Alois Jelen byl hudební skladatel, archivář a český vlastenec.

Narodil se 11. května 1801 ve Světlé nad Sázavou. Protože projevoval velké nadání, poslal ho otec, světelský učitel, do Prahy na gymnaziální studia. Po otcově smrti byl dvanáctiletý Alois odkázán jen na své síly a na blahovůli mecenášů, díky jejichž podpoře se vypracoval na vynikajícího hudebníka a zpěváka a získal místo tenoristy na kůru Týnského chrámu.

Po skončení studií roku 1820 nastoupil do státní služby u gubernia Království českého, kde pracoval v archivu a stal se vynikajícím znalcem starých listin. Jako hudebník se zabýval skládáním českých sólových i sborových písní církevního i světského obsahu, působil též jako operní pěvec. Přesvědčený vlastenec Jelen se silně angažoval v českém národním hnutí a veřejnosti byl dobře znám již před revolučním rokem 1848, kdy byl zvolen říšským poslancem za Vlašimsko. Z jeho činností proslula zvláště Žofínská (Žofiina) akademie, významný hudební spolek, jehož pěvecký sbor v roce 1840 založený a po čtyři léta řízený přísným sbormistrem Jelenem rychle dosáhl neslýchané dokonalosti a značně přispěl k povznesení českého národního sebevědomí. Po rozchodu s akademií se Jelen věnoval soukromému vyučování hudbě a řízení hudebního ruchu v kostelích a spolcích, především v Měšťanské besedě pražské. Jeho nejznámější skladba je Zasviť mi ty slunko zlaté (slova napsal Karel Drahotín Villani). Roku 1849 byl jmenován ředitelem archivu ministerstva vnitra ve Vídni, kam se s rodinou přestěhoval, často ale navštěvoval Prahu a rodné Čechy. Při jedné z těchto cest zemřel náhle dne 15. října ve Chvalech u Prahy, kde byl také pohřben. Po 30 letech byly jeho ostatky přeneseny do Brandýsa nad Labem a uloženy v hrobce rodiny jeho dcery.

Je po něm pojmenována ulice Jelenova, která vede z hlavního světelského náměstí Trčků z Lípy přes Sázavu a ve které stojí jeho rodný dům (čp. 101).