Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil 27. února 1834 v Toboľsku na Sibiřijako nejmladší z 15 sourozenců. Jeho dětství nebylo snadné. Otec byl slepý a matka se snažila řídit továrnu na výrobu skla jak nejlépe uměla, aby všechny uživila. Ještě než dosáhl 20 let, oba rodiče mu zemřeli.

Přes takovéto rodinné poměry měl Dmitrij možnost studovat v Petrohradě, ve Francii a v Německu.
Po studiích se stal profesorem chemie na univerzitě v Petrohradě.

V roce 1869 zveřejnil v časopise Ruské chemické společnosti svou práci "Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem", tj. hlavní zákon, jímž se řídí svět chemie.

V dobách Mendělejevových bylo známo již 62 chemických prvků. Nahromadilo se množství vědomostí o jejich vlastnostech, ale mnoho faktů bylo zdrojem obtíží a zmatků v chemii, která tak vypadala jeko neprostupný les, ve kterém lze snadno zabloudit. Mendělejev byl přesvědčen, že existuje zákon, kterým se prvky řídí. Seřadil je tedy v pořadí podle atomové hmotnosti. Při tomto seřazení se rázem objevila určitá zákonitost i v ostatních vlastnostech prvků. Mendělejev tak získal 12 řad prvků, z nichž v každé se vlastnosti prvků periodicky opakují a atomová hmotnost neustále vzrůstá.

Při výkladu podstaty nově objeveného zákona předpovídal tento učenec také existenci prvků v té době neznámých. Ponechal proto ve své tabulce pro tyto prvky mnoho volných míst, jejichž atomovou hmotnost i jiné vlastnosti předpověděl. K těmto předpovědím byli vědci velmi podezřívaní. Když však byly takovéto prvky později skutečně objeveny (např. gallium, skandium, germanium), dosáhl Mendělejev světového uznání. I když ho čekala ještě jedna "bitva": musel se dát do boje o prvenství objevu svého periodického zákona.

Mendělejev zemřel 20. února 1907 v Petrohradě ve věku 72 let.