Vyrůstala v přímořském letovisku Ramsgate jako dcera strojního inženýra. V sedmnácti letech odešla do Londýna, kde nalezla práci zaměstnankyně Britských železnic a manažerky v reklamní agentuře a začala navštěvovat herecké kursy. První...
Životopis
Vyrůstala v přímořském letovisku Ramsgate jako dcera strojního inženýra. V sedmnácti letech odešla do Londýna, kde nalezla práci zaměstnankyně Britských železnic a manažerky v reklamní agentuře a začala navštěvovat herecké kursy. První profesionální herecké zkušenosti získala během působení v kočovném "stanovém" divadle The Bubble a pak v divadle Belgrade Theatre v Coventry.
V roce 1975 se stala členkou prestižního souboru National Theatre v Londýně, kde navázala spolupráci s významnými britskými divadelními režiséry, např. Peterem Woodem (The Beaux Stratagem, The Provok'd Wife), Peterem Hallem (Bedroom Farce, Tamburlaine) a Billem Brydenem (Sen noci svatojánské, The Passion). Maximilian Schell ji obsadil do své britské inscenace Horváthovy hry Povídky z vídeňského lesa.
V roce 1991 slavila úspěchy na jevištích v Londýně a v New Yorku; na Broadwayi ve hře Alana Ayckbournea Roztržití přátelé (cena Theatre World Award), ve West Endu v dramatu Nell Dunnové Parní lázně (cena British Drama Award). Za svůj výkon ve hře Michaela Blakemorea Dobrodinci byla nominována na Cenu Laurence Oliviera. Během 80. let se uplatnila také v TV; účinkování v seriálu Outside Edge (Vnější hrana) jí vyneslo ocenění nejlepší komediální herečky 1994.
Na film. plátně se však začala objevovat až v 90. letech, kdy zaujala zejm. svými portréty zralých žen z dělnického prostředí, které interpretuje s civilní, přitom ale emocionálně působivou přesvědčivostí. Rázný vstup do mezinárodního povědomí, podtržený mnoha poctami (mj. cena na MFF v Cannes 1996, Zlatý glóbus 1996, cena BAFTA 1996 a nominace na Oscara 1996), učinila s postavou deprivované matky Cynthie Purleyové, o jejímž sblížení s nemanželskou dcerou černé pleti (Marianne Jean-Baptisteová), kterou po porodu ani neviděla, pojednává psychologická tragikomedie Tajnosti a lži (r. M. Leigh).
Neméně zdařilou kreaci předvedla v úloze smrtelně nemocné elektromontérky Dawn, která každou páteční noc tráví se svou kamarádkou (Julie Waltersová) v herně binga a nakonec uskuteční výlet do Las Vegas, v komediálním dramatu Noc dívek (r. N. Hurran). S nominacemi na Oscara 1998, na cenu BAFTA 1998 a na Zlatý glóbus 1998 se musela spokojit za svůj výkon v úloze uzurpátorské matky zakřiknuté dívky s pěveckým talentem (Jane Horrocksová) v hořké komedii podle divadelní hry Jima Cartwrighta Tichý hlas (r. M. Herman).
Na jaře 2001 se zúčastnila v Praze přehlídky Dny evropského filmu, kde uvedla komedii Bílá vdova (r. N. Cole), v níž vytvořila titulní postavu počestné vdovy, pěstující marihuanu (nominace na Zlatý glóbus 1999). Od pol. 70. let je životním partnerem B. B. grafik divadelních plakátů a programů Michael Mayhew.
V roce 1975 se stala členkou prestižního souboru National Theatre v Londýně, kde navázala spolupráci s významnými britskými divadelními režiséry, např. Peterem Woodem (The Beaux Stratagem, The Provok'd Wife), Peterem Hallem (Bedroom Farce, Tamburlaine) a Billem Brydenem (Sen noci svatojánské, The Passion). Maximilian Schell ji obsadil do své britské inscenace Horváthovy hry Povídky z vídeňského lesa.
V roce 1991 slavila úspěchy na jevištích v Londýně a v New Yorku; na Broadwayi ve hře Alana Ayckbournea Roztržití přátelé (cena Theatre World Award), ve West Endu v dramatu Nell Dunnové Parní lázně (cena British Drama Award). Za svůj výkon ve hře Michaela Blakemorea Dobrodinci byla nominována na Cenu Laurence Oliviera. Během 80. let se uplatnila také v TV; účinkování v seriálu Outside Edge (Vnější hrana) jí vyneslo ocenění nejlepší komediální herečky 1994.
Na film. plátně se však začala objevovat až v 90. letech, kdy zaujala zejm. svými portréty zralých žen z dělnického prostředí, které interpretuje s civilní, přitom ale emocionálně působivou přesvědčivostí. Rázný vstup do mezinárodního povědomí, podtržený mnoha poctami (mj. cena na MFF v Cannes 1996, Zlatý glóbus 1996, cena BAFTA 1996 a nominace na Oscara 1996), učinila s postavou deprivované matky Cynthie Purleyové, o jejímž sblížení s nemanželskou dcerou černé pleti (Marianne Jean-Baptisteová), kterou po porodu ani neviděla, pojednává psychologická tragikomedie Tajnosti a lži (r. M. Leigh).
Neméně zdařilou kreaci předvedla v úloze smrtelně nemocné elektromontérky Dawn, která každou páteční noc tráví se svou kamarádkou (Julie Waltersová) v herně binga a nakonec uskuteční výlet do Las Vegas, v komediálním dramatu Noc dívek (r. N. Hurran). S nominacemi na Oscara 1998, na cenu BAFTA 1998 a na Zlatý glóbus 1998 se musela spokojit za svůj výkon v úloze uzurpátorské matky zakřiknuté dívky s pěveckým talentem (Jane Horrocksová) v hořké komedii podle divadelní hry Jima Cartwrighta Tichý hlas (r. M. Herman).
Na jaře 2001 se zúčastnila v Praze přehlídky Dny evropského filmu, kde uvedla komedii Bílá vdova (r. N. Cole), v níž vytvořila titulní postavu počestné vdovy, pěstující marihuanu (nominace na Zlatý glóbus 1999). Od pol. 70. let je životním partnerem B. B. grafik divadelních plakátů a programů Michael Mayhew.