Už od dětství pobuřovala svým výstředním chování. Při středoškolských studiích v rodném městě pak často unikala do bohémského prostředí newyorské Greenwich Village, kde se také seznámila s aspirujícím scenáristou Harmonym Korinem, s nímž od 1994 žije ve společné domácnosti. Příležitostně pracovala jako modelka, zejm. pro časopis Sassy.

Ve filmu na sebe upozornila (nominace na Independent Spirit Award 1995) hned svou první rolí Jennie, nakažené AIDS, v kontroverzním dramatu Kids (r. L. Clark), k němuž napsal scénář právě H. Korine. I své další výrazné postavy vytvořila především u režisérů nezávislého filmu: sedmnáctiletá Debbie, s níž prožije krátký flirt dobrácký maloměstský alkoholik (Steve Buscemi), ve smutné komedii Můj nejmilejší bar (r. S. Buscemi).

Dále si zahrála odbarvenou blondýnu Dot, jedna ze tří nudících se sester (Carisa Glucksmanová a Darby Doughertyová), v hraném dokumentu Gummo (r. H. Korine); cynická boháčova dcera Odette, která se stala obětí komplotu, na němž se sama původně spolupodílela, v přepisu kriminálního románu Palmetto (r. V. Schlöndorff); těhotná Pearl v experimentální tragikomedii Julien kluk-osel (r. H. Korine).

Zatím největšího úspěchu (nominace na Oscara 1999 a Zlatý glóbus 1999) dosáhla za ztvárnění Lany Tisdallové, jejímž milencem se stala dívka s mužskou sexuální identifikací (Hilary Swanková), v psychologickém dramatu Kluci nepláčou (r. K. Peirceová).