Chelsea Elizabeth Manningová (dříve: Bradley Edward Manning) je bývalý americký vojín, známý kvůli věznění a odsouzení za neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi a jejich zveřejňování, především amerických diplomatických kabelogramů na...
Životopis
Chelsea Elizabeth Manningová (dříve: Bradley Edward Manning) je bývalý americký vojín, známý kvůli věznění a odsouzení za neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi a jejich zveřejňování, především amerických diplomatických kabelogramů na WikiLeaks. V srpnu 2013 oznámil, že se cítí být odmalička ženou. Manningová byla od 24. února 2012 oficiálně obviněna z „napomáhání nepříteli“ a 21. srpna 2013 odsouzena k 35 letům vězení. Evropskými pirátskými stranami byla v únoru 2014 spolu s Edwardem Snowdenem nominována na Nobelovu cenu míru.
Zadržení, uvěznění a obvinění
Tehdy ještě Manning byl jako analytik americké rozvědky přidělen k 10. horské divizi Spojených států amerických v Iráku. Byl zadržen agenty United States Army Criminal Investigation Command na základě udání amerického hackera a informátora Adriana Lamo, kterému se údajně Manning svěřil.
Zadržen měl být 25. května 2010 v Iráku, o tři dny později převezen do Kuvajtu, na tamní americkou základnu Arifdžán, a později (pravděpodobně na začátku července) převezen do USA, na vojenskou základnu (patřící námořní pěchotě Spojených států) u města Quantico ve Virginii.
Obvinění proti Manningovi (celkem v 8 bodech) prezentovala americká armáda až po dvou měsících jeho zadržování, dne 6. července 2010. Naproti tomu články o Manningově zadržení a věznění nicméně poukazovaly na to, že doposud Manning nebyl formálně obviněn ze spáchání trestného činu. Na jaře 2011 bylo k jeho případu přidáno 22 dodatečných obvinění, včetně „napomáhání nepříteli“, za což v USA hrozí výjimečný trest, žalobce se však vyjádřil, že jej nebude požadovat. V dubnu 2011 byl shledán způsobilý ke stanutí před vojenským soudem.
Vězeňské podmínky
Manning je držen v zařízení s maximální ostrahou a současně v režimu POI (Prevention of Injury – prevence zranění), pomocí kterého lze vězňům nebo chovancům omezit jejich pohyb, kontakt s ostatními lidmi a usměrnit dobu, po kterou budou moci spát a kdy budou vzhůru. Je na samotce v malé cele (6×12 stop) po 23 hodin denně, nejsou mu dovoleny návštěvy (ani rodinných příslušníků – výjimkou během posledních měsíců bylo několik málo návštěv jeho právníka a jeho kamaráda a důvěrníka, Davida House). V rámci vězeňského režimu má Manning budíček v 5 hodin ráno a až do 8 hodin večer má zakázáno spát, a je mu zakázáno v cele cvičit. Podle Manningova právního zástupce a psychologa není takový režim nezbytný. Podmínky, ve kterých je Manning zadržován, budí pozornost médií, a ta je označují za „extrémní“, „nehumánní“, „hanebná“ a též, že se jedná o formu mučení. V souvislosti s Bradley Manningem se objevuje i spojení „politický vězeň“, spolu se zprávou, že podmínky věznění bude na základě formální stížnosti zkoumat komisař OSN. Ten v březnu 2012 shledal, že se Spojené státy na Manningovi dopustily mučení, krutého a ponižujícího zacházení a porušení presumpce neviny.
V polovině prosince 2010 tiskový mluvčí Pentagonu David LaPonde prohlásil, že s Bradley Manningem je zacházeno jako s jakýmkoli vězněm v zařízení s maximální ostrahou; že Manning může cvičit, číst tisk, přijímat návštěvy a po jednu hodinu denně sledovat televizi. Manningův přítel a důvěrník, David House, který měl o týden později v rozhovoru pro MSNBC příležitost mluvit o podmínkách jeho zadržování, toto prohlášení ve všech bodech popřel a dodal, že nedostatek cvičení a duševní stimulace se začíná na Manningovi projevovat na jeho zdraví i psychice. V rozhovoru též poznamenal, že jediný zdroj Manningova zadržení a dlouhého věznění je velmi nedůvěryhodný (poukázal na nucený pobyt Adriana Lamo na psychiatrické léčebně, kde byl od 28. dubna do 7. května 2010, krátce před Manningovým zadržením) a že nic nenaznačuje tomu, že by spojení mezi Manningem a zakladatelem WikiLeaks, Julianem Assangem vůbec existovalo.
25. ledna 2011 vyšetřovatelé americké armády konstatovali, že se jim nepodařilo najít důkazy spojující Manninga s Assangem (z čehož krom jiného vyplývá, že nemají možnost stíhat Assangeho za prozrazení amerických diplomatických depeší). Současně s tím byl Manningovi zrušen režim Prevention of Injury. 10. dubna podepsalo 250 prominentních amerických právníků protest proti zacházení s Bradley Manningem. Mezi nimi i Laurence Tribe, profesor Harvardovy univerzity, považovaný za největší liberální autoritu v USA na ústavní právo (učil mj. i Baracka Obamu), jehož názorem je, že toto zacházení je „nejenže ostudné, ale též protiústavní“. 8. dubna 2011 si velitel věznice vyžádal hlášení o vězeňských podmínkých Manninga a zjistil četná pochybení, která se následně snažil skrýt.
Zadržení, uvěznění a obvinění
Tehdy ještě Manning byl jako analytik americké rozvědky přidělen k 10. horské divizi Spojených států amerických v Iráku. Byl zadržen agenty United States Army Criminal Investigation Command na základě udání amerického hackera a informátora Adriana Lamo, kterému se údajně Manning svěřil.
Zadržen měl být 25. května 2010 v Iráku, o tři dny později převezen do Kuvajtu, na tamní americkou základnu Arifdžán, a později (pravděpodobně na začátku července) převezen do USA, na vojenskou základnu (patřící námořní pěchotě Spojených států) u města Quantico ve Virginii.
Obvinění proti Manningovi (celkem v 8 bodech) prezentovala americká armáda až po dvou měsících jeho zadržování, dne 6. července 2010. Naproti tomu články o Manningově zadržení a věznění nicméně poukazovaly na to, že doposud Manning nebyl formálně obviněn ze spáchání trestného činu. Na jaře 2011 bylo k jeho případu přidáno 22 dodatečných obvinění, včetně „napomáhání nepříteli“, za což v USA hrozí výjimečný trest, žalobce se však vyjádřil, že jej nebude požadovat. V dubnu 2011 byl shledán způsobilý ke stanutí před vojenským soudem.
Vězeňské podmínky
Manning je držen v zařízení s maximální ostrahou a současně v režimu POI (Prevention of Injury – prevence zranění), pomocí kterého lze vězňům nebo chovancům omezit jejich pohyb, kontakt s ostatními lidmi a usměrnit dobu, po kterou budou moci spát a kdy budou vzhůru. Je na samotce v malé cele (6×12 stop) po 23 hodin denně, nejsou mu dovoleny návštěvy (ani rodinných příslušníků – výjimkou během posledních měsíců bylo několik málo návštěv jeho právníka a jeho kamaráda a důvěrníka, Davida House). V rámci vězeňského režimu má Manning budíček v 5 hodin ráno a až do 8 hodin večer má zakázáno spát, a je mu zakázáno v cele cvičit. Podle Manningova právního zástupce a psychologa není takový režim nezbytný. Podmínky, ve kterých je Manning zadržován, budí pozornost médií, a ta je označují za „extrémní“, „nehumánní“, „hanebná“ a též, že se jedná o formu mučení. V souvislosti s Bradley Manningem se objevuje i spojení „politický vězeň“, spolu se zprávou, že podmínky věznění bude na základě formální stížnosti zkoumat komisař OSN. Ten v březnu 2012 shledal, že se Spojené státy na Manningovi dopustily mučení, krutého a ponižujícího zacházení a porušení presumpce neviny.
V polovině prosince 2010 tiskový mluvčí Pentagonu David LaPonde prohlásil, že s Bradley Manningem je zacházeno jako s jakýmkoli vězněm v zařízení s maximální ostrahou; že Manning může cvičit, číst tisk, přijímat návštěvy a po jednu hodinu denně sledovat televizi. Manningův přítel a důvěrník, David House, který měl o týden později v rozhovoru pro MSNBC příležitost mluvit o podmínkách jeho zadržování, toto prohlášení ve všech bodech popřel a dodal, že nedostatek cvičení a duševní stimulace se začíná na Manningovi projevovat na jeho zdraví i psychice. V rozhovoru též poznamenal, že jediný zdroj Manningova zadržení a dlouhého věznění je velmi nedůvěryhodný (poukázal na nucený pobyt Adriana Lamo na psychiatrické léčebně, kde byl od 28. dubna do 7. května 2010, krátce před Manningovým zadržením) a že nic nenaznačuje tomu, že by spojení mezi Manningem a zakladatelem WikiLeaks, Julianem Assangem vůbec existovalo.
25. ledna 2011 vyšetřovatelé americké armády konstatovali, že se jim nepodařilo najít důkazy spojující Manninga s Assangem (z čehož krom jiného vyplývá, že nemají možnost stíhat Assangeho za prozrazení amerických diplomatických depeší). Současně s tím byl Manningovi zrušen režim Prevention of Injury. 10. dubna podepsalo 250 prominentních amerických právníků protest proti zacházení s Bradley Manningem. Mezi nimi i Laurence Tribe, profesor Harvardovy univerzity, považovaný za největší liberální autoritu v USA na ústavní právo (učil mj. i Baracka Obamu), jehož názorem je, že toto zacházení je „nejenže ostudné, ale též protiústavní“. 8. dubna 2011 si velitel věznice vyžádal hlášení o vězeňských podmínkých Manninga a zjistil četná pochybení, která se následně snažil skrýt.