Andoni Zubizarreta je španělský fotbalový brankář.
První milník jeho sportovní kariéry přišel 19.září 1981, kdy debutoval v prvním mužstvu Bilbaa proti Atléticu Madrid v nejvyšší španělské soutěži. Zubizarreta hájil svatyni červenobílých "lvů"...
Životopis
Andoni Zubizarreta je španělský fotbalový brankář.
První milník jeho sportovní kariéry přišel 19.září 1981, kdy debutoval v prvním mužstvu Bilbaa proti Atléticu Madrid v nejvyšší španělské soutěži. Zubizarreta hájil svatyni červenobílých "lvů" po šest sezón. Bylo to slavné období pro nejtradičnější baskický klub. Pod vedením trenéra Javiera Clementeho vyhrál Athletic dvakrát za sebou španělskou ligu a v roce 1984 přidal i španělský pohár a Superpohár.
Vynikající výkony znamenaly pro Zubizarretu i pozvánku do reprezentace. Svojí premiéru si odbyl 23.ledna 1985 v utkání proti Finsku, které Španělsko vyhrálo 3:1. Mladý Bask nahradil mezi třemi tyčemi legendárního Arconadu.
Ovšem nejvýznamnější fotbalový přestup uskutečnil Andoni Zubizarreta po mistrovství světa v Mexiku v roce 1986. V té době nebylo na Pyrenejském poloostrově lepšího brankáře. Opora španělské reprezentace tehdy začala oblékat dres FC Barcelona. V hlavním městě Katalánska dozrál Zubizarreta jako brankář a zažil tu své největší profesionální úspěchy.
Začátky však nebyly procházka růžovou zahradou. Nová posila musela svými výkony posadit na lavičku svého krajana Urrutiho, který tehdy byl pro fanoušky Barcelony modlou. Přesto se mu to mimo jiné i díky důvěře anglického trenéra Terryho Venablese podařilo. Zubizarreta se také kouči i publiku patřičně odvděčil a hned v první sezóně za katalánský klub získal trofej Zamora pro brankáře, který obdržel za celý ročník nejméně gólů.
Zubizarretův styl byl strohý, nepotrpěl si na efekt, byl jistý ve vzduchu a skvěle se dokázal postavit na pravé místo. Jeho osobnost ho učinila kapitánem a jedním z vůdců FC Barcelona po řadu let. Jeho slabinou byla hra nohama. To se ale změnilo s příchodem nizozemského trenéra Johana Cruyffa, který vyznával ofenzivní pojetí hry. To vyžadovalo od Zubizarrety, aby hrál ve větší vzdálenosti před svou brankou, protože i obrana před ním bývala často vysunutá.
Oněch osm let, po kterých stál Zubizarreta v brance Barcelony, bývá mnohými považováno za nejúspěšnější éru v historii klubu. V tehdejším "Dream Teamu" hráli vedle "Zubiho", jak ho přezdívali fanoušci, také Bakero, Ronald Koeman, Josep Guardiola, Michael Laudrup, Christo Stoičkov a Romário.
Slavné období ověnčilo Zubizarretu čtyřmi ligovými tituly a dvěma španělskými poháry a Superpoháry. I na evropském kolbišti se Barceloně dařilo. V roce 1989 získala Pohár vítězů pohárů a v roce 1992 na anglickém stadionu Wembley poprvé ve své historii i nástupce PMEZ, Ligu mistrů. Ve finále vyhrál katalánský celek brankou Koemana až v prodloužení 1:0, ovšem za pohár vděčil ve velké míře i Zubizarretovi, který předvedl několik skvělých zákroků a uhájil čisté konto. V tomtéž roce potvrdila Barcelona evropskou hegemonii a vystavila si do vitríny na Nou Campu i evropský Superpohár.
Další finále Ligy mistrů o dva roky později už mělo pro Zubizarretu podstatně trpčí příchuť, protože jeho tým podlehl v Athénách AC Milán vysoko 0:4. Snad i tento fakt přispěl k tomu, že Zubizarretovi nebyla prodloužena v Barceloně smlouva. Baskický brankář ve stejném roce odešel do Valencie, kde chytal ještě čtyři roky na vrcholné úrovni. Barceloně trvalo velice dlouho než našla kvalitního gólmana. Až dnes ho má ve Víctoru Valdésovi.
Zubizarreta odešel do fotbalového důchodu v 37 letech v roce 1998 po nepovedeném mistrovství světa ve Francii, kde zavinil porážku 2:3 s Nigérií. Španělsku pak nepomohla ani drtivá výhra nad Bulharskem a se šampionátem se předčasně a překvapivě loučilo.
Přes trochu smutný konec své bohaté kariéry se může Zubizarreta ohlédnout za uplynulými roky s hrdostí. Podílel se na úspěšných obdobích dvou předních týmů španělské ligy a získal úspěchy i na mezinárodní scéně. Jen prokletí španělského reprezentačního dresu stejně jako řada vynikajících spoluhráčů nezlomil a v dresu své rodné země žádný titul nezískal.
Přesto je držitelem rekordu v počtu zápasů odehraných za reprezentační celek, bylo jich celkem 126, z toho 16 na mistrovství světa. Tato cifra půjde překonat jen obtížně, Zubizarretovu současnému následníkovi ve španělské brance Ikeru Casillasovi do ní chybí téměř 40 utkání.
Ve španělské lize má Andoni Zubizarreta na kontě celkem 622 zápasů a jako první hráč historie v ní odehrál 50 000 minut. Ani po pověšení kopaček na hřebík svět fotbalu neopustil a působil tři roky v Athleticu Bilbao jako sportovní ředitel, pak pracoval i jako komentátor sportovních událostí a nyní je v křesle sportovního ředile FC Barcelona. Jednou z prvních posil, které i díky přispění dřívějšího brankáře do Barcelony přišly, se pak stal mladý obránce Adriano - klub naopak oputili Rafael Márquez, Thierry Henry či Dmytro Chygrynskiy.
První milník jeho sportovní kariéry přišel 19.září 1981, kdy debutoval v prvním mužstvu Bilbaa proti Atléticu Madrid v nejvyšší španělské soutěži. Zubizarreta hájil svatyni červenobílých "lvů" po šest sezón. Bylo to slavné období pro nejtradičnější baskický klub. Pod vedením trenéra Javiera Clementeho vyhrál Athletic dvakrát za sebou španělskou ligu a v roce 1984 přidal i španělský pohár a Superpohár.
Vynikající výkony znamenaly pro Zubizarretu i pozvánku do reprezentace. Svojí premiéru si odbyl 23.ledna 1985 v utkání proti Finsku, které Španělsko vyhrálo 3:1. Mladý Bask nahradil mezi třemi tyčemi legendárního Arconadu.
Ovšem nejvýznamnější fotbalový přestup uskutečnil Andoni Zubizarreta po mistrovství světa v Mexiku v roce 1986. V té době nebylo na Pyrenejském poloostrově lepšího brankáře. Opora španělské reprezentace tehdy začala oblékat dres FC Barcelona. V hlavním městě Katalánska dozrál Zubizarreta jako brankář a zažil tu své největší profesionální úspěchy.
Začátky však nebyly procházka růžovou zahradou. Nová posila musela svými výkony posadit na lavičku svého krajana Urrutiho, který tehdy byl pro fanoušky Barcelony modlou. Přesto se mu to mimo jiné i díky důvěře anglického trenéra Terryho Venablese podařilo. Zubizarreta se také kouči i publiku patřičně odvděčil a hned v první sezóně za katalánský klub získal trofej Zamora pro brankáře, který obdržel za celý ročník nejméně gólů.
Zubizarretův styl byl strohý, nepotrpěl si na efekt, byl jistý ve vzduchu a skvěle se dokázal postavit na pravé místo. Jeho osobnost ho učinila kapitánem a jedním z vůdců FC Barcelona po řadu let. Jeho slabinou byla hra nohama. To se ale změnilo s příchodem nizozemského trenéra Johana Cruyffa, který vyznával ofenzivní pojetí hry. To vyžadovalo od Zubizarrety, aby hrál ve větší vzdálenosti před svou brankou, protože i obrana před ním bývala často vysunutá.
Oněch osm let, po kterých stál Zubizarreta v brance Barcelony, bývá mnohými považováno za nejúspěšnější éru v historii klubu. V tehdejším "Dream Teamu" hráli vedle "Zubiho", jak ho přezdívali fanoušci, také Bakero, Ronald Koeman, Josep Guardiola, Michael Laudrup, Christo Stoičkov a Romário.
Slavné období ověnčilo Zubizarretu čtyřmi ligovými tituly a dvěma španělskými poháry a Superpoháry. I na evropském kolbišti se Barceloně dařilo. V roce 1989 získala Pohár vítězů pohárů a v roce 1992 na anglickém stadionu Wembley poprvé ve své historii i nástupce PMEZ, Ligu mistrů. Ve finále vyhrál katalánský celek brankou Koemana až v prodloužení 1:0, ovšem za pohár vděčil ve velké míře i Zubizarretovi, který předvedl několik skvělých zákroků a uhájil čisté konto. V tomtéž roce potvrdila Barcelona evropskou hegemonii a vystavila si do vitríny na Nou Campu i evropský Superpohár.
Další finále Ligy mistrů o dva roky později už mělo pro Zubizarretu podstatně trpčí příchuť, protože jeho tým podlehl v Athénách AC Milán vysoko 0:4. Snad i tento fakt přispěl k tomu, že Zubizarretovi nebyla prodloužena v Barceloně smlouva. Baskický brankář ve stejném roce odešel do Valencie, kde chytal ještě čtyři roky na vrcholné úrovni. Barceloně trvalo velice dlouho než našla kvalitního gólmana. Až dnes ho má ve Víctoru Valdésovi.
Zubizarreta odešel do fotbalového důchodu v 37 letech v roce 1998 po nepovedeném mistrovství světa ve Francii, kde zavinil porážku 2:3 s Nigérií. Španělsku pak nepomohla ani drtivá výhra nad Bulharskem a se šampionátem se předčasně a překvapivě loučilo.
Přes trochu smutný konec své bohaté kariéry se může Zubizarreta ohlédnout za uplynulými roky s hrdostí. Podílel se na úspěšných obdobích dvou předních týmů španělské ligy a získal úspěchy i na mezinárodní scéně. Jen prokletí španělského reprezentačního dresu stejně jako řada vynikajících spoluhráčů nezlomil a v dresu své rodné země žádný titul nezískal.
Přesto je držitelem rekordu v počtu zápasů odehraných za reprezentační celek, bylo jich celkem 126, z toho 16 na mistrovství světa. Tato cifra půjde překonat jen obtížně, Zubizarretovu současnému následníkovi ve španělské brance Ikeru Casillasovi do ní chybí téměř 40 utkání.
Ve španělské lize má Andoni Zubizarreta na kontě celkem 622 zápasů a jako první hráč historie v ní odehrál 50 000 minut. Ani po pověšení kopaček na hřebík svět fotbalu neopustil a působil tři roky v Athleticu Bilbao jako sportovní ředitel, pak pracoval i jako komentátor sportovních událostí a nyní je v křesle sportovního ředile FC Barcelona. Jednou z prvních posil, které i díky přispění dřívějšího brankáře do Barcelony přišly, se pak stal mladý obránce Adriano - klub naopak oputili Rafael Márquez, Thierry Henry či Dmytro Chygrynskiy.
