Jeho otec, charakterní herec Osgood Perkins (1892-1937), zemřel, když bylo A. P. pět let. 1951-52 navštěvoval Rollins College ve floridském Winter Parku a 1952-53 studoval na Columbia University v New Yorku. Od mládí se věnoval divadlu a 1946...
Životopis
Jeho otec, charakterní herec Osgood Perkins (1892-1937), zemřel, když bylo A. P. pět let. 1951-52 navštěvoval Rollins College ve floridském Winter Parku a 1952-53 studoval na Columbia University v New Yorku. Od mládí se věnoval divadlu a 1946 absolvoval svůj profesionální jevištní debut ve Vermontu. Na Broadwayi se poprvé představil 1954 a hned na sebe upozornil ústředním partem ve hře Roberta Andersona Čaj a sympatie, kterou režíroval Elia Kazan.
Před film. kamerou se poprvé objevil jako nápadník hlavní hrdinky (Jean Simmonsová) melodramatu Herečka (r. G. Cukor). Zaujal hned v následujícím dramatu z americké občanské války Přesvědčení (r. W. Wyler), kde si rolí armádního dobrovolníka Joshe Birdwella vysloužil nominaci na Oscara 1956. Zpočátku ztělesňoval ve filmech nesmělé, zakomplexované a rozporuplné mladíky, jejichž strach ze stále komplikovanějšího světa často přerůstá do agresivního chování.
Nejlépe tyto rysy projevil v postavě schizofrenního Normana Batese, jehož chorobná citová závislost na matce ho dožene až k vraždění, v legendárním psychothrilleru Psycho (r. A. Hitchcock). Do osudů psychopatologického hrdiny Normana se A. P. ponořil ještě v dalších třech pokračováních Psycha, z nichž tu předposlední část Psycho III také sám režíroval.
Zajímavé příležitosti dostal v Evropě, kde vytvořil mj. postavu úředníka Josefa K. ve film. adaptaci Kafkova románu Proces (r. O. Welles) nebo malíře Johnnyho Parsona, jednoho z podezřelých z únosu a zavraždění dítěte, v psychologickém dramatu Meč a váhy (r. A. Cayatte). Za roli hudbymilovného Američana Philipa Van Der Beshe, s nímž prožije ve film. přepisu románu Françoise Saganové Máte rádi Brahmse? (r. A. Litvak) milostnou romanci starší pařížská dekoratérka (Ingrid Bergmanová), získal cenu na MFF v Cannes 1961 a Donatellova Davida 1962.
V posledních letech své kariéry účinkoval často v podřadných filmech různé provenience. Kromě filmování působil rovněž na divadle; úspěch sklidil v broadwayských inscenacích her Petera Shaffera Equus (1977) a Bernarda Sladea Romantická komedie (1979). 1973 se oženil s fotografkou Berinthiou Berensonovou, sestrou herečky Marisy Berensonové. Příčinou jeho smrti bylo onemocnění AIDS.
Před film. kamerou se poprvé objevil jako nápadník hlavní hrdinky (Jean Simmonsová) melodramatu Herečka (r. G. Cukor). Zaujal hned v následujícím dramatu z americké občanské války Přesvědčení (r. W. Wyler), kde si rolí armádního dobrovolníka Joshe Birdwella vysloužil nominaci na Oscara 1956. Zpočátku ztělesňoval ve filmech nesmělé, zakomplexované a rozporuplné mladíky, jejichž strach ze stále komplikovanějšího světa často přerůstá do agresivního chování.
Nejlépe tyto rysy projevil v postavě schizofrenního Normana Batese, jehož chorobná citová závislost na matce ho dožene až k vraždění, v legendárním psychothrilleru Psycho (r. A. Hitchcock). Do osudů psychopatologického hrdiny Normana se A. P. ponořil ještě v dalších třech pokračováních Psycha, z nichž tu předposlední část Psycho III také sám režíroval.
Zajímavé příležitosti dostal v Evropě, kde vytvořil mj. postavu úředníka Josefa K. ve film. adaptaci Kafkova románu Proces (r. O. Welles) nebo malíře Johnnyho Parsona, jednoho z podezřelých z únosu a zavraždění dítěte, v psychologickém dramatu Meč a váhy (r. A. Cayatte). Za roli hudbymilovného Američana Philipa Van Der Beshe, s nímž prožije ve film. přepisu románu Françoise Saganové Máte rádi Brahmse? (r. A. Litvak) milostnou romanci starší pařížská dekoratérka (Ingrid Bergmanová), získal cenu na MFF v Cannes 1961 a Donatellova Davida 1962.
V posledních letech své kariéry účinkoval často v podřadných filmech různé provenience. Kromě filmování působil rovněž na divadle; úspěch sklidil v broadwayských inscenacích her Petera Shaffera Equus (1977) a Bernarda Sladea Romantická komedie (1979). 1973 se oženil s fotografkou Berinthiou Berensonovou, sestrou herečky Marisy Berensonové. Příčinou jeho smrti bylo onemocnění AIDS.
