V patnácti letech opustil školu a vystřídal řadu příležitostných zaměstnání (myč oken, rekvizitář a tesař v divadlech Wesh National Opera, Wimbledon Theatre a Alexander Theatre v Birminghamu), než u něho naplno propukl zájem o herectví.

Po ukončení studií na londýnské Royal Academy of Dramatic Art (RADA) začínal na poč. 70. let na divadelních scénách v Lancasteru, kde debutoval v komedii Oscara Wilda Na čem záleží (1973).

Jako člen souboru Prospect Theatre Company se zúčastnil turné do Sovětského svazu, Hongkongu, Itálie a Německa. V roce 1977 se připojil k Royal Shakespeare Company (hry Petera Nicholse Privates on Parade a Jamese McLurea Wild Oats).

Činnost divadelního herce rozvíjel v 70. a 80. letech na obou stranách Atlantiku; účinkoval na jevištích londýnského West Endu (muzikál Boba Fosseho Chicago, 1979; drama Hermana Wouka Vojenský soud se vzbouřenci z lodi Caine, 1985) a v New Yorku (hra Johna Guareho Lydie Breezeová, 1982 - režie Louis Malle).

Po epizodní roli kavaleristy Binnse ve válečné fresce Příliš vzdálený most (r. R. Attenborough) vstoupil do mezinárodního povědomí úlohou britského předválečného běžce Harolda Abrahamse, olympijský vítěz v běhu na 100 metrů v Ohnivé vozy (r. H. Hudson).

Pro svůj asketický vzhled s bledou tváří a hubeným tělem se stal na film. plátně a TV obrazovce oblíbeným představitelem duchovních, aristokratů a vojáků: důstojník britské koloniální armády Ashton Pelham-Martyn v adaptaci romanticko-dobrodružného románu M. M. Kayeové Vzdálené vrcholky hor (r. P. Duffell); františkánský mnich otec Rufino, v jehož klášteře nalezli úkryt za 2. světové války židovští běženci, v dramatu podle režisérova autobiografického románu Podzemí v Assisi (r. A. Ramati); kněz Michael, který se pokouší očistit svůj kostel od ďábla, v hororu Zavržená duše (r. C. Vila).

V poslední době se uplatňuje v akčních a dobrodružných žánrech: šéf teroristů Mikhail v thrilleru Exploze (r. Ch. Duguay); letištní kapitán Sam Bowen v katastrofickém thrilleru Turbulence (r. R. Butler); zrádný rytíř Kulatého stolu Malagant, usilující bezohledně o moc, v romanticko-historické artušovské legendě První rytíř (r. J. Zucker).