Od dětství navštěvovala se svou starší sestrou dramatický kroužek v Lidové škole umění. Ještě než ukončila 1986 studium na pražské konzervatoři, věnovala se od svých deseti let herecké praxi před TV a film. kamerou; účinkovala mj. v TV seriálech a inscenacích My všichni školou povinní, Bambinot, Jestli jednou odejdu, Arabela. Stala se dvojnásobnou držitelkou ceny dětského diváka Zlatý dudek (za pohádkovou postavu Leontýnky v dětské hudební komedii Ať žijí duchové a za roli školačky Dany v ekologickém snímku Brontosaurus) a zvítězila v několika anketách o nejpopulárnějšího dětského herce.

Ve třinácti letech byla obsazena do hlavní role židovské dívky Janiny Dawidowiczové v západoněmeckém TV seriálu o osudech židovské rodiny za 2. světové války Kousek nebe (získala cenu Zlatá kamera a Cenu Adolfa Grimma). Během natáčení druhého cyklu tohoto úspěšného seriálu poznala tehdejšího kameramana a později režiséra Josepha Vilsmaiera, za něhož se v devatenácti letech provdala a s nímž má dcery Janinu, Theresu a Josephinu.

Od pol. 80. let, kdy žije a pracuje v Německu, patří v tamní kinematografii k uznávaným film. herečkám díky svým citlivým portrétům prostých ženských hrdinek ve filmech svého manžela: selka Anna Wimschneiderová, o jejímž pohnutém osudu na bavorském statku během nacistické éry vypráví film podle autentických vzpomínek prosté venkovské ženy Podzimní mléko (Německá film. cena Stříbrný pás 1988 a Bavorská film. cena 1988).

Zahrála si jako kadeřnice a později řidička tramvaje Kati Zeilerová, která během nepřítomnosti manžela-vojáka (Hans Schuler) založila pro své dvě dcery rodinu s jiným mužem (Werner Stocker), v melodramatu z poválečného Mnichova Rama dama; venkovská dívka Elsbeth, u níž nalézá porozumnění mladý, okolím nepochopený a opovrhovaný varhaník (André Eisermann), v adaptaci románu Roberta Schneidera z prostředí alpské vesničky pol. 19. století Bratr spánku. Účinkuje také v TV, např. se objevila v díle Nahkampf (1997, Boj z blízka; r. Thomas Bohn) z kriminálního seriálu Tatort (Místo činu - ČTV).

Jako režisérka debutovala ještě pod jménem svého muže celovečerním dokumentem o rakouském jódlujícím hudebníkovi Hubertu von Goisernovi Wie die Zeit vergeht... (1997, Jak čas běží...). Pro TV cyklus Osudy hvězd o ní natočil Vladimír Drha krátký dokument pod názvem Z hvězdy hvězdou (1996). Se svým manželem byla oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 1996 a 1998, kde uvedla svou dlouhometrážní hranou prvotinu o mladé ženě trpící bulimií Hlad - Touha po lásce. Její starší sestra Hana Heřmánková je populární TV moderátorka a manažerka Divadla Bez zábradlí.

Dne 5.2.2009 ve věku 41 let podlehla rakovině.