Alexandr Leonidovič Kajdanovskij

herec, režisér

Narození:
23. července 1995
Úmrtí:
2. prosince 1995, důvod: infarkt
Pochází z dělnické rodiny. Roku 1965 ukončil Rostovské umělecké učiliště, poté roku 1966 Divadelní učiliště B. V. Ščukina a stal se hercem Akademického divadla Jevgenije Vachtangova (1969-71), hercem MCHAT (1971-72).Od roku 1972 pracoval na volné...

Životopis

Pochází z dělnické rodiny. Roku 1965 ukončil Rostovské umělecké učiliště, poté roku 1966 Divadelní učiliště B. V. Ščukina a stal se hercem Akademického divadla Jevgenije Vachtangova (1969-71), hercem MCHAT (1971-72).Od roku 1972 pracoval na volné noze.

Jeho první výraznější rolí byla aristokratická postava Mr. Astleye, který byl ztělesněním důstojnosti a cti, velkorysosti a tolerance, v přepisu Dostojevského povídky Hráč (r. A. Batalov).

Do širšího diváckého povědomí však vstoupil díky westernově pojatému snímku z doby občanské války Svůj mezi cizími (r. N. Michalkov). Postavu deklasovaného bělogvardějského důstojníka zahrál natolik nekonvenčně a proti všem šablonám, že předznamenala jeho další životní ztroskotance a desperáty v několika dobrodružných filmech (Ztracená expedice, Zlatonosná řeka, Nejdražší zlato světa).

Každému ze svých hrdinů vdechl tragický rozměr zlomeného osudu, historickou a individuální konkrétnost psychického ustrojení a gest. Bohaté spektrum jeho hereckých možností se ozřejmilo na přelomu 70. a 80. let, kdy vytvořil svoji patrně nejzásadnější film. roli - titulního hrdinu existenciálního podobenství podle filozofické sci-fi povídky bratrů Strugackých Stalker (r. A. Tarkovskij). Postava dobrodruha, psance, hledače pokladů a zkušeného průvodce, posedlého výpravami do Zóny, v níž probíhají tajuplné procesy časoprostorových změn, zosobňuje jakýsi úběžník víry, naděje a všeobjímající lásky k bližnímu. Touto rolí uzavřel A. K. jednu životní etapu a v pětatřiceti letech se přeorientoval na režii.

V roce 1984 ukončil Vyšší kurzy scenaristů a režisérů při Goskinu (režisérské oddělení), kde natočil krátké filmy Sad (1983, Zahrada) podle J. L. Borgese, Iona, ili chudožnik za rabotoj (1984, Jonáš aneb Umělec při práci) podle povídky A. Camuse, Prostaja smerť (1985, Obyčejná smrt) na motivy novely L. N. Tolstého Smrt Ivana Iljiče.

Od roku 1985 byl režisérem film. studia Mosfilm, v jehož rámci realizoval dva celovečerní hrané filmy: mystické drama Host na motivy povídky J. L. Borgese Evangelium sv. Marka (cena na MFF v Locarnu 1988) a absurdní surrealistické drama z Kaliningradu poč. 50. let, kam přijíždí vyšetřovatel z moskevské prokuratury objasnit složitý kriminální případ Žena prodavače petroleje.

V roce 1993 zkompletoval videosnímek o životě a díle Sergeje Paradžanova Maestro. V 90. letech se herecky uplatnil ve filmech evropských režisérů. Hlavní roli excentrického kněze Andrzeje, u něhož hledá pomoc studentka medicíny s telekinetickými schopnostmi (Marine Deltermeová), vytvořil v psychologickém dramatu Listopad (r. Ł. Karwowski).

A. K. byl hostem festivalu Forum mladého filmu v Bratislavě 1992 a byl členem poroty MFF v Cannes 1994.