Brent Jay Spiner se narodil 2. února 1949, v nemocnici Svatého Josefa ve městě Houston, stát Texas, USA, rodičům Sylvii a Jacku Spinerovým, jako jejich druhý syn. Jeho o dva roky starší bratr Ron zemřel v roce 1997. Když bylo Brentovi deset...
Životopis
Brent Jay Spiner se narodil 2. února 1949, v nemocnici Svatého Josefa ve městě Houston, stát Texas, USA, rodičům Sylvii a Jacku Spinerovým, jako jejich druhý syn. Jeho o dva roky starší bratr Ron zemřel v roce 1997. Když bylo Brentovi deset měsíců, otec zemřel na selhání ledvin, ve věku pouhých devětadvaceti let. Když bylo Brentovi šest let, matka se provdala za Sola Mintze. Manželství vydrželo sedm let a po rozvodu ze strany Sylvie, se v osmdesátých letech znovu provdala. Jejím třetím manželem se stal Marty Mintzer. Brentovo dětství bylo naplněno sledováním televizních pořadů a filmů, stejně jako poslechem náhrávek klasiků poplární hudby, jako je Franka Sinatra, Judy Garland, Nat "King" Cole, Rosemary Clooney, Louis Prima, Kelly Smith a mnoha dalších umělců, z rozsáhlé sbírky desek jeho nevlastního otce Sola. Tyto písně ho později inspirovaly k realizaci vlastního alba "Ol´Yellow Eyes is Back" (1991).
Brent snil o tom, že se jednou stane hercem. V šestnácti letech začal na svém snu tvrdě pracovat. Inspirací mu byl jeho učitel dramatu Cecil Pickett, který ho vyučoval na Bellaire High School. Pickett opustil Bellaire v roce 1968, aby vyučoval na Houston Babtist University a na University of Houston. Někteří studenti, včetně Brenta, ho následovali, aby pokračovali ve svém studiu. Brent navštěvoval také Trinity College v San Antoniu a the Strassbourg Institute of New York. V šestnácti byl také požádán, aby se připojil do ročníku dramatu pro pokročilé. Získal první místo v Národní řečnické soutěži, konané v David Lipscomb Junior College v Nashvillu, ve státě Tennessee a to za dramatickou interpretaci. Ve svých šestnácti také začal brát lekce zpěvu pod vedením Michaela Lawrence a to až do svých třiadvaceti let. Rozhodl se tak vzhledem k muzikálům, kterým se věnovali na vysoké škole, a jelikož chtěl ve zpěvu "vést", musel hodně cvičit. V lekcích zpěvu pokračoval s různými učiteli až do svých šestadvaceti let.
Mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem se Brent po 6 měsíců učil step. Učitelkou mu byla Claudia Asbury z Asbury School of Dance v Houstonu. Během své kariéry pak pochytil kroky a styly i jiných tanců. Později už zpěv nebyl pro Brenta rozhodující, více se začal přiklánět k divadlu. Brentova profesionální kariéra začala, když získal místo ve sboru v Houston Music Theater. Vystupoval zde přes léto v mnoha muzikálech. Během začátku sedmdesátých let, krátký čas zpíval v rokenrolové skupině.
Po studiu na vysokých školách Brent strávil několik let v produkcích oblastních divadel. Také zkoušel štěstí v Hollywoodu, zatím jen jako poslíček s pizzou. V roce 1974 se přestěhoval do New Yorku. O byt se dělil s dvěma herci, kteří si vydělávali řízením taxíku. Ti mu také tuto práci nabídli a tak se i Brent stal taxikářem a to na celých šest měsíců, než dostal první roli. Brent sám sebe během svých začátků v New Yorku popsal jako hladovějícího herce. Byly doby, kdy měl obavy, zda zaplatí nájem, ale nevzdal se. O této době Brent řekl: "Je to část mé kariéry a historie mé kariéry, kterou bych nechtěl opomenout.... Byla to vzrušující doba - Nemohu si vzpomenout na více vzrušující dobu, než byla tato" (Star Trek: The Next Generation, Listopad 1993). Svou první roli dostal na veřejném konkurzu zvaném "cattle call" v roce 1975. Hra se jmenovala "Polly" a jednalo se o dodatek k "Žebrácké opeře". V tom samém roce následovaly ještě "The Crazy Locomotive", kde hrál i Dwight Schultz (poručík Barclay z TNG) a Glenn Close; a "The Family", za kterou získal i kladnou kritiku od známého divadelního kritika Clive Barnese.
Rok 1987 se stal pro Brenta Spinera mezníkem v jeho kariéře i v životě. Po malých rolích v televizním filmu "Family Sins", v epizodě ze seriálu "Cheers" a "Spies" přišel konkurz na nový seriál "Star Trek: The Next Generation". Brent ho vyhrál a získal roli androida Data. S následujícím úspěchem seriálu, byl Brent Spiner katapultovaný do slávy a získal mnoho oddaných fanoušků po celém světě.
Poté, co Paramount, i přes vysokou sledovanost, TNG ukončil, Brent si roli Data zopakoval v celovečerních filmech "Star Trek: Generations" (1994), "Star Trek: First Contact" (1996), "Star Trek: Insurrection" (1998) a "Star Trek: Nemesis" (poslední film TNG). V roce 1994 se ještě objevil v epizodní rolích ve dvou filmech, "Corrina, Corrina" a "Pie in the Sky". V roce 1995 četl Brent krátký příběh "The West Texas Sprouting of Loman Happenstance" v rámci seriálu čtených příběhů, od texaských spisovatelů, herci z Texasu. Mihl se ve filmu pro kabelouvou televizi s názvem "Kingfish: A Story of Huey Long", znovu v malé roli a znovu v režii jeho přítele Schlammeho. Také se objevil v epizodě seriálu "Deadly Games" stanice UPN a hned v dvojroli; a jako "psí agent" v komediálním seriálu "Mad About You". S herci ze Star Treku Brent opět spolupracoval při dabování kreslených postav v animovaném seriálu "Gargoyles" (1995-96). Rok 1996 pak Brentovi přinesl roli v seriálu stanice HBO "Dream On", ve sci-fi seriálu "The Outer Limits"; uváděl Hitchcockův film "Rear Window" na stanici TNT v "Our Favorite Movies" a sám sebe si zahrál v kolekci ukázek kouzelnických triků s názvem "Harry Anderson: The Tricks of His Trade". V únoru odešel do Chicaga, aby se připojil k hercům jevištní četby pozdději uváděné na rádiu WFMT "The Snarkout Boys and the Avocado of Death". V průběhu tohoto roku byl také hostem několika rozhovorů v televizi, jako např. "Letterman Show", "CNN Showbiz", "Gottschalk Late Night Show", "Tom Snyder Show" a společně s Marinou Sirtis vystoupil v dětském pořadu na stanici BBC s názvem "Live & Kicking". Ovšem to nejdůležitější v roce 1996 bylo Brentovo účinkování v kasovním trháku "Independence Day", v úloze excentrického vědce Dr. Brakishe Okuna a ve filmu "Phenomenon" s Johnem Travoltou.
Brent také propůjčil svůj hlas několika projektům. Kromě výše jmenovaných namluvil okolo dvaceti postav pro zkrácenou verzi Kerrovy novely "The Grid". Nadaboval i postavy pro počítačové hry: nadporučíka Data pro "A Final Unity" (1995), "Star Trek Generations" (1996) a "Star Trek: Away Team" (2001), komandéra Data pro "Star Trek: Hidden Evil" (1999); a postavu zvanou Milo pro "Chronomaster" (1995). V roce 1997 získal a skvěle ztvárnil poměrně velkou roli Gila Godwyna v komedii "Out to Sea", po boku Jacka Lemmona a Waltera Matthaua. V dokumentu o fanoušcích Star Treku s názevm "Trekkies" si "zahrál" sám sebe. Jako manažer Earl Mills stanul po boku herečky Halle Berry v biografickém dramatu z produkce HBO o životě nejznámější černošské herečky z padesátých let "Introducing Dorothy Dandridge" (1999). Ve stejném roce namluvil postavu Conana O\'Briena pro celovečerní film kultovního kresleného seriálu Sauth Park "South Park: Bigger, Longer and Uncut" a objevil se v dokumentu "The Best of British" v epizodě "Patrick Stewart". Brent se také vrátil k divadlu v roli Johna Adamse v historickém muzikálu "1776". V roce 2000 si zahrál padoucha Stromboliho v televizním muzikálu na motivy pohádky o Pinocchiovi "Geppetto" a bláznivého chovatele pštrosů Pierra v "praštěné" komedii pro teenagery "Dude Where´s My Car". Společně s ostatními muzikálovými zpěváky si Brent zazpíval na koncertě Broadwayských hvězd "My Favorite Broadway: The Love Songs", který byl uveden i na CD (ovšem bez Brentových písní) a na DVD a VHS.
Zatím posledními filmy, ve kterých ho můžeme vidět, jsou I Am Sam, Pán převleků, Letec či Material Girls. Hostoval také v seriálech Přátelé, Fraiser, Právo a pořádek: Zločinné úmysly, Enterprise, Joey či Threshold. V roce 2003 si na Broadwayi zahrál ve hře Life (x) 3 po boku Helen Hunt.
Brent snil o tom, že se jednou stane hercem. V šestnácti letech začal na svém snu tvrdě pracovat. Inspirací mu byl jeho učitel dramatu Cecil Pickett, který ho vyučoval na Bellaire High School. Pickett opustil Bellaire v roce 1968, aby vyučoval na Houston Babtist University a na University of Houston. Někteří studenti, včetně Brenta, ho následovali, aby pokračovali ve svém studiu. Brent navštěvoval také Trinity College v San Antoniu a the Strassbourg Institute of New York. V šestnácti byl také požádán, aby se připojil do ročníku dramatu pro pokročilé. Získal první místo v Národní řečnické soutěži, konané v David Lipscomb Junior College v Nashvillu, ve státě Tennessee a to za dramatickou interpretaci. Ve svých šestnácti také začal brát lekce zpěvu pod vedením Michaela Lawrence a to až do svých třiadvaceti let. Rozhodl se tak vzhledem k muzikálům, kterým se věnovali na vysoké škole, a jelikož chtěl ve zpěvu "vést", musel hodně cvičit. V lekcích zpěvu pokračoval s různými učiteli až do svých šestadvaceti let.
Mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem se Brent po 6 měsíců učil step. Učitelkou mu byla Claudia Asbury z Asbury School of Dance v Houstonu. Během své kariéry pak pochytil kroky a styly i jiných tanců. Později už zpěv nebyl pro Brenta rozhodující, více se začal přiklánět k divadlu. Brentova profesionální kariéra začala, když získal místo ve sboru v Houston Music Theater. Vystupoval zde přes léto v mnoha muzikálech. Během začátku sedmdesátých let, krátký čas zpíval v rokenrolové skupině.
Po studiu na vysokých školách Brent strávil několik let v produkcích oblastních divadel. Také zkoušel štěstí v Hollywoodu, zatím jen jako poslíček s pizzou. V roce 1974 se přestěhoval do New Yorku. O byt se dělil s dvěma herci, kteří si vydělávali řízením taxíku. Ti mu také tuto práci nabídli a tak se i Brent stal taxikářem a to na celých šest měsíců, než dostal první roli. Brent sám sebe během svých začátků v New Yorku popsal jako hladovějícího herce. Byly doby, kdy měl obavy, zda zaplatí nájem, ale nevzdal se. O této době Brent řekl: "Je to část mé kariéry a historie mé kariéry, kterou bych nechtěl opomenout.... Byla to vzrušující doba - Nemohu si vzpomenout na více vzrušující dobu, než byla tato" (Star Trek: The Next Generation, Listopad 1993). Svou první roli dostal na veřejném konkurzu zvaném "cattle call" v roce 1975. Hra se jmenovala "Polly" a jednalo se o dodatek k "Žebrácké opeře". V tom samém roce následovaly ještě "The Crazy Locomotive", kde hrál i Dwight Schultz (poručík Barclay z TNG) a Glenn Close; a "The Family", za kterou získal i kladnou kritiku od známého divadelního kritika Clive Barnese.
Rok 1987 se stal pro Brenta Spinera mezníkem v jeho kariéře i v životě. Po malých rolích v televizním filmu "Family Sins", v epizodě ze seriálu "Cheers" a "Spies" přišel konkurz na nový seriál "Star Trek: The Next Generation". Brent ho vyhrál a získal roli androida Data. S následujícím úspěchem seriálu, byl Brent Spiner katapultovaný do slávy a získal mnoho oddaných fanoušků po celém světě.
Poté, co Paramount, i přes vysokou sledovanost, TNG ukončil, Brent si roli Data zopakoval v celovečerních filmech "Star Trek: Generations" (1994), "Star Trek: First Contact" (1996), "Star Trek: Insurrection" (1998) a "Star Trek: Nemesis" (poslední film TNG). V roce 1994 se ještě objevil v epizodní rolích ve dvou filmech, "Corrina, Corrina" a "Pie in the Sky". V roce 1995 četl Brent krátký příběh "The West Texas Sprouting of Loman Happenstance" v rámci seriálu čtených příběhů, od texaských spisovatelů, herci z Texasu. Mihl se ve filmu pro kabelouvou televizi s názvem "Kingfish: A Story of Huey Long", znovu v malé roli a znovu v režii jeho přítele Schlammeho. Také se objevil v epizodě seriálu "Deadly Games" stanice UPN a hned v dvojroli; a jako "psí agent" v komediálním seriálu "Mad About You". S herci ze Star Treku Brent opět spolupracoval při dabování kreslených postav v animovaném seriálu "Gargoyles" (1995-96). Rok 1996 pak Brentovi přinesl roli v seriálu stanice HBO "Dream On", ve sci-fi seriálu "The Outer Limits"; uváděl Hitchcockův film "Rear Window" na stanici TNT v "Our Favorite Movies" a sám sebe si zahrál v kolekci ukázek kouzelnických triků s názvem "Harry Anderson: The Tricks of His Trade". V únoru odešel do Chicaga, aby se připojil k hercům jevištní četby pozdději uváděné na rádiu WFMT "The Snarkout Boys and the Avocado of Death". V průběhu tohoto roku byl také hostem několika rozhovorů v televizi, jako např. "Letterman Show", "CNN Showbiz", "Gottschalk Late Night Show", "Tom Snyder Show" a společně s Marinou Sirtis vystoupil v dětském pořadu na stanici BBC s názvem "Live & Kicking". Ovšem to nejdůležitější v roce 1996 bylo Brentovo účinkování v kasovním trháku "Independence Day", v úloze excentrického vědce Dr. Brakishe Okuna a ve filmu "Phenomenon" s Johnem Travoltou.
Brent také propůjčil svůj hlas několika projektům. Kromě výše jmenovaných namluvil okolo dvaceti postav pro zkrácenou verzi Kerrovy novely "The Grid". Nadaboval i postavy pro počítačové hry: nadporučíka Data pro "A Final Unity" (1995), "Star Trek Generations" (1996) a "Star Trek: Away Team" (2001), komandéra Data pro "Star Trek: Hidden Evil" (1999); a postavu zvanou Milo pro "Chronomaster" (1995). V roce 1997 získal a skvěle ztvárnil poměrně velkou roli Gila Godwyna v komedii "Out to Sea", po boku Jacka Lemmona a Waltera Matthaua. V dokumentu o fanoušcích Star Treku s názevm "Trekkies" si "zahrál" sám sebe. Jako manažer Earl Mills stanul po boku herečky Halle Berry v biografickém dramatu z produkce HBO o životě nejznámější černošské herečky z padesátých let "Introducing Dorothy Dandridge" (1999). Ve stejném roce namluvil postavu Conana O\'Briena pro celovečerní film kultovního kresleného seriálu Sauth Park "South Park: Bigger, Longer and Uncut" a objevil se v dokumentu "The Best of British" v epizodě "Patrick Stewart". Brent se také vrátil k divadlu v roli Johna Adamse v historickém muzikálu "1776". V roce 2000 si zahrál padoucha Stromboliho v televizním muzikálu na motivy pohádky o Pinocchiovi "Geppetto" a bláznivého chovatele pštrosů Pierra v "praštěné" komedii pro teenagery "Dude Where´s My Car". Společně s ostatními muzikálovými zpěváky si Brent zazpíval na koncertě Broadwayských hvězd "My Favorite Broadway: The Love Songs", který byl uveden i na CD (ovšem bez Brentových písní) a na DVD a VHS.
Zatím posledními filmy, ve kterých ho můžeme vidět, jsou I Am Sam, Pán převleků, Letec či Material Girls. Hostoval také v seriálech Přátelé, Fraiser, Právo a pořádek: Zločinné úmysly, Enterprise, Joey či Threshold. V roce 2003 si na Broadwayi zahrál ve hře Life (x) 3 po boku Helen Hunt.