Irský zpěvák a textař Andrew John Hozier-Byrne, známý zkráceně jako Hozier, se narodil 17. března 1990 v asi třiceti tisícovém irském přístavním městě Bray, ležícím 20 kilometrů jihovýchodně od centra Dublinu. K hudbě měl od malička blízko díky...
Životopis
Irský zpěvák a textař Andrew John Hozier-Byrne, známý zkráceně jako Hozier, se narodil 17. března 1990 v asi třiceti tisícovém irském přístavním městě Bray, ležícím 20 kilometrů jihovýchodně od centra Dublinu.
K hudbě měl od malička blízko díky koníčku svého otce Johna Byrneho. Ten sice přes den pracoval v bance, ale ve volném čase, kdy odhodil svůj oblek, se měnil v bluesového hudebníka. Matka Raine Hozier-Byrne je umělkyní, konkrétně tedy malířkou. Andrew má o dva roky staršího bratra Jona, jež se zajímá o filmovou produkci a režii. Z filmových studií má dokonce doktorát a vyučuje je na univerzitě v Dublinu.
Celá rodina vyrůstala pospolu nedaleko Dublinu, v malém městečku Delgany. Andrew začal s psaním písní asi ve svých patnácti letech. Studoval na Delgany National School a později na St Gerard's School v Brayi. Tento “třídní klaun”, jak jej spolužáci nazývali, byl následně přijat na hudební studia na dublinské Trinity College, kterou však nedokončil. Dal totiž přednost nabídce na vytvoření demo nahrávek pro jednu z nejvýznamnějších nahrávacích společností - Universal Music. Ze školy byl tak kvůli chybějícím zkouškám vyloučen. V době, kdy byl ještě na Trinity College se stal členem místního orchestru.
V letech 2009 - 2012 byl členem významného irského sboru Anúna, se kterým koncertoval i mimo Irsko, např. v Holandsku či Norsku. V letech 2009 a 2010 vystoupil na Oxegen festivalu konaném na dostihové závodní dráze v Punchestown. Rok na to dělal předskokana na dublinském koncertě americké indie pop rockové zpěvačky Alexy Winston.
Život naruby aneb “Take Me to Church” vstupenkou do velkého šoubyznysu
Do opravdového světa šoubyznysu byl katapultován v roce 2013 s vydáním EP Take Me to Church. V podstatě se tak stalo díky neuvěřitelnému úspěchu songu nesoucího název celého EP "Take Me to Church". Vokály k tomuto megahitu nahrál na půdě svých rodičů někdy ve dvě v noci. Dema se pak chytla nezávislá nahrávací společnost Rubyworks Records a nabídla mu spolupráci. Zajímavostí je, že ve finální verzi písně jsou zachovány právě vokály z původního “půdního” dema. Srší z nich totiž ta správná emoce. Celý song popisuje romantický homosexuální vztah. K popularitě songu přispěl také videoklip natočený pod režijní taktovkou Brendana Cantyho a Conala Thomsona z malé produkční společnosti Feel Good Lost. Po tomto majstrštyku začal Hozier spolupráci s americkým Columbia Records a britským Island Records.
Singl "Take Me to Church" ovládl přední příčky hitparád v téměř dvou desítkách zemí včetně České republiky a bodoval doslova po celém světě. V žebříčku Hot Rock & Alternative Songs amerického magazínu Billboard se na první příčce držel po dobu 23 po sobě jdoucích týdnů, čímž vyrovnal rekord této hitparády. Ten do té doby držela píseň "Radioactive" las-vegaské pop-rockové hudební skupiny Imagine Dragons. Hozierova prvotina se stala nejstreamovanějším songem služby Spotify za rok 2014 a počty zhlédnutí videoklipu se jen na serveru Youtube koncem roku 2020 přehouply přes 400 milionů. Zajímavostí je, že zrod celého videoklipu si vystačil s rozpočtem pouhých 500 euro. Ještě nesmíme opomenout, že “Take Me to Church” bylo na 57. ročníku udílení cen Grammy v únoru 2015 nominováno v kategorii Píseň roku (Song of the Year).
Rok 2014 přinesl EP nazvané From Eden. To obsahovalo píseň "Cherry Wine" pojednávající o domácím násilí, jejíž text se objevil v komediálním dramatu Wish I Was Here (2014), režiséra Zacha Braffa. Tuto píseň nahrál někdy v 5 hodin ráno v tak trošku depresivním prostředí, v jednom opuštěném hotelu s propadlou střechou a graffiti všude kolem.
Debutové album následované americko-evropským turné a hudební přestávkou
V září stejného roku se Hozierovi fanoušci konečně dočkali, jejich miláček vydal své debutové album s příznačným názvem Hozier. Album si vedlo famózně, vyšplhalo se na druhou příčku prestižního žebříčku prodejnosti hudebních alb a EP na území USA, Billboard 200. Podobného úspěchu dosáhl v obdobných žebříčcích v Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Řecku a dalších.
Jako hlavní singl celého alba nemohlo být vybráno nic jiného, než tou dobou již oblíbený a všemi opěvovaný song "Take Me to Church". Mezi další z vydaných singlů patří "From Eden", "Sedated", "Work Song", "Someone New", "Jackie and Wilson" a "Cherry Wine". S deskou vyrazil v letech 2014 a 2015 na turné po Spojených státech a Evropě.
Andrewův Hozier získal nominaci v kategorii Nejlepší rockové album (Top Rock Album) na udílení Billboard Music Awards a Mezinárodní album roku (International Album of the Year) na Juno Awards. Navíc ovládl kategorii Album roku (Album of the Year) na European Border Breakers Award, jenž každoročně odměňuje deset začínajících zpěváků nebo hudebníků, kteří už mají své publikum i mimo svou rodnou vlast. Před Hozierem tuto cenu obdržela třeba Adele (s albem 19) nebo německá hudební skupina Tokio Hotel (s albem Schrei).
Pro soundtrack k dobrodružnému snímku Legenda o Tarzanovi (The Legend of Tarzan, rež. David Yates) nahrál Hozier v červnu 2016 píseň "Better Love". Tu je možné slyšet ve filmu nebo lépe řečeno až po filmu - během závěrečných titulků. Po tomto počinu a především po skončení svého debutového turné cítil, že potřebuje pauzu a tak se asi na více než rok odmlčel.
Nové pecky aneb Hozier zpět na scéně
Andrew se vrátil zpět na hudební scénu v září 2018, kdy vydal singl "Nina Cried Power", ve kterém můžeme slyšet vokály blues a gospelové zpěvačky, bojovnice za lidská práva, Mavis Staples. Song byl součástí stejnojmenného EP a navíc posloužil i jako hlavní singl ze zpěvákova druhého studiového alba Wasteland, Baby!
Nové album na vrcholu žebříčku Billboard 200
Deska vyšla 1. března 2019 a spousta písní se točí kolem apokalyptických témat. Hozier v něm hledá naději a připouští existenci problémů dnešní doby, jakými jsou bezesporu probíhající klimatické změny, migrace a dokonce i Brexit. Konkrétně o nich hovoří např. v písních "No Plan", "Wateland, Baby", "Be" nebo "Shrike". Čtrnácti songové album debutovalo na první příčce nejen v irském žebříčku Irish Albums Chart, ale také v americkém Billboard 200.
Andrew se svoji show poprvé v České republice
Ihned po vydání Wasteland, Baby! vyrazil na severoamerické turné, následované několika koncerty v Austrálii a na Novém Zélandu. Na přelomu léta-podzimu 2019, pak s koncertní šňůrou pokračoval v Evropě. Poprvé se představil i v České republice. Jeho hodinu a půl trvající show si koncem srpna nenechali v pražském Fóru Karlín ujít tisíce fanoušků. V průběhu koncertu zazněly kromě novinek z Wasteland Baby! i hitovky z debutového Hoziera. Závěr koncertu pak patřil písni "Take Me To Church". Multiinstrumentalistky, které zpěváka na pódiu doprovázely se ukázaly být i skvělými tanečnicemi. Narozdíl od koncertů jiných interpretů byla Hozierova pražská show spíše o hudbě než o doprovodných ohňových a laserových efektech.
Během stejného roku vystoupil také např. na anglickém Glastonbury festivalu a nebo na festivalu Lollapalooza konaném v americkém Chicagu.
V březnu a dubnu 2020, tedy v začátcích koronavirové pandemie, využil volný čas k tomu, aby informoval společnost o irské organizaci, zabývající se ochranou týraných dětí. (Irish Society for the Prevention of Cruelty to Children). Aby organizaci pomohl zajistit nějaké finanční prostředky, na Facebooku a Instagramu živě streamoval svá vystoupení. Veškerý výtěžek, pak šel právě této organizaci. Následně nahrál cover tradičního skotského songu "The Parting Glass". Tento byl také zpřístupněn na všech streamovacích platformách a z vybraných peněz benefitovala opět zmíněná organizace. Hozier se celkově během roku 2020 snažil během pandemie pomáhat jak jen to šlo. Podpořil i sbírku irské veřejnoprávní stanice Raidió Teilifís Éireann (RTE), jenž byla vytvořena na pomoc obětem pandemie COVID-19.
Vztahy
Někteří si kladou otázku zda není Hozier gay. Stoprocentně to ví snad jen on sám. Dle některých informací byla však píseň “Take me to Church” napsána poté, co se rozešel se svoji tehdejší přítelkyní. Nabízí se však otázka, proč tento hit, který nastartoval Andrewovu kariéru vypráví o vztahu mezi dvěma muži. Nicméně Hozier si svůj soukromý život dokáže pěkně střežit.
Mluvilo se o jeho vztahu s herečkou Saoirse Ronan, jehož začátek se měl datovat někdy roku 2017. Seznámili se v době natáčení zpěvákova videoklipu k písni Cherry Wine, ve kterém Saoirse ztvárnila hlavní roli - oběť domácího násilí. Po tomto údajném, asi třičtvrtě roku trvajícím, vztahu byl Hozier spatřen po boku záhadné dívky. Drželi se za ruce a oba byli zjevně pozitivně naladěni. Se stejnou osobou byl spatřen ještě několikrát. O koho tenkrát šlo se však ani bulvárnímu tisku nepovedlo vypátrat.
K hudbě měl od malička blízko díky koníčku svého otce Johna Byrneho. Ten sice přes den pracoval v bance, ale ve volném čase, kdy odhodil svůj oblek, se měnil v bluesového hudebníka. Matka Raine Hozier-Byrne je umělkyní, konkrétně tedy malířkou. Andrew má o dva roky staršího bratra Jona, jež se zajímá o filmovou produkci a režii. Z filmových studií má dokonce doktorát a vyučuje je na univerzitě v Dublinu.
Celá rodina vyrůstala pospolu nedaleko Dublinu, v malém městečku Delgany. Andrew začal s psaním písní asi ve svých patnácti letech. Studoval na Delgany National School a později na St Gerard's School v Brayi. Tento “třídní klaun”, jak jej spolužáci nazývali, byl následně přijat na hudební studia na dublinské Trinity College, kterou však nedokončil. Dal totiž přednost nabídce na vytvoření demo nahrávek pro jednu z nejvýznamnějších nahrávacích společností - Universal Music. Ze školy byl tak kvůli chybějícím zkouškám vyloučen. V době, kdy byl ještě na Trinity College se stal členem místního orchestru.
V letech 2009 - 2012 byl členem významného irského sboru Anúna, se kterým koncertoval i mimo Irsko, např. v Holandsku či Norsku. V letech 2009 a 2010 vystoupil na Oxegen festivalu konaném na dostihové závodní dráze v Punchestown. Rok na to dělal předskokana na dublinském koncertě americké indie pop rockové zpěvačky Alexy Winston.
Život naruby aneb “Take Me to Church” vstupenkou do velkého šoubyznysu
Do opravdového světa šoubyznysu byl katapultován v roce 2013 s vydáním EP Take Me to Church. V podstatě se tak stalo díky neuvěřitelnému úspěchu songu nesoucího název celého EP "Take Me to Church". Vokály k tomuto megahitu nahrál na půdě svých rodičů někdy ve dvě v noci. Dema se pak chytla nezávislá nahrávací společnost Rubyworks Records a nabídla mu spolupráci. Zajímavostí je, že ve finální verzi písně jsou zachovány právě vokály z původního “půdního” dema. Srší z nich totiž ta správná emoce. Celý song popisuje romantický homosexuální vztah. K popularitě songu přispěl také videoklip natočený pod režijní taktovkou Brendana Cantyho a Conala Thomsona z malé produkční společnosti Feel Good Lost. Po tomto majstrštyku začal Hozier spolupráci s americkým Columbia Records a britským Island Records.
Singl "Take Me to Church" ovládl přední příčky hitparád v téměř dvou desítkách zemí včetně České republiky a bodoval doslova po celém světě. V žebříčku Hot Rock & Alternative Songs amerického magazínu Billboard se na první příčce držel po dobu 23 po sobě jdoucích týdnů, čímž vyrovnal rekord této hitparády. Ten do té doby držela píseň "Radioactive" las-vegaské pop-rockové hudební skupiny Imagine Dragons. Hozierova prvotina se stala nejstreamovanějším songem služby Spotify za rok 2014 a počty zhlédnutí videoklipu se jen na serveru Youtube koncem roku 2020 přehouply přes 400 milionů. Zajímavostí je, že zrod celého videoklipu si vystačil s rozpočtem pouhých 500 euro. Ještě nesmíme opomenout, že “Take Me to Church” bylo na 57. ročníku udílení cen Grammy v únoru 2015 nominováno v kategorii Píseň roku (Song of the Year).
Rok 2014 přinesl EP nazvané From Eden. To obsahovalo píseň "Cherry Wine" pojednávající o domácím násilí, jejíž text se objevil v komediálním dramatu Wish I Was Here (2014), režiséra Zacha Braffa. Tuto píseň nahrál někdy v 5 hodin ráno v tak trošku depresivním prostředí, v jednom opuštěném hotelu s propadlou střechou a graffiti všude kolem.
Debutové album následované americko-evropským turné a hudební přestávkou
V září stejného roku se Hozierovi fanoušci konečně dočkali, jejich miláček vydal své debutové album s příznačným názvem Hozier. Album si vedlo famózně, vyšplhalo se na druhou příčku prestižního žebříčku prodejnosti hudebních alb a EP na území USA, Billboard 200. Podobného úspěchu dosáhl v obdobných žebříčcích v Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Řecku a dalších.
Jako hlavní singl celého alba nemohlo být vybráno nic jiného, než tou dobou již oblíbený a všemi opěvovaný song "Take Me to Church". Mezi další z vydaných singlů patří "From Eden", "Sedated", "Work Song", "Someone New", "Jackie and Wilson" a "Cherry Wine". S deskou vyrazil v letech 2014 a 2015 na turné po Spojených státech a Evropě.
Andrewův Hozier získal nominaci v kategorii Nejlepší rockové album (Top Rock Album) na udílení Billboard Music Awards a Mezinárodní album roku (International Album of the Year) na Juno Awards. Navíc ovládl kategorii Album roku (Album of the Year) na European Border Breakers Award, jenž každoročně odměňuje deset začínajících zpěváků nebo hudebníků, kteří už mají své publikum i mimo svou rodnou vlast. Před Hozierem tuto cenu obdržela třeba Adele (s albem 19) nebo německá hudební skupina Tokio Hotel (s albem Schrei).
Pro soundtrack k dobrodružnému snímku Legenda o Tarzanovi (The Legend of Tarzan, rež. David Yates) nahrál Hozier v červnu 2016 píseň "Better Love". Tu je možné slyšet ve filmu nebo lépe řečeno až po filmu - během závěrečných titulků. Po tomto počinu a především po skončení svého debutového turné cítil, že potřebuje pauzu a tak se asi na více než rok odmlčel.
Nové pecky aneb Hozier zpět na scéně
Andrew se vrátil zpět na hudební scénu v září 2018, kdy vydal singl "Nina Cried Power", ve kterém můžeme slyšet vokály blues a gospelové zpěvačky, bojovnice za lidská práva, Mavis Staples. Song byl součástí stejnojmenného EP a navíc posloužil i jako hlavní singl ze zpěvákova druhého studiového alba Wasteland, Baby!
Nové album na vrcholu žebříčku Billboard 200
Deska vyšla 1. března 2019 a spousta písní se točí kolem apokalyptických témat. Hozier v něm hledá naději a připouští existenci problémů dnešní doby, jakými jsou bezesporu probíhající klimatické změny, migrace a dokonce i Brexit. Konkrétně o nich hovoří např. v písních "No Plan", "Wateland, Baby", "Be" nebo "Shrike". Čtrnácti songové album debutovalo na první příčce nejen v irském žebříčku Irish Albums Chart, ale také v americkém Billboard 200.
Andrew se svoji show poprvé v České republice
Ihned po vydání Wasteland, Baby! vyrazil na severoamerické turné, následované několika koncerty v Austrálii a na Novém Zélandu. Na přelomu léta-podzimu 2019, pak s koncertní šňůrou pokračoval v Evropě. Poprvé se představil i v České republice. Jeho hodinu a půl trvající show si koncem srpna nenechali v pražském Fóru Karlín ujít tisíce fanoušků. V průběhu koncertu zazněly kromě novinek z Wasteland Baby! i hitovky z debutového Hoziera. Závěr koncertu pak patřil písni "Take Me To Church". Multiinstrumentalistky, které zpěváka na pódiu doprovázely se ukázaly být i skvělými tanečnicemi. Narozdíl od koncertů jiných interpretů byla Hozierova pražská show spíše o hudbě než o doprovodných ohňových a laserových efektech.
Během stejného roku vystoupil také např. na anglickém Glastonbury festivalu a nebo na festivalu Lollapalooza konaném v americkém Chicagu.
V březnu a dubnu 2020, tedy v začátcích koronavirové pandemie, využil volný čas k tomu, aby informoval společnost o irské organizaci, zabývající se ochranou týraných dětí. (Irish Society for the Prevention of Cruelty to Children). Aby organizaci pomohl zajistit nějaké finanční prostředky, na Facebooku a Instagramu živě streamoval svá vystoupení. Veškerý výtěžek, pak šel právě této organizaci. Následně nahrál cover tradičního skotského songu "The Parting Glass". Tento byl také zpřístupněn na všech streamovacích platformách a z vybraných peněz benefitovala opět zmíněná organizace. Hozier se celkově během roku 2020 snažil během pandemie pomáhat jak jen to šlo. Podpořil i sbírku irské veřejnoprávní stanice Raidió Teilifís Éireann (RTE), jenž byla vytvořena na pomoc obětem pandemie COVID-19.
Vztahy
Někteří si kladou otázku zda není Hozier gay. Stoprocentně to ví snad jen on sám. Dle některých informací byla však píseň “Take me to Church” napsána poté, co se rozešel se svoji tehdejší přítelkyní. Nabízí se však otázka, proč tento hit, který nastartoval Andrewovu kariéru vypráví o vztahu mezi dvěma muži. Nicméně Hozier si svůj soukromý život dokáže pěkně střežit.
Mluvilo se o jeho vztahu s herečkou Saoirse Ronan, jehož začátek se měl datovat někdy roku 2017. Seznámili se v době natáčení zpěvákova videoklipu k písni Cherry Wine, ve kterém Saoirse ztvárnila hlavní roli - oběť domácího násilí. Po tomto údajném, asi třičtvrtě roku trvajícím, vztahu byl Hozier spatřen po boku záhadné dívky. Drželi se za ruce a oba byli zjevně pozitivně naladěni. Se stejnou osobou byl spatřen ještě několikrát. O koho tenkrát šlo se však ani bulvárnímu tisku nepovedlo vypátrat.
