Aleš Brichta se narodil 9. srpna 1959 v Praze. S hudbou začínal ještě ve školních lavicích. Nejprve jej ovlivnila americká country. Jako by hudba drsných chlapíků předznamenala jeho pozdější vývoj a směr. V pubertě přičichl k rockové hudbě a...

Životopis

Aleš Brichta se narodil 9. srpna 1959 v Praze. S hudbou začínal ještě ve školních lavicích. Nejprve jej ovlivnila americká country. Jako by hudba drsných chlapíků předznamenala jeho pozdější vývoj a směr. V pubertě přičichl k rockové hudbě a později vedle studia na vysoké škole ekonomické postupně vystřídal několik skupin. Mihl se v Kentauru, Projektilu, aby se vzápětí opět objevil v Apadu, z něhož záhy vykrystalizovalo jádro pozdější legendy jménem Arakain.

Rok 1982 byl pro český rock i metal zásadní. Narodil se Arakain a začala se psát nová kapitola tehdy ještě jednotné československé tvrdé scény. Ve skupině od počátku patřil k vůdčím osobnostem. Vedle zpěvu nejdříve hrál i na kytaru (jeden čas i na baskytaru) a byl podepsán pod veškerým repertoárem. Ale nejen to. Zároveň byl i kapelníkem, tedy člověkem, na jehož šikovnosti – případně neschopnosti – záleželo, jestli soubor bude existovat, či nikoliv. On žehlil kdejaké nepřístojnosti, které tehdejší zřízení nebylo v žádném případě ochotné přehlížet.

Ing. Aleš Brichta se postupně stával mluvčím a vzorem celé generace \'mániček\' v osmdesátých letech. Úryvky z jeho textů se objevovaly dokonce na svatebních oznámeních! Jeho popularita táhla celý Arakain. Ten se zase stal vzorem pro tvrdý metal a příkladem, který přitáhl mnoho mladých lidí k poslechu tehdy téměř ilegální hudby. V druhé polovině osmdesátých let se ke kapele přidala Lucie Bílá a fanouškům dodnes vděčí za neutuchající přízeň. Aleš prosadil několik rozhlasových a singlových nahrávek, a přestože byla formaci jeden čas dokonce zastavena koncertní činnost, dokázal prosadit Arakain na největší metalové festivaly do Polska, koncerty do Ruska, což vše vyústilo v natáčení dlouhohrajícího alba Thrash The Trash. Ačkoliv vyšlo až krátce po revoluci, jasně dokumentovalo, kam se český metal vyvinul. Svým způsobem to byl milník, jenž dokazoval, že jsme prostřednictvím podobně tvrdě si za svým jdoucích souborů schopni konkurovat Západu.

Aleš Brichta měl v té době za sebou několik dalších aktivit, především na poli pořadatelském. Jeho zásluhou u nás hráli Running Wild, uskutečnil se obří podnik Metalmanie.

Vedle mateřské skupiny, která každý rok zásobovala posluchače novou deskou, se objevil na řadě jiných desek jako host, textoval kupříkladu pro Olympic, Burmu Jones a mnoho dalších kolegů. V roce 1992 se stal nejoblíbenějším zpěvákem v republice v anketě Černá vrána, na jejímž základě další rok vznikl úspěšný projekt Zemětřesení. Ten nesl nedokončený odkaz největšího českého hardrockového zpěváka Jiřího Schelingera. Pozoruhodným projektem se také stal Hattrick, textově se zabývající fotbalovou tematikou. Ten měl koncertní premiéru na Rockových Vánocích v pražské Lucerně, což je další skutečně živá aktivita rockového věrozvěsta. V současné době se uvažuje o obnovení činnosti tohoto zajímavého tělesa.

Aleš Brichta čichl i k muzikálovým prknům. Jesus Christ Superstar oslovil snad každého rockera. Aleš se změnil na Piláta, byť ne na dlouho. Později produkoval velmi úspěšný muzikál na ledě Mrazík a několik dalších skupin (Doga, Škwor…). V roce 1994 se paralelně vydal na sólovou dráhu, byť trošku náhodně. Za vším stál osudový kytarista Mirek Mach, jehož klid a nadhled je přesným protipólem Aleše. Možná proto jim spolupráce stále tak šlape. Do dnešních dnů vydali pět řadových alb, jednu videokazetu a oblíbené Best of s několika raritami. Za sebou mají také tři souvislá turné. Zvlášť vydařené bylo to po boku Petra Jandy, olympické legendy tuzemského bigbítu. Není vyloučené, že oba vokalisté spolu ještě nachystají svým fanouškům nejedno překvapení… Na konci milénia ještě rozběhl internetový obchod Rocknet, který se zabýval prodejem hudby po síti. Žel, z jistých legislativních důvodů byl později pozastaven.

Po rovných dvaceti letech, tedy v roce 2002, Aleš opustil po vzájemných neshodách Arakain a pustil se do práce hned na několika frontách. Vedle provozování rockového nonstopu BumBar se úspěšný interpret několikrát angažoval i v politice (přispěl k urychlení ostudné volby prezidenta České republiky), sestavil novou skupinu Grizzly (ta má v současnosti uměleckou pauzu), de facto ‘posmrtně‘ vydal DVD Arakain – 20 let natvrdo, které obrazově doprovází stejnojmennou knihu, na níž se vydavatelsky rovněž nemalou měrou podílel. Naplno obnovil sólovou kariéru, jak v malé komorní unplugged podobě, tak v plnokrevném provedení; a v neposlední řadě zkraje roku 2003 rozběhl vydávání rockového čtrnáctideníku Rockshock, který se zaměřuje ve velké míře na tuzemskou scénu. Aby toho nebylo málo, v posledních měsících hraje za několik klubů fotbal a angažuje se i na poli sci-fi literatury - k aktuálnímu albu Anděl posledního soudu nachystal stejnojmennou povídkovou knížku a jedním z deseti autorů je také on sám, čímž se hrdě postavil vedle takových borců, jako je kupříkladu Ondřej Neff. Jak se zdá, od Aleše se v budoucnu dočkáme ještě nejednoho hudebního dárečku...