Vypráví se, že v jeho útlém dětství a mládí na jeho hudební vývoj měla vliv hlavně jeho babička. Když se dostal do pubertálního věku byl členem hardrockové kapely. Po tomto poněkud bouřlivějším období se začal věnovat studiu zpěvu na konzervatoři...
Životopis
Vypráví se, že v jeho útlém dětství a mládí na jeho hudební vývoj měla vliv hlavně jeho babička. Když se dostal do pubertálního věku byl členem hardrockové kapely. Po tomto poněkud bouřlivějším období se začal věnovat studiu zpěvu na konzervatoři pod vedením profesorky Jekatěriny Jofel. Po pěti letech studia nastupuje v Krasnojaru do opery jako pěvec, to už se píše rok 1985.
V roce 1989 dochází v jeho pěvěcké kariéře k velkému zlomu a to když dokáže zvítězit v Cardifu (Wells) na mezinárodní pěvecké soutěži. Původně se Dima této soutěže vůbec nechtěl zúčastnit, protože měl v plánu odejít do opery v Madridu - doslova a do písmene ho musela paní profesorka "přitáhnout" k přihlášce na Grand Prix ve Welškém Cardifu. Toto vítězství nastartovalo jeho hvězdnou kariéru. Již od roku 1990 začíná vystupovat v předních operních domech světa. Začíná se projevovat především jako pěvec Mozarta a Verdiho. Jeho repertoár obsahuje nejen opery jako je Figarova svadba nebo Don Giovanni (Mozart) Don Carlos, La Traviata, Il Trovatore (Trubadůr) Simon Bocanegra (Verdi), zpívá také Čajkovského Oněgina.
Věnuje se také komorní tvorbě ruských skladatelů Modesta Petroviče Musorgského nebo Sergeje Rachmaninova. Několikrát navštívil i Českou republiku a sklidil zde zasloužený potlesk. V roce 2003 s velikým úspěchem vystupuje doma v Rusku (Kreml) s písněmi , které zněly za druhé světové války. Od roku 1994 žije v Londýně, ale do své vlasti se rád vrací. Hodně také spolupracuje s Constatinem Orbeljanem (šéfdirigent Moskevského komorního orchestru) a estonským klavíristou Ivari Iljou. Také spolupracuje s Yevgeniem Kissinem a Michailem Arkadievem (oba jsou vynikajícími klavíristy).
Dmitri Hvorostovsky (přáteli nazývaný Dima) je v současné době snad jedním z nejlepších baritonistů světa.
Ve splupráci s nahrávací společností Philips vydal svá nejlepší pěvecká vystoupení jak na CD tak i na DVD.
V roce 1989 dochází v jeho pěvěcké kariéře k velkému zlomu a to když dokáže zvítězit v Cardifu (Wells) na mezinárodní pěvecké soutěži. Původně se Dima této soutěže vůbec nechtěl zúčastnit, protože měl v plánu odejít do opery v Madridu - doslova a do písmene ho musela paní profesorka "přitáhnout" k přihlášce na Grand Prix ve Welškém Cardifu. Toto vítězství nastartovalo jeho hvězdnou kariéru. Již od roku 1990 začíná vystupovat v předních operních domech světa. Začíná se projevovat především jako pěvec Mozarta a Verdiho. Jeho repertoár obsahuje nejen opery jako je Figarova svadba nebo Don Giovanni (Mozart) Don Carlos, La Traviata, Il Trovatore (Trubadůr) Simon Bocanegra (Verdi), zpívá také Čajkovského Oněgina.
Věnuje se také komorní tvorbě ruských skladatelů Modesta Petroviče Musorgského nebo Sergeje Rachmaninova. Několikrát navštívil i Českou republiku a sklidil zde zasloužený potlesk. V roce 2003 s velikým úspěchem vystupuje doma v Rusku (Kreml) s písněmi , které zněly za druhé světové války. Od roku 1994 žije v Londýně, ale do své vlasti se rád vrací. Hodně také spolupracuje s Constatinem Orbeljanem (šéfdirigent Moskevského komorního orchestru) a estonským klavíristou Ivari Iljou. Také spolupracuje s Yevgeniem Kissinem a Michailem Arkadievem (oba jsou vynikajícími klavíristy).
Dmitri Hvorostovsky (přáteli nazývaný Dima) je v současné době snad jedním z nejlepších baritonistů světa.
Ve splupráci s nahrávací společností Philips vydal svá nejlepší pěvecká vystoupení jak na CD tak i na DVD.
