Špátové Největší přání 3, ke kterému složil hudbu a ve dvou jeho písních zpívá Aneta Langerová. V listopadu 2012 uvede chlapecký sbor Boni pueri s Filharmonií Hradec Králové novou verzi Březinova Requiem pro sóla, sbor a orchestr.
Život
Vystudoval hudební konzervatoř v Plzni (obor housle) a muzikologii na Karlově univerzitě v Praze a na univerzitě v Basileji. Věnuje se dílu Bohuslava Martinů, o němž napsal řadu studií, od roku 1994 působí jako ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Řídí kritické souborné vydání děl Martinů a sám připravil kritická vydání několika jeho skladeb.
V roce 1998 úspěšně zrekonstruoval původní verzi opery Bohuslava Martinů Řecké pašije, která pak byla uvedena na hudebním festivalu v Bregenzu ve světové premiéře.
Kromě Bohuslava Martinů popularizuje i další hudební skladatele (Leoše Janáčka, Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova) i v televizních pořadech České televize, rakouské televize ORF a televizního programu 3SAT, jejichž byl spoluautorem.
Skladatelská tvorba
Březina složil hudbu k více než 20 filmům např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern) a Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Sukničkáři). Za svou filmovou hudbu byl 2x nominován na cenu Český lev, za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. Soundtracky vyšly u firem Sony Bonton Music a Milan Records v Paříži.[1] Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Šimonem Cabanem, Martinou Schlegelovou ad.
Pro zpěvačku Soňu Červenou zkomponoval melodram A-ha! a pracoval na opeře o osudech Milady Horákové s názvem Zítra se bude aneb Hra na proces na libreto Jiřího Nekvasila. Opera Zítra se bude aneb Hra na proces, která od premiéry v roce 2008 měla více než 70 vyprodaných repríz nejen v Praze, ale i na řadě míst České republiky, v Nitře, Vratislavi a Helsinkách a je dodnes na repertoáru Divadla Kolowrat (cena nadace Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010).
Dále napsal např. Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory a smyčcový kvintet a cembalový cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha). V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. V září 2011 měla v Terešově premiéru jeho kantáta Terešov 1361, kterou složil jako komunitní edukativní projekt k výročí 650 let od první písemné zmínky o této západočeské obci.
V dubnu 2012 měl premiéru dokumentární film Olgy Sommerové Věra 68 o Věře Čáslavské, ve stejném měsíci se uskutečnila premiéra inscenace Beaumarchaisovy Figarovy svatby v ND Praha (režie Michal Dočekal). V září 2012 uvede Karel Košárek s Pražskou komorní filharmonií ve světové skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. Ve stejném měsíci přijde do kin dokumentární film Olgy Špátové Největší přání 3, ke kterému složil hudbu a ve dvou jeho písních zpívá Aneta Langerová. V listopadu 2012 uvede chlapecký sbor Boni pueri s Filharmonií Hradec Králové novou verzi Březinova Requiem pro sóla, sbor a orchestr.