Čtyřiadvacetiletý reportér redakce domácího zpravodajství TV Nova začal s novinařinou koketovat už v patnácti.
Tehdy hrál ochotnické divadlo, a tak vymyslel divadelní měsíčník Tyjátr.
,,Nejdřív jsme ho s pár lidmi dělali jen pro divadlo, pak...
Životopis
Čtyřiadvacetiletý reportér redakce domácího zpravodajství TV Nova začal s novinařinou koketovat už v patnácti.
Tehdy hrál ochotnické divadlo, a tak vymyslel divadelní měsíčník Tyjátr.
,,Nejdřív jsme ho s pár lidmi dělali jen pro divadlo, pak se z něj ale stal regulérní měsíčník o kultuře, který se prodával na stáncích. Byla to vášeň, všechno jsme dělali sami- od grafiky, fotografování až po samotné vydávání a distribuci. Někdy jsme tím trávili celou noc a přiznám se, že občas jsem kvůli tomu zameškal vyučování,“ vzpomíná na dávné začátky.
,,Byl jsem takový typický středoškolák, který chodil do školy hlavně ve středu. Nejvíc mě bavila čeština a slohové práce. Když jsem překvapivě odmaturoval s vyznamenáním, ani jsem si neužil prázdniny, protože jsem hned začal pracovat.“ David totiž dostal nabídku z regionálního týdeníku. Vydržel tam rok, než zkusil konkurz do regionálního studia Novy v Mostě, kde hledali nového reportéra.
,,První pokus nevyšel, odmítli mě, že jsem moc mladý- bylo mi dvacet. Podruhé, krátce na to, jsem šanci dostal. Když mi po pár měsících zavolal můj šéf Martin Ondráček a osobně mě pochválil za reportáž, byla to větší odměna než výplata,“říká.
Z Mostu vedla Davidova cesta do Ústí nad Labem, kde vznikla redakce Novy, a v únoru 2007 přišla nabídka do Prahy. ,,Naše práce vypadá možná jednoduše, ale je hodně náročná a každá den jiná. Nikdy nevíte, v jaké situaci budete za pět minut. Nezapomenu na hrozné momenty u dopravních nehod, to bývají nejvypjatější okamžiky,“ tvrdí.
Občas se prý ale najde i ,,veselá historka z natáčení.“
,,Jednou jsem přesvědčil kameramanku, aby hodně zblízka natočila, jak spouštějí do vody nově postavenou lod´. At´ máme co nejlepší záběry.Splnila to dokonale. Vlna z Labe ji ale spláchla tak, že měla mokré i spodní prádlo. Záznam jsme zachránili, ale odnesla to kamera. Po zprávách, když do redakce vešel šéfredaktor Petr Mrzena, jsme nedýchali napětím, jak to schytáme. Řekl jen: ,,Vaníčkova reportáž byla nejlepší z celých zpráv, přestože nás kvůli té kameře asi vyjde na šílené peníze,“ usmívá se David.
Kromě své zpravodajské profese s přáteli pracuje na malém filmu, k němuž píše scénář. ,,Přál bych si někdy splnit si dětský sen a aspoň na chvíli se vrátit k divadlu a zahrát si třeba v muzikálu."
Tehdy hrál ochotnické divadlo, a tak vymyslel divadelní měsíčník Tyjátr.
,,Nejdřív jsme ho s pár lidmi dělali jen pro divadlo, pak se z něj ale stal regulérní měsíčník o kultuře, který se prodával na stáncích. Byla to vášeň, všechno jsme dělali sami- od grafiky, fotografování až po samotné vydávání a distribuci. Někdy jsme tím trávili celou noc a přiznám se, že občas jsem kvůli tomu zameškal vyučování,“ vzpomíná na dávné začátky.
,,Byl jsem takový typický středoškolák, který chodil do školy hlavně ve středu. Nejvíc mě bavila čeština a slohové práce. Když jsem překvapivě odmaturoval s vyznamenáním, ani jsem si neužil prázdniny, protože jsem hned začal pracovat.“ David totiž dostal nabídku z regionálního týdeníku. Vydržel tam rok, než zkusil konkurz do regionálního studia Novy v Mostě, kde hledali nového reportéra.
,,První pokus nevyšel, odmítli mě, že jsem moc mladý- bylo mi dvacet. Podruhé, krátce na to, jsem šanci dostal. Když mi po pár měsících zavolal můj šéf Martin Ondráček a osobně mě pochválil za reportáž, byla to větší odměna než výplata,“říká.
Z Mostu vedla Davidova cesta do Ústí nad Labem, kde vznikla redakce Novy, a v únoru 2007 přišla nabídka do Prahy. ,,Naše práce vypadá možná jednoduše, ale je hodně náročná a každá den jiná. Nikdy nevíte, v jaké situaci budete za pět minut. Nezapomenu na hrozné momenty u dopravních nehod, to bývají nejvypjatější okamžiky,“ tvrdí.
Občas se prý ale najde i ,,veselá historka z natáčení.“
,,Jednou jsem přesvědčil kameramanku, aby hodně zblízka natočila, jak spouštějí do vody nově postavenou lod´. At´ máme co nejlepší záběry.Splnila to dokonale. Vlna z Labe ji ale spláchla tak, že měla mokré i spodní prádlo. Záznam jsme zachránili, ale odnesla to kamera. Po zprávách, když do redakce vešel šéfredaktor Petr Mrzena, jsme nedýchali napětím, jak to schytáme. Řekl jen: ,,Vaníčkova reportáž byla nejlepší z celých zpráv, přestože nás kvůli té kameře asi vyjde na šílené peníze,“ usmívá se David.
Kromě své zpravodajské profese s přáteli pracuje na malém filmu, k němuž píše scénář. ,,Přál bych si někdy splnit si dětský sen a aspoň na chvíli se vrátit k divadlu a zahrát si třeba v muzikálu."
