Avery Brundage
atlet, sportovní funkcionář, sběratel umění a filantrop
- Narození:
- 28. září 1887
- Úmrtí:
- 8. května 1975
Upravit profil
Avery Brundage, narozený 28. září 1887 v Detroitu, byl americký atlet, sportovní funkcionář, sběratel umění a filantrop. V letech 1952 až 1972 byl předsedou Mezinárodního olympijského výboru.
V roce 1909 absolvoval na University of Illinois at...
Životopis
Avery Brundage, narozený 28. září 1887 v Detroitu, byl americký atlet, sportovní funkcionář, sběratel umění a filantrop. V letech 1952 až 1972 byl předsedou Mezinárodního olympijského výboru.
V roce 1909 absolvoval na University of Illinois at Urbana-Champaign strojní inženýrství, po studiích založil vlastní stavební společnost, které se věnoval do roku 1947. Byl aktivním sportovcem a v roce 1912 se zúčastnil Olympijských her v Stockholmu, kde dosáhl 6. místa v pětiboji a 16. místa v desetiboji.
Roku 1928 sa stal předsedou Unie amatérských atletů, následně v roce 1929 předsedou Olympijského výboru USA a roku 1930 místopředsedou IAAF. Po smrti Henriho de Baillet-Latoura během druhé světové války se stal místopředsedou MOV a po odstoupení Sigfrida Edströma se roku roku 1952 stal dokonce předsedou organizace. Brundage silně odmítal profesionalizaci Olympijských her, jeho názory se však postupně přestaly shodovat s názory ostatních členů MOV i celého sportovního světa. Jeho postoj vedl k několika incidentům - např. vyloučení rakouského lyžaře Karla Schrantze z Olympijských her 1972 kvůli podezření s profesionalismu.
K Brundagově osobě se váže několik dalších kontroverzních rozhodnutí:
Brundage odmítal bojkot Olympijských her 1936 v Berlíně, ze kterých byli nacistickým režimem vyloučení sportovci židovského původu. Už v roce 1934, po své cestě do Německa, kde již platily Norimberské zákony, prohlásil zacházení s Židy za spravedlivé.
Brundage nechal vyloučit Tommieho Smithe a Johna Carlose z olympijské vesničky a Olympiády 1968 v Mexiku za to, že na stupni vítězů zdvihli zaťaté pravice na vyjádření podpory hnutí Black Power.
V roku 1972 rozhodl o pokračovaní mnichovské Olympiády po útoku palestinské teroristické skupiny, kvůli němuž zahynulo jedenáct izraelských sportovců. Poté se konalo smuteční shromážděni na hlavním olympijském stadionu, kdy Brundage během svého proslovu vůbec nevzpomenul na zavražděné atlety.
Brundage nesouhlasil s vyloučením Rhodézie (dnešní Zimbabwe) z Olympijských her z politických důvodů kvůli politice apartheidu.
Po Olympiádě v Mnichově v roce 1972 Brundage odstoupil z předsednictva MOV a ve funkci předsedy jej nahradil Lord Killanin. Avery Brundage se pak věnoval jen sběratelství uměleckých předmětů z Asie. Po smrti zanechal své sbírky San Franciscu. Jeho rozsáhlá kolekce se stala základem tamějšího muzea asijského umění.
V roce 1909 absolvoval na University of Illinois at Urbana-Champaign strojní inženýrství, po studiích založil vlastní stavební společnost, které se věnoval do roku 1947. Byl aktivním sportovcem a v roce 1912 se zúčastnil Olympijských her v Stockholmu, kde dosáhl 6. místa v pětiboji a 16. místa v desetiboji.
Roku 1928 sa stal předsedou Unie amatérských atletů, následně v roce 1929 předsedou Olympijského výboru USA a roku 1930 místopředsedou IAAF. Po smrti Henriho de Baillet-Latoura během druhé světové války se stal místopředsedou MOV a po odstoupení Sigfrida Edströma se roku roku 1952 stal dokonce předsedou organizace. Brundage silně odmítal profesionalizaci Olympijských her, jeho názory se však postupně přestaly shodovat s názory ostatních členů MOV i celého sportovního světa. Jeho postoj vedl k několika incidentům - např. vyloučení rakouského lyžaře Karla Schrantze z Olympijských her 1972 kvůli podezření s profesionalismu.
K Brundagově osobě se váže několik dalších kontroverzních rozhodnutí:
Brundage odmítal bojkot Olympijských her 1936 v Berlíně, ze kterých byli nacistickým režimem vyloučení sportovci židovského původu. Už v roce 1934, po své cestě do Německa, kde již platily Norimberské zákony, prohlásil zacházení s Židy za spravedlivé.
Brundage nechal vyloučit Tommieho Smithe a Johna Carlose z olympijské vesničky a Olympiády 1968 v Mexiku za to, že na stupni vítězů zdvihli zaťaté pravice na vyjádření podpory hnutí Black Power.
V roku 1972 rozhodl o pokračovaní mnichovské Olympiády po útoku palestinské teroristické skupiny, kvůli němuž zahynulo jedenáct izraelských sportovců. Poté se konalo smuteční shromážděni na hlavním olympijském stadionu, kdy Brundage během svého proslovu vůbec nevzpomenul na zavražděné atlety.
Brundage nesouhlasil s vyloučením Rhodézie (dnešní Zimbabwe) z Olympijských her z politických důvodů kvůli politice apartheidu.
Po Olympiádě v Mnichově v roce 1972 Brundage odstoupil z předsednictva MOV a ve funkci předsedy jej nahradil Lord Killanin. Avery Brundage se pak věnoval jen sběratelství uměleckých předmětů z Asie. Po smrti zanechal své sbírky San Franciscu. Jeho rozsáhlá kolekce se stala základem tamějšího muzea asijského umění.